Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Česko

Šéf Senátu Vystrčil poletí na Tchaj-wan, doprovodit by ho měla Kuberova manželka. Další cestu chystá Drahoš

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). foto: ČTK

Praha - Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) navzdory čínskému varování navštíví Tchaj-wan. Mise, kterou plánoval už jeho zesnulý předchůdce Jaroslav Kubera (ODS), by se měla uskutečnit od 30. srpna zhruba do 5. září.
  9:01aktualizováno  12:05

Vystrčil to v úterý oznámil novinářům. Počítá s tím, že ho doprovodí zástupci firem kvůli posílení česko-tchajwanské obchodní spolupráce.  Chce také, aby se mise na Tchaj-wan zúčastnila i Věra Kuberová, manželka jeho zesnulého předchůdce, který cestu plánoval. Má příslib, že poletí.

Nátlak Číny vůči českým politikům podle Vystrčila pokračuje. V Senátu padala i ostřejší vyjádření

K cestě podle Vystrčila vedla potřeba dát v souladu s polistopadovým vývojem přednost hodnotám a principům, na nichž je ČR založena, před krátkodobými ekonomickými zájmy. „Buď budeme držet své principy a své hodnoty, anebo budeme počítat groše. Přikláním se k tomu, abychom přestali počítat groše, protože jednou bychom mohli zjistit, že už vůbec žádné nemáme,“ uvedl.

Senát podle Vystrčila zůstal jedinou institucí, která vůči Číně hájí českou suverenitu, svébytnost a sebevědomí českého národa. „Musíme počítat s tím, že za to nebudeme všemi chváleni, dodal v souvislosti s odmítavým postojem prezidenta Miloše Zemana a vládních činitelů k cestě na Tchaj-wan.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) nachystal novinářům po konci tiskové konference netradiční občerstvení odrážející jeho úmysl vyrazit na Tchaj-wan.

Vystrčil připomenul tlak Číny na to, aby se mise neuskutečnila. „Čínská lidová republika je přesvědčena, že má právo nám říkat, co máme dělat a jak to máme dělat,“ uvedl předseda Senátu. Podle něj Čína bere ČR jako bránu do Evropy, nikoli jako rovnoprávného partnera.

Podepsala se na tom i slova premiéra Andreje Babiše (ANO), který nejprve odsoudil postup čínského velvyslance, aby mu o několik dní později děkoval. K vyjádření šéfa Sněmovny Radka Vondráčka (ANO), že cesta na Tchaj-wan je jakýsi „trucpodnik“, Vystrčil řekl: „Jestliže to někdo považuje za trucpodnik, tak vůbec nic nepochopil, nebo má krátkou paměť, nebo ji má zatemněnou.“

Poletí šéf Senátu na Tchaj-wan vládním strojem? Kabinet zatím nedostal požadavek na letadlo, řekl Babiš

Vondráček v úterý novinářům řekl, že ho rozhodnutí předsedy Senátu nepřekvapilo, respektuje ho. Je přesvědčen, že motivem Vystrčila k cestě na Tchaj-wan je „rozmíška s čínským velvyslancem“, což je podle něj „možná trošku málo“. Poznamenal, že Vystrčila prosil, aby bral v potaz, že je druhým nejvyšším ústavním činitelem. Vondráček zároveň podotkl, že vztahy ČR s Tchaj-wanem jsou vynikající a rozvíjí se i bez podobných návštěv. Dodal, že nedostal odpověď, co konkrétně nového cesta předsedy Senátu do vzájemných vztahů přinese.

Během koronavirové krize podle Vystrčila vládní činitelé ukázali, že „není ochota vyvázat se z čínského vlivu“. Uvedl, že při březnové schůzce nejvyšších ústavních činitelů cítil „téměř zhmotnělou obavu“ Babiše a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD), že Čína nedodá ČR ochranné pomůcky, „pokud, Vystrčile, nebudeš ticho“.

Předseda Senátu to v duchu slov Václava Havla nazval „bezmocí mocných“. Navázání na havlovskou zahraniční politiku i podtrhl i citát někdejšího disidenta a prezidenta, že „svoboda má takovou cenu, jakou máme my sami“, kterým byl ozdoben připravený dort ve tvaru tchajwanské vlajky.

Čína považuje Tchaj-wan za svou vzpurnou provincii. Peking prosazuje politiku jedné Číny a dlouhodobě se snaží o opětovné připojení ostrova k Číně. ČR, stejně jako celá EU nebo USA, politiku jedné Číny uznává.

Vystrčil počítá s tím, že by k cestě využil vládní letadlo tak jako při jiných zahraničních misích. „Předpokládám, že všechno bude fungovat normálně. Že nebudou žádné jiné přístupy, než byly aplikovány při cestě jiných nejvyšších ústavních činitelů,“ uvedl k možnosti, že by ministerstvo obrany odmítlo vládní letoun poskytnout. Příslušná jednání už byla zahájena v pondělí, dodal. Pokládal by za symbolické, pokud by se cesty mohla zúčastnit také vdova po svém předchůdci Věra Kuberová.

