23. srpna 2017 8:10, aktualizováno  11:39 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Češi si začnou volit prezidenta 12. ledna. Předseda Senátu vybral dřívější termín

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 35Diskuse
Vlajka prezidenta republiky - prezidentská standarta. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vlajka prezidenta republiky - prezidentská standarta. | foto: MAFRA

PRAHA Termín druhých přímých voleb prezidenta republiky ve středu oznámil předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Volby se musí uskutečnit počátkem příštího roku. Lidé si začnou budoucí hlavu státu vybírat 12. a 13. ledna 2018. O znovuzvolení se uchází Miloš Zeman, mohl by mít až dvě desítky vyzyvatelů. Druhé kolo by se mělo uskutečnit o dva týdny později.

„Rozhodnutí jsem učinil dříve než při provní volbě před pěti lety, a to z toho důvodu, že mnoho kandidátů je již v současnosti známo, kampaň běží,“ vysvětlil Štěch.

„Vyhlásit termín je plným právem předsedy senátu,“ komentoval oficiální datum prezidentských voleb mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček na tiskové konferenci.

Zájemci o křeslo hlavy státu se budou muset oficiálně přihlásit do 7. listopadu. Patřit mezi ně budou bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš a textař Michal Horáček. Stejně jako Zeman už ohlásili, že disponují více než 50 000 podpisy nutnými pro občanskou nominaci.

Dříve než před pěti lety

Zájem ucházet se o prezidentský úřad ohlásily dvě desítky lidí, například bývalý šéf mladoboleslavské automobilky Vratislav Kulhánek za ODA nebo nejnověji šéf Asociace obranného průmyslu Jiří Hynek za Realisty.

Prezidentské volby se musejí podle zákona uskutečnit tak, aby se jejich první kolo konalo ve lhůtě od 60 dnů před koncem volebního období úřadujícího prezidenta. Případné druhé kolo musí být ale nejpozději 30 dnů před uplynutím tohoto limitu. Miloš Zeman se úřadu ujal 8. března 2013.

Štěch řekl, že rozhodnutí o termínu konání voleb učinil dříve než před pěti lety. Zdůvodnil to tím, že je již mnoho kandidátů na prezidenta známo a že se dá říct, že kampaň již běží. Jako další důvod označil existenci nového úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran, který může po vyhlášení začít kontrolovat příjmy a výdaje kandidátů.

Termín nekoliduje s prázdninami

Zároveň chtěl termín vyhlášení prezidentských voleb co nejvíce předsunout před podzimními sněmovními volbami. Štěch musí volby vyhlásit nejpozději 90 dní před jejich konáním, učinil tak tedy s několikatýdenním předstihem.

V tiskové zprávě dodal, že při výběru termínu voleb zohlednil názor ministerstva vnitra, které je organizátorem voleb. „Vybral jsem termín tak, aby první ani případné druhé kolo nekolidovalo se školními prázdninami,“ uvedl.

Prezidenta může navrhnou deset senátorů nebo 20 poslanců. Senátorskou nominaci mají podle svých vyjádření zajištěnu místopředseda horní komory Jaroslav Kubera (ODS) a bývalý šéf kabinetu premiéra Jiřího Rusnoka Karel Štogl.

Kampaň oficiálně začne s vydáním ve sbírce zákonů

Rozhodnutí ucházet se o prezidentský úřad ohlásili také například bývalý šéf mladoboleslavské automobilky Vratislav Kulhánek za ODA, šéf Asociace obranného průmyslu Jiří Hynek za Realisty, lékař Marek Hilšer, podnikatel Igor Sládek a politik Miroslav Sládek. Kandidovat chtějí také exposlanec a místopředseda strany Republika Otto Chaloupka nebo hudebník a předseda strany Rozumní Petr Hannig. Jedinou uchazečkou zatím je herečka Jana Yngland Hrušková.

Až bude Štěchovo rozhodnutí o termínu voleb vydáno ve Sbírce zákonů, odstartuje tím oficiální volební kampaň, v níž každý z kandidátů bude moci utratit nejvýše 40 milionů korun. Dalších deset milionů korun budou moci do kampaně investovat dva finalisté, kteří by postoupili z prvního kola, pokud v něm žádný z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu.

Do pěti dnů po vyhlášení termínu si budou muset kandidáti zřídit transparentní účet pro financování volební kampaně. Ve veřejnoprávní televizi a rozhlasu by se mohli představit prostřednictvím volebních spotů, s jejichž vysíláním se začne nejpozději 27. prosince.

