Listina základních práv a svobod bude nově obsahovat ustanovení, že „právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon“. Ústavní změna podle předkladatelů zabrání tomu, aby mohlo být toto právo omezeno běžným zákonem; posílí také pozici ČR při projednávání dalších unijních regulací.
„Návrh má nejenom symbolický charakter, ale může sloužit i jako pojistka do budoucna,“ uvedl za předkladatele Martin Červíček (ODS). Poukázal na tendence některých zemí EU zakazovat nošení jakýchkoli předmětů, které by mohly být použity jako zbraň. Odzbrojování obyvatelstva větší bezpečnost podle Červíčka nepřinese, neboť zločinci si zbraně opatří nelegálně.
Pro doplnění listiny hlasovalo 54 ze 74 senátorů v jednacím sále, potřeba byla třípětinová většina, tedy nejméně 45 hlasů. Normu prosadili zejména zástupci ODS, TOP 09, ANO a ČSSD s pomocí deseti členů klubu Starostů, pěti lidovců a dvou členů klubu Senátor 21 a Piráti. Proti bylo 13 senátorů a sedm se hlasování zdrželo. Doplnění listiny nabude účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení ve sbírce zákonů, tedy nejdříve 1. srpna, nejpozději 1. září.
Proti doplnění listiny se veřejně postavily místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL) a pirátská senátorka Adéla Šípová. Podle nich je novela zbytečná s ohledem na ústavní právo na život a zákonná pravidla. Senátor Jan Holásek (za Hradecký demokratický klub) namítl, že výklad práva na život se může změnit. Poukázal na to, že text doplnění je kompromisní a má širokou podporu.
Novela vychází z petice, kterou podepsalo 102 000 lidí včetně mnohých ústavních činitelů. Petice byla reakcí myslivců a dalších majitelů zbraní na snahu Evropské komise omezit vlastnictví zbraní včetně legálně držených. Přehnaná regulace legálně držených zbraní nemá žádný smysl a vede podle zastánců novely k nárůstu nelegálně držených zbraní. Komise to zdůvodnila mimo jiné nutností přijmout opatření proti terorismu. Kritici unijního opatření ale poukazovali na to, že teroristé většinou používají nelegálně opatřené zbraně a že stávající český zákon je dostačující.
Česko se proti kontroverzní unijní směrnici bránilo žalobou u Soudního dvora Evropské unie, ale neuspělo. Vláda proto musela předložit novelu zbraňového zákona, která unijní regulaci přebírá v nezbytně nutné míře. Norma, kterou už Parlament schválil, zavedla dvě nové kategorie zbraní. Platnost zbrojních průkazů zůstala desetiletá, policie bude nejméně jednou za pět let prověřovat, zda držitel průkazu splňuje zákonné, zejména zdravotní podmínky.
Vlastnit a nosit střelnou zbraň smí legálně v ČR jen ten, kdo je držitelem zbrojního průkazu nebo zbrojní licence. Výjimku tvoří zbraně, které nepodléhají registraci u policejního útvaru. Žadatel musí být mimo jiné bezúhonný, způsobilý k právním úkonům a zdravotně i odborně způsobilý, což dokládá posudky. Podle informací policejního prezidia legálně nahlášených zbraní a vydaných zbrojních průkazů v ČR v posledních letech přibývá. V roce 2016 policie evidovala 300 307 zbrojních průkazů a 801 532 zbraní, loni to bylo 307 372 vydaných zbrojních průkazů a 900 087 zbraní.
V Evropě je právo na zbraň buď nárokové, nebo na rozhodnutí úřadu- Všechny evropské země nějakým způsobem regulují vlastnictví a nošení střelných zbraní. Ty se dělí do několika kategorií, jichž se pak týkají různá omezení i zákazy. U většiny střelných zbraní platí povinnost registrace zbraně po koupi či převzetí. U některých kategorií zbraní stačí registrace, pro jiné je třeba povolení a některé jsou zakázané stejně jako některé střelivo a doplňky zbraní.
- Důležitý je také důvod pro držení a nošení zbraně. Nejčastěji je to sport, lov, sběratelství, důvody související s povoláním a sebeobrana, ve většině zemí však povolení pro sebeobranu nejsou vydávána vůbec, nebo ve velmi omezené míře.
- Ve většině evropských zemí je právo držet střelnou zbraň buď nárokové, nebo bez právního nároku, přičemž záleží na rozhodnutí příslušného úřadu.
- V Česku jde o splnění podmínek pro získání zbrojního pasu v jedné nebo i více z následujících skupin: ke sběratelským, sportovním či loveckým účelům, k výkonu zaměstnání nebo povolání, k ochraně života, zdraví nebo majetku či k provádění pyrotechnického průzkumu. K podmínkám pro vydání zbrojního průkazu patří dosažení požadovaného věku, zdravotní a odborná způsobilost, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, spolehlivost a pobyt na území ČR. Platnost zbrojního pasu je desetiletá.
