Jak uvádí Světová zdravotnická organizace (WHO), sedavý životní styl má v Evropě na svědomí deset procent úmrtí. Množina Čechů vystavených tomuto nebezpečí není malá, dle odhadů čtyři z deseti pracujících tráví až třetinu svého pracovního dne za stolem v kanceláři. Přitom rizika s tím spojená lze výrazně zmírnit.
Práce z domova má svá úskalí. Ale i úklid je pohyb, navíc si odpočine i mysl |
Ze závěrů nové studie, publikované v americkém Journal of Physiology: Endocrinology and Metabolism, plyne, že zaměstnanci by si měli v pracovní době vyhradit co půl hodinu alespoň tři minuty na fyzickou aktivitu. Až tak nezáleží na tom, co přesně se dělá, hlavně to má dotyčného alespoň trochu bavit. Může to být chůze do schodů, série dřepů a podobně. Zátěž je doporučena nižší až střední.
Studie zkoumala skupinu šestnácti obézních pracovníků, beztak ohrožených třeba cukrovkou. Po dobu tří týdnů dodržovali zmíněné pohybové minimum a na konci studie jim naměřili nižší hodnoty hladiny cukru v krvi, ale i vyšší výskyt prospěšného HDL cholesterolu. „Kombinace aktivních přestávek, při nichž si tělo uleví od sezení, by spolu s pravidelným cvičebním režimem mohla nabídnout nejefektivnější řešení pro kýžené zlepšení veřejného zdraví,“ uvedli autoři studie.
Jiné studie na toto téma ukazují, že lidé, kteří pravidelně přerušují sezení, mají menší objem pasu, nižší index tělesné hmotnosti (BMI) nebo nižší glykemii.
Doporučení WHO přitom zní jasně: lidé by se měli hýbat alespoň 150 až 300 minut týdně ve střední intenzitě; pokud se jedná o vyšší intenzitu, stačí i kratší doba. Pohyb je vhodné zařadit do každodenní rutiny.
„Jistě není ideální čtyři hodiny pouze sedět a po půl hodině na oběd znovu usednout za stůl. Každých dvacet minut až půl hodiny je vhodné změnit polohu – dojít si pro potřebné dokumenty, upravit si předměty na pracovním stole a také si jednoduše zacvičit, to přitom nemusí ani nikoho z okolí rušit,“ doporučila Vendulka Machartová, přednostka Kliniky pracovního lékařství FN Plzeň.
Problém však netkví jen v prosedění celé pracovní doby. Mnohdy povinnostmi nabité diáře nevyhnutelně ovlivňují i dobu odpočinku. Lidé jsou často po celém dni unavení, byť se zřídkakdy hýbou a nepracují rukama. „Psaní úkolů s dětmi, sledování televize, čtení, posezení s přáteli či ruční práce. Spousta volnočasových aktivit je taktéž spojená se sezením,“ upozornila Eliška Chalupová, zástupkyně primářky rehabilitačního oddělení Karvinské hornické nemocnice.
Choroby od hlavy až po paty? Vyhněte se nadměrnému sezení |
Také platí, že čím méně se hýbeme, tím více jíme. „Když nejsme aktivní, máme sklony jíst více, než je třeba, navíc potraviny bohaté na tuky a cukry,“ před časem citoval francouzský deník Le Monde profesora Françoise Carrého, kardiologa a sportovního lékař z Rennes.
Jakákoli pohybová aktivita preventivně působí i proti nádorovým onemocněním. „Pokud má člověk sedavý životní styl a nedostatek pohybu, vystavuje se vyššímu riziku vzniku rakoviny, zejména tlustého střeva, v případě žen pak rakoviny prsu,“ uvedla Marie Skalská, členka České kardiologické a obezitologické společnosti. Vedle toho hrozí i zhoršení kvality kostní hmoty, nedostatek pohybu se odráží i na nedobrém mentálním zdraví, takový jedinec má větší sklon k úzkostem či depresím.
Prevence je klíč
Odborníci také varují před zanedbáváním preventivních prohlídek. „S autem také jednou za dva roky jedeme na technickou kontrolu, ale na tělesnou technickou se lidé bohužel většinou vykašlou. I tím si škodí,“ uvedla Skalská. Dle ní by každý jedinec, zvlášť ten po čtyřicítce, měl znát, jakou má hladinu krevních tuků a cukru. Vedle věku je faktorem i pohlaví – obecně platí, že muži jsou civilizačními chorobami ohroženi dříve, ženy mají více komplikací. Ani pestrý jídelníček podle Skalské nezaručí takovou míru snížení zdravotních rizik, jako dokáže zařídit pravidelně konaný pohyb. „Pořád je lepší nazout kecky a jít se hýbat,“ poznamenala.
