PAŘÍŽ/PRAHA Je potřeba neměřit jenom „tvrdá ekonomická data“ jako růst hrubého domácího produktu, ale také míru štěstí a spokojenosti. K takovému závěru dospěli francouzský prezident Nicolas Sarkozy a panel jím svolaných světových ekonomů, mezi nimiž byli i držitelé Nobelovy ceny Joseph Stiglitz a Amartya Sen.
Francie by si podobným měřením výrazně polepšila vůči Spojeným státům, za nimiž ve většině ukazatelů v tradičním měření ekonomiky silně pokulhává. Včera to napsal deník Financial Times.
„Francie bude usilovat o to, aby všechny mezinárodní organizace změnily své statistické metody. Bude chtít po svých partnerech v Evropě, aby šli příkladem,“ řekl Sarkozy. Francouzský statistický úřad pak podle prezidenta začne nové ukazatele používat co nejdříve.
Loni v únoru požádal Sarkozy Stiglitze, což je bývalý poradce Bílého domu a bývalý hlavní ekonom Světové banky, a dalších jednadvacet expertů, aby se zamysleli nad novým způsobem, jak měřit ekonomický růst a zároveň vzít v úvahu míru spokojenosti například se sociálním zabezpečením.
„Žádné jednotlivé číslo nedokáže postihnout tak komplexní organismus, jako je naše společnost,“ řekl Stiglitz agentuře AFP. Podle něj by se měla ekonomika měřit pomocí několika ukazatelů, u kterých by bylo jasné, co za nimi stojí.
Růst se nyní vyjadřuje hlavně v procentním zvýšení či snížení hrubého domácího produktu, což je souhrn hodnoty zboží a služeb vyprodukovaných firmami na území určitého státu. Podle zprávy ekonomického panelu se dá dobře ukázat, že HDP je matoucím ukazatelem – například zvýšení spotřeby benzinu by znamenalo růst hodnoty HDP, ačkoli by vedlo k vyššímu znečištění a k dopravním problémům. „HDP byl původně ukazatelem ekonomické aktivity, ale stále častěji se mylně používá i jako ukazatel kvality života. Pro to navržen nebyl a také to neměří,“ řekl Stiglitz.
Sarkozy prezentaci Stiglitzovy zprávy využil k dalšímu útoku na liberální tržní ekonomiku. „Za kultem čísel, za všemi těmi statistickými a účetními údaji je také pocit, že trh má vždy pravdu,“ řekl Sarkozy.
„To, že uspět v růstu HDP znamená uspět ekonomicky a společensky, to je fetišismus HDP,“ dodal francouzský prezident. Podle něj přílišný důraz kladený na růst HDP pomohl rozpoutat ekonomickou krizi.
Zprávu ekonomů přivítal i Angel Gurría, šéf Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. Ten prohlásil, že OECD je připravena začít používat nové ekonomické indikátory, protože finanční zdroje nejsou to jediné důležité v životě člověka. „Potřebujeme lépe změřit očekávání lidí, úroveň uspokojení z toho, jak tráví svůj čas,“ řekl Gurría.
Naopak ekonomové se k Sarkozyho nápadu staví spíše vlažně. Podle nich už se podobné indikátory používají jako doplňující údaje, například Index lidského rozvoje OSN. Většinou jde ale o vysoce subjektivní ukazatele.
„HDP je stále daleko lepším měřítkem než tento typ měkčích ukazatelů štěstí nebo kvality života. Neznamená to, že nejsou užitečné, je ale těžké si představit, jak by mohly nahradit HDP,“ uvedl hlavní ekonom londýnského Centra pro evropskou reformu Simon Tilford.
Ekonomové také poznamenávají, že HDP se měří především kvůli tomu, že vzhledem k zaměření na přesně měřitelné materiální ukazatele ideálně slouží k porovnávání jednotlivých zemí.
Měřítka štěstí mohou naproti tomu být jiná nejen v každé zemi, ale i v každém regionu a u každého jednotlivce.
Financial Times v komentáři poznamenává, že alternativní měřítka vůči HDP jsou jistě potřebná, vyjadřuje však obavy z politického zneužití subjektivních indikátorů, jak se ukazuje právě u Sarkozyho.
