Paroubek přiznává, že Jičínského stížnost přečetl bez „hlubšího studia“, což ho prý nyní mrzí. „Já bych se nepouštěl do nějakých subtilních úvah o tom, kdy byla komunistická diktatura liberální, a kdy naopak byla krvežíznivá a krvavá. Já bych postavil tu stížnost na úplně jiném principu..., a sice na politizaci vědy ze strany ODS,“ řekl včera LN Paroubek. Reagoval tím na pasáže v Jičínského stížnosti o tom, že komunistický režim nebyl vždy totalitní a měl i své klady.
Podle Paroubka byly tyto pasáže zbytečné. „Sociální demokracie skutečně nemá s komunistickým režimem nic společného. Čtyřicet let tady nebyla a existovala v exilu,“ zdůraznil předseda ČSSD.
Jičínský s Paroubkovou kritikou, na kterou upozornil deník Právo, nesouhlasí a tvrdí, že jeho stížnost byla vyvážená. „Myslím, že se pan předseda mýlí. Ten návrh byl zpracován velmi seriózně a bylo v něm třeba po mém soudu uvést základní argumenty pro zrušení celého zákona,“ vysvětlil Jičínský.
Stížnost také podle něj dostatečně upozorňovala na možnost politického zasahování do výzkumu historie, i když nemířila konkrétně na ODS a ředitele ústavu Pavla Žáčka. S tím souvisí i otázka, zda může ČSSD novou stížnost vůbec podat. Ústavní soud už ji jednou odmítl a napodruhé by ji proto mohl shodit ze stolu z formálních důvodů. Velmi proto bude záležet na způsobu, jakým bude napsána.
„Nevím, jestli je vůbec možné opakovat tuto stížnost, ale nepovažuji to za vyloučené. Musím se o tom ještě poradit s právníky,“ dodal Paroubek.
V jednom se ale Jičínský a Paroubek shodují dokonale, a tím je jejich nezvratné přesvědčení, že je třeba „ústav na totalitu“ zrušit. Paroubek počítá, že pokud u soudu neuspěje, zasáhne proti ústavu nejpozději po vyhraných volbách. „Myslím, že je to (zrušení) naprosto logický krok,“ netají se svým záměrem. Stížnost na ústav sepsal Jičínský, a přidalo se dalších 56 poslanců ČSSD. Ústavní soud se jí začal zabývat v prosinci, ve čtvrtek ji zamítl.
Podle Paroubka byly tyto pasáže zbytečné. „Sociální demokracie skutečně nemá s komunistickým režimem nic společného. Čtyřicet let tady nebyla a existovala v exilu,“ zdůraznil předseda ČSSD.
Jičínský s Paroubkovou kritikou, na kterou upozornil deník Právo, nesouhlasí a tvrdí, že jeho stížnost byla vyvážená. „Myslím, že se pan předseda mýlí. Ten návrh byl zpracován velmi seriózně a bylo v něm třeba po mém soudu uvést základní argumenty pro zrušení celého zákona,“ vysvětlil Jičínský.
Stížnost také podle něj dostatečně upozorňovala na možnost politického zasahování do výzkumu historie, i když nemířila konkrétně na ODS a ředitele ústavu Pavla Žáčka. S tím souvisí i otázka, zda může ČSSD novou stížnost vůbec podat. Ústavní soud už ji jednou odmítl a napodruhé by ji proto mohl shodit ze stolu z formálních důvodů. Velmi proto bude záležet na způsobu, jakým bude napsána.
„Nevím, jestli je vůbec možné opakovat tuto stížnost, ale nepovažuji to za vyloučené. Musím se o tom ještě poradit s právníky,“ dodal Paroubek.
V jednom se ale Jičínský a Paroubek shodují dokonale, a tím je jejich nezvratné přesvědčení, že je třeba „ústav na totalitu“ zrušit. Paroubek počítá, že pokud u soudu neuspěje, zasáhne proti ústavu nejpozději po vyhraných volbách. „Myslím, že je to (zrušení) naprosto logický krok,“ netají se svým záměrem. Stížnost na ústav sepsal Jičínský, a přidalo se dalších 56 poslanců ČSSD. Ústavní soud se jí začal zabývat v prosinci, ve čtvrtek ji zamítl.
