Středa 24. dubna 2024, svátek má Jiří
130 let

Lidovky.cz

Sčítání Romů testuje ústavnost

Česko

PRAHA/CHOMUTOV Na ulici Dukelská v Chomutově jsou dvě pošťačky v roli sčítacích komisařek za pomoc romských asistentů rády. V zanedbaných bytových domech totiž při jejich příchodu panuje veselý zmatek. Početné rodiny se nemohou shodnout, kdo všechno u nich bydlí fakticky a kdo úředně. Romští asistenti ale situaci zvládají a kolonky formulářů se rychle zaplňují.

„Tak já tam napíšu, že jsem cigán, ne?“ říká šedesátník Jan Cirok romskému asistentovi Janu Šipošovi. „Píše se romská,“ zahučí Šipoš. „Sčítání přece dělají Češi. A pro ně sem přece cigán. Kdybychom sčítání dělali my, tak napíšu Rom,“ chechtá se Cirok. Nakonec ale píše národnost romská.

Romské komisaře a asistenty, jako je Šipoš, si k letošnímu sčítání lidu najal Český statistický úřad. „Náš úřad přislíbil zapojení určitého počtu romských aktivistů při sčítání lidu,“ vysvětluje LN jeho místopředseda Stanislav Drápal. Jejich úkolem má být překonání obav Romů ze sčítání, vysvětlení jeho smyslu a možný přínos pro romskou komunitu. Jiný názor ale má řada právníků a sociálních pracovníků. Ústavní Listina základních práv a svobod uvádí, že každý má právo svobodně rozhodovat o své národnosti, a zakazuje jakékoli ovlivňování takovéhoto rozhodování.

Miroslav Brož, bývalý pracovník vládní agentury pro boj s ghetty, například tvrdí, že jde o nepřípustné ovlivňování respondentů. „Romský sčítací asistent je často místní romská autorita požívající mezi obyvateli ghetta důvěry. Ti pak následně uvedou romskou národnost, ale ne nutně proto, že se Romy cítí a mají svobodnou potřebu tuto národnost uvádět,“ řekl Brož.

„Mělo-li by nasazení romských sčítacích komisařů sloužit k oživování či povzbuzování romské národnosti, mohl by to být jistě problém. Ato nejen z hlediska objektivity sčítání, ale i kvůli působení na to, kým se kdo cítí být,“ tvrdí Jan Kysela, expert na ústavní právo z pražské právnické fakulty.

Na postupu úřadu naopak nevidí nic protiústavního jeho kolega Jiří Hřebejk: „Zapojení romských aktivistů samo o sobě snad není omezováním rozhodování o něčí národnosti. Něco jiného by bylo, kdyby k rozhodnutí kdokoliv někoho nutil nebo lidi jinak ovlivňoval. To by porušením Listiny bylo a sankci za ně stanoví trestní zákoník.“

Podle posledního sčítání lidu žije například v Chomutově 73 občanů, kteří se hlásí k romské národnosti. Expertní odhady přitom počet chomutovských Romů stanovují na pět až osm tisíc. Asistent Šipoš jakékoliv ovlivňování rozhodnutí sčítaných odmítá. „Všichni se tu známe a všichni víme, že jsme Romové. Jen jim pomáhám, aby se v tom vyznali,“ říká Šipoš. Nezastírá ale, že mu na přihlášení se k romské národnosti záleží.

Za zcela kontraproduktivní považuje výsledky sčítání s pomocí romských asistentů kulturní antropolog Marek Jakoubek. „Nebýt pobídky právě ze strany romských asistentů, tak by obyvatelé ghett o uvedení romské národnosti nejevili žádný zájem,“ tvrdí antropolog s tím, že primární je u Romů loajalita k velkorodině a pojem národnost k nim přichází z cizího světa.

Autor:

Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat

Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...