Do startu MS V ATLETICE zbývají dny 4 SUKUMO/PRAHA Před odletem si přál, aby v Japonsku bylo vedro. „Moje svaly se prohřejí, běhá mi to úplně jinak, než když je zima,“ říkal. Podmínky, s nimiž se desetibojař Roman Šebrle v zemi vycházejícího slunce setkal, však zřejmě předčily všechna očekávání.
„Zdravím všechny ze sauny jménem Japonsko,“ napsal počítačový nadšenec na svých internetových stránkách www.sebrleroman.cz. „Když nad tím tak přemýšlím, je to spíš pára. Je tu kolem 35 stupňů a neskutečná vlhkost. Taková, že když používám na sport magnezium, po chvíli je z něho jen kašička. To bude zajímavý skok o tyči. Nejvýš skočí asi ten, komu se to nejméně smekne.“
Ve městě Sukumo, kde se chystá na světový šampionát v Ósace, už je devátý den. „Už by to chtělo něco rychlého tu běžet, ale bohužel se mi to zatím nepovedlo, stále se ráno cítím, jako by mě někdo praštil kladivem. A trénink tomu odpovídá. Snad se aklimatizuji,“ doufal ke konci minulého týdne.
„Zatím jsme měli jen pár lehkých tréninků, a tak jsme měli m o ž n o s t kouknout se na místní golfové hřiště. Bylo nádherné a líbilo se mi i přesto, že jsem hrál, jako bych držel v ruce vidle místo hole. Aspoň jsem ale nedopadl jako můj trenér Dalibor Kupka, který se přehřál a cestou domů zvracel. Zatracená aklimatizace.“
Jinak se ovšem prostředí, v němž se připravuje na dny 31. srpna a 1. září, kdy je na programu mistrovství světa desetiboj, Šebrlemu zamlouvá.
„U stadionu je ulička a ta je lemovaná vlajkami k mému příjezdu. Japonci mne vždycky něčím překvapí...“
Příjemně je překvapili i majitelé hotelu, kteří pro českou dvojici přichystali slavnostní večeři.
„Došlo i na ochutnávku pravého saké. Sice jedné skleničky, ale stejně bych si víc nedopřál. Pro Japonce je ctí, když jim může někdo nalít, a tak jsem chvíli naléval. Majitel vypadal za chvíli jako rajče,“ uzavřel Šebrle.
