Devětapadesátiletého Jaglanda, který byl ve funkci předsedy norské sociální demokracie v letech 1996-1997 norským premiérem a v letech 2000-2001 také ministrem zahraničí, nejvíce kritizují zástupkyně dvou momentálně opozičních hnutí, pravicové Konzervativní strany Höyre a krajně pravicové Strany pokroku. „Bude-li v čele Nobelova výboru dále pokračovat, pak musí ukázat, že je skutečně nezávislý,“ prohlásila například vůdkyně konzervativců Erna Solbegová v deníku Bergens Tidende.
Výtky vůči Jaglandovi jsou založeny na skutečnosti, že při volbách do funkce generálního tajemníka Rady Evropy mu letos v červnu pomohl i hlas Ruska. Právě v této zemi jsou však v určitých ohledech stále porušována lidská práva, v posledních letech bylo několik aktivistů bojujících za zlepšení lidských práv dokonce v Rusku zabito. A Jagland, který na jedné straně podporu Moskvy oficiálně potřeboval, má na druhé straně v čele Nobelova výboru posuzovat a oceňovat bojovníky za demokracii, kteří s oficiální Moskvou nesouhlasí.
Z ruských kandidátů na Nobelovu cenu za mír byla letos nejčastěji zmiňována advokátka Lidia Jusupovová, která coby dcera ruských rodičů v Čečensku poukazuje na drastické počínání ruské armády v této části světa.
