To může udělat jen ve vodě. Donutí tedy hmyzího hostitele, aby vyhledal potok nebo jezero a vrhl se do vody. Hmyz se utopí, ale parazit dosáhl svého. Opustí útroby mrtvého hostitele, najde si partnera a s ním se spáří. Z vajíček se vyvíjejí drobné larvičky, které opět napadají sarančata a cvrčky.
Už samotná přítomnost červa mění formování nervového systému hostitele během jeho vývoje. Následně pak nutí červ nervové buňky sarančete k vylučování látek, jež se podílejí na přenosu nervového signálu. Výsledkem je zcela odlišná reakce sarančete na zemskou přitažlivost a zvrácená „slabost“ pro vodní hladinu.