- Nyní přijatá novela vychází z petice, kterou podepsalo 102.000 lidí včetně mnoha ústavních činitelů. Petice byla reakcí myslivců a dalších majitelů zbraní na snahu Evropské komise omezit vlastnictví zbraní včetně legálně držených. Komise to zdůvodnila mimo jiné nutností přijmout opatření proti terorismu. Kritici unijního opatření poukazovali na to, že teroristé většinou používají nelegálně opatřené zbraně a že stávající český zákon je dostačující. Česko už v prosinci 2019 neuspělo u Soudního dvora EU s žalobou na směrnici, vláda poté musela předložit novelu zbraňového zákona, která mimo jiné zavedla dvě nové kategorie zbraní. Platnost zbrojních průkazů zůstala desetiletá, policie bude nejméně jednou za pět let prověřovat, zda držitel průkazu splňuje zákonné, zejména zdravotní podmínky.
- Doplnění Listiny základních zpráv a svobod, podle kterého bude právo bránit sebe i jiné se zbraní za zákonných podmínek ústavně zakotveno, vznikla z iniciativy senátorů, horní komora normu přijala loni 11. června hlasy 41 ze 69 přítomných senátorů. Sněmovna senátní návrh přijala letos 18. června, kdy novelu podpořilo 141 ze 159 přítomných poslanců, 15 členů dolní komory zejména z řad Pirátů a KDU-ČSL se hlasování zdrželo a tři byli proti. Dnešní rozhodnutí Senátu je konečné, prezident na rozdíl od běžných zákonů ústavní zákon vetovat nemůže.
- Počty legálně nahlášených zbraní a vydaných zbrojních průkazů v České republice v posledních letech rostou. Zatímco v roce 2016 policie evidovala 300.307 zbrojních průkazů a 801.532 zbraní, loni to bylo 307.372 vydaných zbrojních průkazů a 900.087 zbraní.
- Nárokové právo na vlastnění střelných zbraní je kromě Česka například v Polsku, v pobaltských zemích, ve Francii, v Itálii, na Slovensku, v Chorvatsku, ve Finsku (či z mimounijních zemí v Srbsku). Znamená to, že občané mají nárok na udělení povolení k vlastnění zbraně při splnění podmínek předepsaných zákonem, úřady jim poté nesmí odmítnout vydat licenci.
- Na uvážení odpovědného úřadu je udělení povolení vlastnit zbraň například v Německu, Španělsku, Švédsku (a Rusku či na Ukrajině). Na udělení povolení neexistuje právní nárok, úřady zvažují důvody (například pro lov, sport, obranu, sběratelství) a mohou požadovat různá omezení.
- Specifická je situace v Rakousku (a též Švýcarsku s Lichtenštejnskem), kde je držení střelných zbraní částečně licencováno - povolení je potřebné k získání a držení zbraní pro ruční zbraně, nikoli však pro brokovnice a lovecké pušky. Ve Švýcarsku je každý muž, který prošel vojenskou službou a byl zařazen do záloh, oprávněn mít doma služební zbraň.
- Americký časopis Guns & Ammo (Zbraně a munice; gunsandammo.com) v článku z roku 2014 s názvem Deset nejlepších zemí pro držitele zbraní zařadil Česko na druhé místo hned za USA. Následují Švýcarsko a Panama, z evropských zemí do první desítky zařadil ještě Norsko, Švédsko, Srbsko a Finsko. Podle údajů serveru smallarmssurvey.org měly v roce 2017 z evropských zemí nejvíce zbraní v přepočtu na obyvatele Srbsko a Černá Hora (shodně 39 střelných zbraní na 100 obyvatel), následují Kypr (34) a Finsko (32).
- K zemím s nejrestriktivnější zbraňovou legislativou patří Velká Británie. Britové mohou vlastnit pouze některé typy brokovnic a opakovací pušky, a to po splnění přísných podmínek. Kromě střelných zbraní nesmí mít vybrané typy nožů a chladné zbraně, ale ani pepřové spreje nebo elektrické paralyzéry.
- V USA je právo na vlastnictví a nošení zbraně zakotveno ve druhém dodatku ústavy z roku 1791, který zní: "Dobře organizovaná domobrana je nezbytná v zájmu bezpečnosti svobodného státu; právo lidu držet a nosit zbraně nesmí být proto omezováno". Podmínky licence pro získání zbraně a možnosti použití zbraně se ale i v USA liší stát od státu. V poslední době se ale - zejména po mnohonásobných vraždách střelnými zbraněmi - stále častěji ozývají hlasy požadující přísnější omezení. Proti je však silná střelecká a zbrojařská lobby.
- Podle předloňského článku amerického deníku The New York Times mají podobné ústavní právo na držení zbraně jako USA jen dvě další země - Mexiko a Guatemala. V minulosti se podobný úprava objevila ještě v ústavách Bolívie, Kostariky, Kolumbie, Hondurasu, Nikaraguy a Libérie.
|