O funkci prezidenta se ucházejí Drahoš, Horáček, Kulhánek, Zeman

  • Jiří Drahoš (68) Kandidaturu na prezidenta ohlásil letos koncem března, krátce poté, co ukončil osmileté působení ve funkci předsedy Akademie věd ČR. Drahoš už před koncem svého druhého mandátu připustil, že o prezidentské kandidatuře seriózně uvažuje, uvedl také, že by chtěl být nestranickým kandidátem. Svoji podporu mu nicméně vyjádřilo hnutí Starostové a nezávislí (STAN) nebo lidovci.
  • Drahoš se narodil 20. února 1949, vystudoval fyzikální chemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (1972) a celý život se věnoval chemickému inženýrství. Publikoval přes 60 původních prací, je spoluautorem několika patentů. Od roku 1973 působil v Ústavu chemických procesů AV ČR, kde byl i ředitelem. V letech 1985 až 1986 působil díky Humboldtovu stipendiu na Hannoverské univerzitě, jako hostující profesor učil též na univerzitě v brazilském Sao Paulu. Mezi roky 2005 a 2009 byl místopředsedou AV, poté jejím předsedou.
  • Petr Hannig (71) Hudebník, producent a předseda strany Rozumní svoji kandidaturu oznámil v červenci. O vstup do politiky se pokoušel již několikrát. Založil Stranu zdravého rozumu, která dnes působí pod názvem Rozumní. Od roku 2002 pravidelně kandiduje ve volbách do Sněmovny či Senátu. V říjnových parlamentních volbách bude Hannig celostátním lídrem Rozumných. Jeho prezidentskou kandidaturu podpořila krajně pravicová strana Národní demokracie Adama B. Bartoše.
  • Rodák z Ústí nad Labem (20. ledna 1946) se vyučil uměleckým kovářem na střední umělecko-průmyslové škole v Turnově, poté vystudoval konzervatoř a kompozici na HAMU v Praze. Objevil zpěvačku Lucii Bílou (napsal pro ni hit Neposlušné tenisky), Stanislava Procházku mladšího, Jakuba Smolíka či Petru Černockou. Napsal a vydal stovky singlů a alb, spolupracoval rovněž s interprety vážné hudby. Byl redaktorem Československého rozhlasu, od 90. let podniká.
  • Marek Hilšer (41) Lékař a občanský aktivista se jako kandidát na prezidenta České republiky představil loni koncem července. Poprvé na sebe výrazně upozornil v říjnu 2014, když se při tiskové konferenci na Úřadu vlády svlékl do půl těla a demonstroval tak svou podporu Ukrajiny a protestoval proti anexi Krymu Ruskem. Během loňské návštěvy čínského prezidenta v Praze protestoval Hilšer proti přiklánění se současné české hlavy státu k Číně.
  • Rodák z Chomutova (23. března 1976) emigroval v létě 1989 s rodiči do Španělska, zhruba po roce se ale rodina vrátila. Vystudoval mezinárodní vztahy a medicínu na Univerzitě Karlově, od roku 2007 pracuje jako pedagog a vědecký pracovník na 1. Lékařské fakultě UK, působil i v akademickém senátu univerzity. Ve výzkumné práci se zabývá bojem s rakovinou. V letech 2011 a 2012 se zúčastnil lékařské mise s organizací ADRA, jako dobrovolník působil v Keni.
  • Michal Horáček (65) Podnikatel a textař oznámil svou kandidaturu loni v listopadu. Během života vystřídal nejrůznější profese, byl novinářem, myl nádobí, napsal několik knih nebo dělal plavčíka. Nejvíce se ale do povědomí lidí zapsal jako textař a podnikatel. Horáček si ještě za socialismu vyzkoušel povolání bookmakera, později spoluzaložil sázkovou kancelář Fortuna. Řadu let spolupracoval se skladatelem Petrem Hapkou a jejich písně zpívaly největší hvězdy české hudby.
  • Narodil se 23. července 1952, jeho prastrýcem byl držitel Nobelovy ceny Jaroslav Heyrovský. V roce 1987 se na několik let stal redaktorem časopisu Mladý svět, od poloviny 80. let se věnoval i psaní textů. Na podzim 1989 stál spolu s Michaelem Kocábem za iniciativou Most, jež navázala dialog s komunistickou mocí. Spolupráci Hapky s Horáčkem na počátku 90. let zbrzdilo textařovo úspěšné podnikání, které ale nakonec v roce 2004 opustil, když svůj podíl ve Fortuně prodal.
  • Jiří Hynek (56) Prezidentskou kandidaturu šéfa Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP), která sdružuje zbrojařské firmy, představili tento týden Realisté. Hynek je rovněž lídrem této nové strany v říjnových sněmovních volbách v Ústeckém kraji.
  • Narodil se 20. prosince 1960 v Ústí nad Labem. Je absolventem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, oboru matematická informatika, teoretická kybernetika a teorie systémů (1986). Svou kariéru začal v Tesle Kolín, později spoluzaložil firmu na software a ekonomické poradenství. Od roku 1992 zastával vysoké manažerské funkce, a to především ve výrobních podnicích. Prezidentem a výkonným ředitelem AOBP je od roku 2011. Je vedoucím české delegace v průmyslovém poradním orgánu NATO, působí také v lektorském týmu vysoké školy CEVRO Institut.
