Od nových majitelů rodinných domků slýchají ten požadavek zahradní architekti velmi často – hlavně žádné listnaté stromy, ať proboha nemusím to listí každý rok na podzim hrabat! Možná nejde jen o lenost, jak se často poněkud méně prácechtivým obyvatelům novodobých záhumenků vyčítá, ale třeba také o nevyřešený problém, kam se shrabaným listím. Přitom řešení je hned několik.
Hned na začátku zavrhněme likvidaci žehem. Třebaže nostalgické podzimní ohníčky s dýmem stoupajícím k nebi známe i z Ladových obrázků, vězme, že tehdy se nepálilo listí, nýbrž bramborová nať a jiné zbytky z pole, čímž se likvidovali nežádoucí škůdci a choroby, jichž ovšem za dob našich babiček bývalo velmi poskrovnu. Dým navíc tehdy ještě stoupával k nebi, zatímco dnes se válí pár metrů nad zemí a způsobuje nejen stavy blízké smrti udušením.
V době, kdy se i u nás začínáme postupně chovat ekologicky uvědoměle, by bylo nerozvážné zbavovat se materiálu, z něhož si můžeme zcela zdarma připravit nejen substrát vhodný k výsadbě v příštím roce, ale také zdroj organických živin a hnojivých látek, a navíc účinnou ochranu před zimními mrazy. Tím vším totiž spadané listí může být.
Rada 1: Nepřehánějte to s úklidem Tak jako průměrnému českému muži příliš pořádku škodí, tak i zahrada se přes zimu spokojí s nějakým tím zapomenutým lístkem. Přesněji řečeno: překonejme smysl pro pořádek a nechme spadané listí ležet tam, kde nikomu a ničemu neškodí, tedy pod stromy, keři a volnými trvalkovými skupinami. Vrstva listí zajistí přes zimu ochranu před vysycháním půdy a zároveň před nadměrným promrznutím svrchní vrstvy půdy. V průběhu zimy a na jaře postupně zetlí a vytvoří humus, který se pro rostliny stane zdrojem živin.
Rada 2: Hrabejte jen tam, kde je to třeba Jestliže vyloučíme místa, odkud není listí nutné vyhrabovat, zbývají nám trávníkové plochy, terasy, chodníky, cesty apod. Na zpevněných plochách určitě není listí ozdobou, v udržovaném trávníku by zase mohlo podporovat tvorbu a šíření chorob a plísní.
Rada 3: Usnadněte si práci technikou V malé zahradě si asi vystačíme s hráběmi (doporučuje se používat hrábě ve tvaru vějíře, ať už drátěné nebo plastové), na velkých plochách přijdou vhod speciální motorové nebo elektrické foukače či vysavače. První z nich listí pouze proudem vzduchu naženou na jedno místo, druhé je navíc ještě nasají do textilního vaku a případně rovnou rozdrtí. Vysavače nemají příliš v oblibě ekologové, protože drticí zařízení usmrtí drobný hmyz a živočichy, které stroj nasaje i s listím. Kdo nemá vysavač ani foukač, může si pomoci běžnou sekačkou.
Rada 4: Připravte si listovku Listovkou nazývají zahradníci zahradní zeminu vzniklou kompostováním listí. Patří mezi lehké zeminy, které vyhovují naprosté většině zahradních i pokojových rostlin, má neutrální půdní reakci a obsahuje až 50 procent humusu. Nejlepší listovka se sice připravuje z bukového listí, v h o d ale přijde určitě i listí ze zahrady. Na vybraném místě vytvoříme z listí vrstvu vysokou asi 5 cm, jemně zasypeme mletým vápencem a lehce pokryjeme zemí. Takto pokračujeme ve vrstvení až do výšky kolem 80 cm. Pokud je listí příliš suché, dobře ho při vrstvení provlhčíme.
Kompost můžeme zakrýt černou perforovanou fólií, která urychlí tlení a přirozeně reguluje půdní vlhkost. I tak ale počítejme s tím, že kvalitní listovka se vytvoří asi po 20 měsících.
Rada 5: Vylepšete si kompost Co jiného než spadané listí by mohlo být pro kompost lepší! Nedejte na pověry, že do kompostu nepatří listí z ořešáku královského (vlašský ořech), topolu či břízy. Často se lze setkat s tím, že obsahují látky nevhodné pro optimální růst rostlin nebo že se příliš pomalu rozkládají. V přiměřeném množství lze kompostovat téměř jakékoli listí, tuhé listí můžeme rozmělnit výše popsaným způsobem. Vhodné je smíchat listí s posečenou trávou a občas prosypat mletým vápencem. Listí je oblíbeným místem pro přezimování řady užitečných živočichů včetně ježků, proto pokud možno nepřidávejme do kompostu žádné chemikálie, urychlovače kompostu či močůvku.
Rada 6: pořiďte si kompostér Speciální plastové boxy – kompostéry – jsou vhodné především do menších zahrad. Pokud dodržíme pravidla správného kompostování a nepřidáváme do nich zejména plesnivé kuchyňské zbytky, vzniká v nich při tlení vyšší teplota než na běžném kompostu a proces vzniku humusu se urychluje.
Rada 7: Pomoci může i obec „Řada měst a obcí nabízí občanům svoz zahradního odpadu či možnost odevzdávat tento bioodpad ve sběrných dvorech,“ uvádí autoři webu ekodomov.cz. Další možností je sběr bioodpadů do speciálních hnědých sběrných nádob. Takto vytříděný bioodpad se sváží nejčastěji do kompostárny, kde ze zpracovává na kompost.
Většina měst a obcí však svůj systém nakládání s bioodpady teprve buduje a nebo se k tomu chystá.
