Otom, že sbírka manželů Jana a Medy Mládkových soustředěná v Museu Kampa obsahuje významnou kolekci děl Františka Kupky, se dobře ví. Také to, že patří k nejvýznamnějším soukromým sbírkám českého umění a umění střední a východní Evropy. Méně je už známo například to, že Jiří Kolář, jehož dvě stě padesát koláží a objektů sbírka už obsahovala, se těsně před smrtí rozhodl Museu Kampa, respektive Nadaci Jana a Medy Mládkových věnovat svůj rozsáhlý soubor čtyř stovek obrazů, kreseb, soch, objektů a grafických listů autorů zvučných jmen od Cranacha, Hollara a Dürera přes Čapka, Špálu nebo Šímu či Toyen až ke Grossovi a Hudečkovi či nastupujícím umělcům 60. let. Začali je s manželkou Bělou sbírat ještě doma v Čechách a později v Paříži a dosvědčili vybraný vkus.
Podrobný přehled o rozsáhlosti a kvalitě souboru uměleckých děl, který manželé Mládkovi začali sbírat v padesátých letech 20. století a jenž se nyní pravidelně rozrůstá, patrně každý nemá. Obsáhlá publikace jednoduše nazvaná Sbírky Musea Kampa zájemcům tuto orientaci umožní. Přehledně řadí zasvěcené portréty umělců zastoupených ve sbírkách Musea Kampa, texty doprovází bohatou obrazovou dokumentací v elegantní, graficky čisté úpravě. Uvádí také historii instituce, přibližuje kvalitní sbírku Běly a Jiřího Kolářových včetně reprodukcí nejvýznamnějších položek. Dialýza pro Chalupeckého...
Publikace připomíná i okolnosti vzniku a koupě sbírky pro Jindřicha Chalupeckého: když nemocný umělec potřeboval v roce 1989 umělou ledvinu, vznikl nápad uspořádat pro něj sbírku mezi umělci a Meda Mládková slíbila, že nechají-li ji výtvarníci vybrat díla, zůstanou v Praze a stanou se částí České nadace umění střední a východní Evropy, kterou pro ten účel založila. Umělci souhlasili, a přestože potřebnou částku na dialýzu pro Chalupeckého nakonec uhradila Nadace Charty 77, ze sebraných děl byla uspořádána výstava, po jejímž skončení si exponáty vypůjčil prezident Havel na výzdobu Hradu. Odtud pak byly přeneseny do Musea Kampa...
Autor (s Jiřím Lammelem, který je autorem nápadité grafické podoby knihy) koncepce publikace a řady textů Jiří Machalický také připomíná současnou aktivitu Medy Mládkové: „V roce 2007 zakoupila v Berlíně dobře vybranou sbírku českého umění sběratelky a konceptuální umělkyně Grit Wendelbergerové.“ Podle něj se tak soubor Musea Kampa obohatil o nová jména, ale také se významně rozšířily kolekce umělců, kteří již ve sbírce na Kampě figurují. Přibyly lepty a pastely Dalibora Chatrného včetně jeho tužkových kreseb oběma rukama, mezi přírůstky jsou spojeny s proslulými akcemi Galerie H bratří Hůlů, kteří v 80. letech v Kostelci nad Černými lesy pořádali neoficiální výstavy.
Ve sbírce jsou také konceptuální experimenty Jiřího Valocha a dalších a dosvědčuje zájem německých sběratelů o české umění zasazené do širšího kontextu. „Sbírám, abych žila,“ vyznává se Grit Wendelbergerová a popisuje, jak se její zájem o české umění zrodil v době, kdy studovala v Československu. Po návratu do Německa na počátku 80. let přátele z Čech navštěvovala, zvala a podporovala.
Pohledná, i když do ruky poněkud „tlustá“ šestisetstránková publikace je doplněna přehledem výstav muzea a seznamem publikací a nabízí české a anglické texty. Nepochybně bude nadlouho neocenitelnou pomůckou pro odborníky i laiky.
