PAŘÍŽ/PRAHA Francouzský prezident Nicolas Sarkozy zažívá ve svém úřadu zřejmě nejtěžší dny od chvíle, kdy byl zvolen. Muž, který je znám svojí hyperaktivitou a neustálým vystupováním v médiích, zůstal v čase vrcholících stávek nezvykle potichu. Vyjádřit se má až ve čtvrtek. Včera jen řekl, že reformy musejí pokračovat.
Když začali před týdnem stávkovat železničáři, byli představitelé vlády i odborů optimističtí a doufali, že stávka skončí během jednoho či dvou dní. Jejich předpovědi se ale nesplnily a země galského kohouta nadále přichází o 300 až 400 milionů eur denně.
Nová vlna protestů udeřila na Francii včera, kdy se ke stávkujícím železničářům připojili státní zaměstnanci - zejména učitelé, pošťáci, zdravotní sestry, zaměstnanci finančních úřadů a mnozí další. Na rozdíl od železničářů a energetiků jim nejde o penzijní reformu, žádají pouze růst platů. To, že stát své zaměstnance příliš dobře neodměňuje, připustil v rádiu France Inter i ministr pro rozpočet Eric Woerth. Zároveň ale varoval, že náklady na stávku mohou snížit ekonomický růst.
Poklesla kupní síla
Čtyřiadvacetihodinová stávka se od časově neomezené stávky železničářů liší i tím, že s ní sympatizuje většina francouzské veřejnosti. Podle průzkumu agentury CSA vyjádřilo pochopení pro stávkující 53 procent Francouzů.
Pokles kupní síly potvrdil i ředitel vládního Institutu pro vědecký výzkum (CNRS) Jean-Claude Thoenig: „Co se týče kupní síly, platy se bezesporu snížily. Nejdříve pomalu během posledních let, nyní s inflací a rostoucí cenou ropy ještě víc,“ řekl v on line rozhovoru pro deník Le Monde. Státní zaměstnanci prý mají pocit, že se na ně poněkud zapomnělo.
V protestech včera pokračovali i studenti vysokých škol, kteří zablokovali 20 z 85 univerzit. Nelíbí se jim totiž zákon, který dá školám větší autonomii - především možnost vydělat si peníze i v soukromé sféře.
Lidé, kteří včera přerušili práci nebo studia, se také vydali do ulic -tisíce demonstrantů se sešly například v Paříži, Lyonu, Grenoblu a Marseille. Představitelé odborů, reprezentující více než pět milionů Francouzů, tvrdí, že jejich kupní síla klesla od roku 2000 o šest procent. Nesouhlasí ani s vládním záměrem propustit během příštího roku 23 000 zaměstnanců, z toho polovinu ve školství.
Sarkozyho poradce Raymond Soubie věří, že s železničáři by mohlo dojít k dohodě už při dnešním jednání u kulatého stolu. Stát jim nabídne balíček 90 milionů eur, který by je měl odškodnit za pozdější odchod do penze. Reformy, s níž vyhrál Sarkozy květnové prezidentské volby, se však vzdát nehodlá. Protesty proti klesající kupní síle už podle průzkumů veřejného mínění mírně snížily prezidentovu popularitu.
***
Kde se stávkovalo
Doprava - ve Francii včera vyjela jen asi třetina vlaků, v Paříži stávkovala většina zaměstnanců metra i autobusů. Omezen provoz byl i na letišti Orly, kde protestovali letečtí dispečeři. Na dálnicích se vytvářely mnohakilometrové zácpy.
Školství - podle oficiálních informací ministerstva se do stávky zapojilo téměř 40 procent pracovníků resortu. Studenti navíc zablokovali 20 z 85 univerzit. Pošta - stávkovalo 15 procent zaměstnanců, připojila se i pětina pracovníků v telekomunikacích.
Energetici - ve státních podnicích Électricité de France a Gaz de France přerušilo práci 14 procent lidí.
Noviny - francouzské deníky byly k mání pouze na internetu, protože stávkovali distributoři tisku. reuters
