Zasahuje cestující i zaměstnance Dopravních podniků. V bezprostřední blízkosti rozptýlené látky lidé začínají padat a omdlévat. Vzniká panika. Několik osob na místě umírá, další jsou v bezvědomí, sarin zasáhne celkově 90 lidí.
Téměř okamžitě reaguje integrovaný záchranný systém. K jedné z nejrušnějších stanic pražského metra míří stovky hasičů, lékařských posádek i policistů. Několik minut poté se ze všech stran autobusového nádraží Na Knížecí ozývají sirény a bliká záplava modrých světel. Provoz v okolí zanedlouho blokují desítky hasičských vozů, sanitek i policejních aut.
Rozkaz vyjet do Prahy dostávají speciální hasičské útvary z dalších částí republiky, vojenští specialisté i odbornicí na chemickou a jadernou bezpečnost. Policisté i hasiči míří z preventivních důvodů také k okolním stanicím Karlovo náměstí a Smíchovské nádraží. Muži v barevných přetlakových oblecích, ze všeho nejvíce připomínající kosmonauty, sestupují do sarinem zasažených prostor metra.
    |
Další hasiči v maskách později vyvádějí oběti, převlečené již do jednotných bílých nových obleků - jejich původní sarinem zasažené oblečení zůstává na místě - k sanitkám a autobusům.
Zranění jsou převáženi do pěti pražských nemocnic, před kterými vznikají dekontaminační centra, kterými musí projít všichni zasažení sarinem...
Ne, tenhle hororový scénář se ve skutečnosti neuskutečnil.
Přesněji řečeno se odehrál, jen místo nebezpečného plynu byl použit neškodný pentyl acetát, aromatický plyn. Téměř 700 lidí zapojených do největšího protiteroristického cvičení v historii pražského metra přežilo noc na středu bez úhony. Pokud se tedy nepočítá pár dešťových kapek. které jim spadly na hlavu. „Byl to poměrně složitý zásah. Nemůžeme říct, jestli existuje nějaká aktuální hrozba, ale podobná cvičení se odehrávají i jinde v Evropě a ve světě,“ vysvětloval účel akce Zdeněk Hanuška z generálního ředitelství hasičského záchranného sboru.
Tokijské metro jako varování
Důvod podobných cvičení je znám už téměř dvě desítky let. 20. března 1995 provedlo pět členů sekty Óm šinrikjó koordinovaný útokem bojovým plynem sarinem v tokijském metru. Na pěti místech na třech linkách metra propíchli do novin zabaleny sáček s plynem hrotem deštníku. Při útoku zemřelo 12 lidí, tisíce dalších potřebovaly lékařské ošetření. Štěstím tehdy bylo, že některé sáčky byly špatně propíchnuty a sarin se tak uvolňoval jen velmi pomalu, mrtvých mohlo být jinak několik tisíc.
ČTĚTE TAKÉ: |
„My chceme podobným útokům přecházet, proto děláme podobné akce. Máme na to dobře vycvičené lidi i novou techniku,“ přiblížil velitel pražských hasičů Jaromír Pešek. Ti se simulovaného zásahu zúčastnili v maximálním nasazení, běžné povinnosti převzalo na pražských stanicích osm sborů dobrovolných hasičů.
Akce nazvaná METRO 2014 začala krátce po jedné hodině v noci a trvalo zhruba do čtyř ráno, nasazeno bylo celkem 125 kusů záchranářské techniky. „Praha se nemá za co stydět, spolupráce všech složek jde skvěle. Vím jak to funguje jinde ve světě, my jsme v něčem dokonce napřed,“ řekl v půl třetí ráno ředitel pražské zdravotnické záchranné služby Zdeněk Schwarz. „Dnes je většina práce na hasičích v podzemí, my převážíme do nemocnic zraněné, které vynesou na povrch.“
Utajovaný systém plyn opravdu odhalil
Plyn ve stanici Anděl opravdu v noci odhalil utajovaný technologický systém PROVAS. Ten je určený na detekci jedovatých a škodlivých látek. „Pořídili jsme si ho po událostech v tokijském metru. Nemůžu ale o něm vůbec nic dalšího říct, samozřejmě z bezpečnostních důvodů,“ pravil generální ředitel pražského Dopravního podniku Jaroslav Ďuriš. K určení, zda jde opravdu o sarin dorazily na místo i dvě mobilní laboratoře hasičů.
Při simulovaném útoku na Smíchově zemřelo deset lidí, dalších osmdesát bylo rozvezeno do pěti nemocnic. Důležité také bylo zřízení dekontaminačních jednotek u těchto zdravotnických zařízení. Při útoku v Tokiu totiž řada zasažených pocítila problémy až po několika desítkách minut a tři tisíce lidí se dopravily do nemocnic po vlastní ose.
Třeba u Thomayerovy nemocnice v Krči, hlídané také strážníky v rouškách, postavili dekontaminační jednotku specialisté od mělnických hasičů. V půl čtvrté ráno jejich teplou chemickou sprchou prošlo už 13 lidí zasažených sarinem.
Do cvičení se zapojila i armáda, kromě Ústřední vojenské nemocnice zasahoval i pluk radiační, chemické a biologické ochrany z Liberce „Rozvinuli dekontaminační místo a starali se o oběti,“ líčil náčelník generálního štábu Petr Pavel.
ČTĚTE TAKÉ: |
V Praze tak ve středu nešlo jen o součinnost hasičů, zdravotníků a policistů. „My jsme na základě tohohle cvičení zkoušeli, zda naše krizové středisko na magistrátu i o takovémhle útoku dokáže informovat všechny složky a tedy i mě. Dvě minuty po útoku jsem dostal SMS. Na rozdíl od povodní, kdy člověk nevěděl kde se co děje, nám teď operační středisko krizového štábu funguje skvěle,“ pochvaloval si primátor Tomáš Hudeček, stojící na nočním promrzlém smíchovském chodníku.
