„Konference přichází v dosti napjaté době. Tím, jak přichází finanční krize, probíhá bezpečnostní krize, tak se to odráží na reakcích široké populace a zvedají se znovu různé vlny intolerance a nenávisti,“ uvedl pro server Lidovky.cz Robert Řehák, zvláštní zmocněnec pro holocaust, mezináboženský dialog a svobodu vyznání. Doplnil, že je třeba, aby se země semkly a společně dělaly víc proti těmto projevům. Preventivně. Aby nárůst nebyl brzy dramatičtější.
„V rámci českého předsednictví Unii chceme také udělat další krok v připomínce holocaustu a narovnání křivd, které se staly v minulosti,“ řekl Řehák. Zdůraznil, že je zároveň důležité připomínat genocidu, kterou holocaust byl, v době, kdy se jiné dějí ve světě.
Důležitou součástí konference bude podle Řeháka propojení na mladé lidi, konference tak má směřovat do budoucnosti. „Proto jsme vyhlásili soutěž ve tvorbě krátkých videí. Poslalo nám je mnoho mladých lidí z celého světa, budeme je na konferenci prezentovat. Jedno z nich je od mladé Ukrajinky, která utekla před válkou do Británie a tam se jí ujala přeživší holocaustu. Na videu sedí obě ženy spolu na zahradě a vyprávějí si o svých zážitcích. Jedna z Ukrajiny, druhá z Terezína. Zabývání se holocaustem nás vede k citlivosti a vystupování proti hrůzám, které se odehrávají za našich dnů,“ podotkl. Konference navazuje na obdobnou akci, kterou Česko úspěšně hostilo již při své evropské předsednické premiéře v roce 2009.
Židé coby věčný terč
Za českou stranu na ní kromě Řeháka vystoupí i šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) či zahraničněpolitický poradce premiéra Tomáš Pojar. Z cizích politiků nebude chybět například izraelská ministryně pro sociální rovnost Meirav Cohenová či německá ministryně kultury Claudie Rothová.
Házet všechno na Židy se nikdy neomrzí, říká předseda Federace židovských obcí |
Původně se počítalo i s účastí amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena, ten ale nakonec na akci nedorazí. Evropskou komisi bude reprezentovat její viceprezidentka Věra Jourová či Katharina von Schnurbein, koordinátorka boje proti antisemitismu.
Právě antisemitské projevy unijní exekutiva pečlivě hlídá, Brusel vyhlásil doslova tažení proti antisemitismu, situace se ale v jednotlivých členských státech sedmadvacítky různí. Česko zde může sloužit za určitý vzor země, která vykazuje minimální útoky proti židovské komunitě. „Nicméně nárůst je i zde evidentní, týká se především internetového prostředí, hlavně sociálních sítí,“ řekl předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek.
Dodal, že růst v online prostoru je stejně nebezpečný a znepokojivý jako ten fyzický. Nenávist proti Židům a homosexuálům hnala i náctiletého střelce z bratislavského klubu, který před pár týdny zavraždil dva mladé muže.
A právě mladým by se měla zvěrstva spojená s holocaustem podle Řeháka i Papouška neustále připomínat, proto na konferenci promluví i přeživší.
Jejich příběh je totiž tou nejcennější učebnicí historie. Jednou z těch, která se o svůj životní příběh dělí, je i paní Michaela Vidláková, pražská rodačka, která si prošla jako dítě Terezínem. Medailí Za zásluhy ji proto letos ocenil prezident Miloš Zeman.
Já se do Terezína těšila, protože jsem si myslela, že tam budou všichni příbuzní, vypráví Michaela Vidláková |
„Začala jsem život kolem sebe vnímat tak kolem čtvrtého roku, tedy zhruba v roce 1940. České děti, které si se mnou hrály, si najednou se mnou hrát přestaly,“ řekla kdysi v rozhovoru pro Lidovky.cz. „A samozřejmě jsme museli začít nosit hvězdu,“ zavzpomínala. Její příběh skončil relativně šťastně, válka jí nechala rodiče, byť život se poté ubíral jiným směrem, než si vysnili.
Propadlé střechy v Terezíně
Právě v Terezíně, kde paní Vidláková s rodiči mnoho let živořila, Českem pořádaná konference v pátek skončí. Národní kulturní památka Terezín se ale v poslední době potýká s dezolátním stavem některých svých budov, místy se doslova propadají střechy. Zahraniční návštěva by tak mohla pomoci k záchraně Terezína.
Řešením by údajně bylo, kdyby se do města podařilo umístit nějakou evropskou instituci, například archiv nebo výzkumné centrum či školicí středisko. „Sama EU to ale nespasí. Obec spolu s vládou musejí vymyslet projekt a ten předložit ke schválení. Mají osud terezínských střech ve svých rukách,“ uzavřel pro server Lidovky.cz diplomatický zdroj.