  • Vratislav Kulhánek (73) Někdejší úspěšný šéf mladoboleslavské Škody Auto oznámil svou kandidaturu koncem června, a to za obnovenou ODA, za kterou stojí miliardář Pavel Sehnal. Kulhánek působil ve vedení stěžejního podniku české ekonomiky v letech 1997 až 2007, firma v té době uvedla na trh modely Fabia, Superb nebo Roomster, které doplnily Octavii. Po odchodu ze Škody se zaměřil na poradenství, mimo jiné předsedal správní radě AAA Auto (2007 až 2013), v roce 2013 se stal členem manažerského týmu ve firmě Tatra Trucks.
  • Narodil se 20. listopadu 1943. Po absolutoriu Vysoké školy ekonomické (1966) působil v různých funkcích ve stavebních firmách. V roce 1981 nastoupil do společnosti Motor Jikov, kde se vypracoval na předsedu představenstva (do roku 1992), mezi roky 1992 a 1997 byl ředitelem nástupnické společnosti Robert Bosch. S myšlenkou zkusit politiku koketoval již před pěti lety. Senátní kandidaturu, kterou mu tehdy navrhl lídr hnutí ANO Andrej Babiš, ale nakonec odmítl. V letech 2004 až 2008 Kulhánek vedl Český svaz ledního hokeje, působil také ve výkonném výboru Českého olympijského výboru.
  • Igor Sládek (62) Svůj úmysl ucházet se o prezidentský úřad oznámil tento podnikatel loni v červnu inzeráty v novinách. V politice se přitom Sládek nikdy předtím neangažoval, má za sebou nicméně poměrně úspěšné podnikání. V socialistickém Československu studoval matematiku, v roce 1980 emigroval do západního Německa a později do USA. Z emigrace se vrátil po listopadu 1989 a podílel se na budování kabelové televize Kabel Plus, předchůdci současného UPC; ze statutárních orgánů firmy odešel na přelomu tisíciletí.
  • Náchodský rodák (15. dubna 1955) působil i v řadě dalších firem, mimo jiné v investiční společnosti Best Buy Investments nebo firmách zaměřených na služby kolem elektronických komunikací. Začátkem loňského května na sebe podnikatel upozornil v televizním diskusním pořadu Máte slovo a o tři týdny vyšly inzeráty, v nichž Sládek kromě oznámení kandidatury například napsal, že se chce vymezovat proti přílivu uprchlíků. Inzerce se několikrát opakovala.
  • Karel Štogl (44) Někdejší ředitel kabinetu premiéra Jiřího Rusnoka oznámil svou kandidaturu letos v březnu. V minulosti působil mimo jiné na ministerstvu obrany, za úřadování Jaroslava Tvrdíka byl poradcem ministra. Později se stal vojenským diplomatem u OBSE ve Vídni, po návratu do ČR na podzim 2005 pracoval necelý rok jako tajemník tehdejšího ministra financí Bohuslava Sobotky. Prošel i úřadem, který rozděloval dotace ve Středočeském kraji (2009 až 2011) nebo poradenskými firmami Deloitte a KMPG.
  • Narodil se 1. června 1973 v Brně, vystudoval právnickou fakultu tamní Masarykovy univerzity. Začínal jako právník ve společnosti Víno Mikulov, koncem 90. let byl také advokátním koncipientem. Dva roky (1999 až 2001) pracoval jako tajemník mikulovského městského úřadu, před příchodem na ministerstvo obrany krátce působil jako vedoucí oddělení projektů hospodářského rozvoje v oblasti cestovního ruchu a řešení nezaměstnanosti na brněnském magistrátu.
  • Miloš Zeman (72) Obhajobu svého mandátu současný prezident oficiálně oznámil začátkem března při čtvrtém výročí nástupu do funkce. Zeman spolu s Václavem Havlem a Václavem Klausem patří do trojice nejvýraznějších českých polistopadových politiků, zastával téměř všechny nejvyšší politické funkce v zemi. Byl mimo jiné předsedou Poslanecké sněmovny (1996 až 1998) i premiérem (1998 až 2002). Prezidentem byl zvolen v lednu 2013 po návratu do politiky po mnohaleté pauze, ve druhém kole porazil Karla Schwarzenberga.
  • Narodil se 28. září 1944, vystudoval Vysokou školu ekonomickou, na které též krátce učil, později prošel několika zaměstnáními. Začátkem 90. let působil v Prognostickém ústavu, v té době se také aktivně zapojil do politiky. Někdejší člen KSČ (1968 až 1970) vstoupil v roce 1992 do ČSSD, kterou mezi roky 1993 a 2002 vedl. Za jeho působení se strana stala jednou z hlavních sil v české politice. Čtyři roky po neúspěchu v prezidentské volbě v lednu 2003 se Zeman se stranou rozešel, v roce 2010 byl krátce předsedou Strany práv občanů - zemanovci (SPOZ).

ČTK, Lidovky.cz
  • 35Diskuse