PRAHA Experiment s mistrovstvím světa v klasickém lyžování zanechal olověnou pachuť. Šampionát, pořadateli „orazítkovaný“ jako největší sportovní akce v historii samostatného Česka, vyzkoušel tuzemskou schopnost pořádat významné sportovní podniky.
Čistě po sportovní a organizační stránce dopadlo mistrovství dobře. Všechny závody se bez protestů odjely, neobjevil se (zatím) ani žádný dopingový skandál, což je věc, která běh na lyžích dlouhodobě trápí a ničí. Závodníci, po loňských zkušenostech ze Světového poháru připraveni zřejmě na nejhorší, si na nic nestěžovali. I organizačně vše víceméně „šlapalo“, pořadatelé nezvládli jen nenadálou masu diváků na páteční štafety.
Jenže kvalitní šampionát „dělá“ celková atmosféra a způsob, jak lidé akci vnímají. A tady Liberec prohrál.
Podezřelé zakázky, kvůli kterým padlo trestní oznámení, kontroverzní výměna v čele organizačního výboru, kde Kateřina Neumannová nahradila Romana Kumpošta, předražené ubytování i ceny vstupenek. Mistrovství si navíc nevzali za své ani Liberečtí, z nichž velká část raději z města odjela.
Hlavním břemenem MS ale byla jeho cena, kterou zaplatili daňoví poplatníci. Z jejich kapes vytáhli lyžaři přes dvě miliardy korun, tedy většinu rozpočtu MS. Podobný přístup ke sportovním akcím přitom volí většinou jen politické režimy s totalitním přídechem, které za to sklízejí chválu funkcionářů. „Šampionát byl mnohem lepší, než jsme očekávali. Měli jsme obavy o dostatek sněhu, z organizačních nedostatků a z nouze o finanční prostředky,“ podotkl spokojený šéf Mezinárodní lyžařské federace Gian Franco Kasper. Při pohledu na buňky a rozebíratelné tribuny by se ale za dvě miliardy korun z veřejných peněz dalo povedené mistrovství uspořádat prakticky kdekoli a v kvalitnějším provedení.
„Za ty peníze mohly žít všechny sportovní svazy dva roky,“ řekl ministr financí Miroslav Kalousek.
K nezdarům mistrovství patří i velice nejasná budoucnost areálů, jejichž výstavba vyšla na miliardu korun. Ve Vesci, kde se konaly běžecké disciplíny, se žádné mezinárodní závody patrně už konat nebudou. A můstky na Ještědu se potýkají s nepříjemným prouděním vzduchu, což se ukázalo i během šampionátu, kdy většinu soutěží přerušoval vítr. Navíc ani za jedním areálem nestojí ostřílený tým pořadatelů, který by chtěl v organizování závodů dál pokračovat. Reálně tak hrozí, že obě místa zůstanou v dalších letech nevyužitá. A město Liberec, jemuž patří, bude hradit jejich údržbu.
Negativní přídech tak zadusil hlavní smysl podobných akcí – aby hvězdy, které mají fanoušci na dosah, strhly mládež a veřejnost k lyžování. K tomu navíc přispěli sami organizátoři naprosto nepřiměřenou cenou lístků, jež odradila právě ty fanoušky, kteří nikdy na žádném lyžařském závodě nebyli.