Čínské velvyslanectví varovalo Kuberu před cestou na Tchaj-wan. Kubera dopis dostal během lednového setkání se Zemanem a Vondráčkem na Hradě. Dokument prezidentská kancelář podpořila dvěma přípisy. Zhruba o týden později Kubera náhle zemřel na infarkt. Bylo to několik dní poté, co navštívil i čínské velvyslanectví.

Na Tchaj-wan zamíří i Drahoš

Předseda školského výboru Senátu Jiří Drahoš navštíví na konci října Tchaj-wan. Oficiální cestou naváže na cestu předsedy horní komory Parlamentu Miloše Vystrčila. Někdejší kandidát na prezidenta to v úterý řekl ve videu, které zveřejnil na Twitteru. Na oficiální návštěvě ho doprovodí vědci z Akademie věd a vysokých škol. Drahoš doufá, že jeho cesta přispěje i k posílení vztahů i na politické úrovni.

Vystrčil uvedl, že ho bývalý předseda Akademie věd Drahoš o své cestě informoval. „Měl by se zúčastnit jakéhosi tchajwansko-českého technologického fóra, které z hlediska svých dřívějších aktivit také hodlal navštívit,“ řekl. Doufá, že vzájemná spolupráce obou zemí by se mohla rozvinout i v této oblasti.

Drahoš ocenil, že Tchaj-wan Česku v době koronavirové krize daroval zdravotnický materiál, za což mu poděkoval. „Rozhodl jsem se nezůstat jen u slov a koncem října se na Tchaj-wan vydám na oficiální návštěvu,“ řekl. Poznamenal, že přijal pozvání jako předseda školského senátního výboru.

Drahoš se chce zaměřit na rozvoj vědecké spolupráce. Na návštěvě ho proto doprovodí vědci z Akademie věd a vysokých škol například z oblasti kybernetické bezpečnosti či epidemiologie. „Tchaj-wan dosahuje v těchto oborech pozoruhodných výsledků a výměna zkušeností tak pro nás bude nepochybně velmi cenná,“ dodal.

Podle tiskové zprávy se cesta uskuteční 22. až 29. října a kromě vědecké spolupráce bude jejím cílem i výměna zkušeností v boji s pandemií nového koronaviru. Drahoš podotkl, že se zástupci Tchaj-wanu spolupracoval v minulosti jako vědec i jako předseda Akademie věd.

V rámci svého pobytu Drahoš zahájí Česko-tchajwanské technologické dny a převezme čestnou profesuru od National Tsing Hua University. V plánu má také návštěvu Výzkumného institutu průmyslových technologií, vědeckého parku či několika vybraných počítačových firem.

Tchaj-wan je významný obchodní partner, ČR ho jako stát neuznává

  • Ostrov Tchaj-wan považuje Čína za jednu ze svých provincií a hrozí mu ozbrojeným zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany. ČR uplatňuje jako většina států světa tzv. politiku jedné Číny, oficiálně uznává jen pevninskou Čínu.
  • V průběhu druhé poloviny 20. století se Tchaj-wan rychlým rozvojem ekonomiky zařadil mezi "asijské tygry" (spolu s Hongkongem, Jižní Koreou a Singapurem). Je významným výrobcem součástek pro konečnou montáž a export počítačů a dalších produktů vyspělých technologií na čínské pevnině. V současnosti je sedmou největší ekonomikou v Asii a 22. největší ekonomikou na světě.
  • Tchaj-wan nemá v České republice velvyslanectví, ale hospodářskou a kulturní kancelář. Její ředitel je ale považován za člena diplomatického sboru. Ekonomickou a kulturní kancelář má také ČR v Tchaj-peji.
  • ČR má s Tchaj-wanem dlouhodobě obchodní deficit. Český export v roce 2019 dosáhl podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) 5,6 miliardy korun, import z Tchaj-wanu byl 26,5 miliardy korun. Český deficit tak v loňském roce činil více než 21 miliard korun. Český vývoz do Číny pro srovnání dosáhl v roce 2019 podle ČSÚ 56,7 miliard korun, opačným směrem putovalo zboží za 648,6 miliard korun.
  • Vzhledem k velikosti čínské ekonomiky je Česká republika pro tchajwanskou ekonomiku podle analytiků dvakrát důležitějším obchodním partnerem než pro čínskou. Stav přímých čínských investic v českém zpracovatelském průmyslu činil ke konci roku 2017 zhruba 410 milionů korun, Tchaj-wan v ČR k tomuto období investoval 5,7 miliardy korun, tedy zhruba 14krát více. Většími investory už jsou v tuzemském průmyslu z asijských zemí dlouhodobě jen Jižní Korea a Japonsko.
  • V českém vývozu na Tchaj-wan převažovaly v roce 2019 motorová vozidla a traktory, reaktory, kotle, přístroje a mechanické nástroje. K hlavním dovozním položkám z Tchaj-wanu patřily přístroje elektronického záznamu a reprodukce zvuku a TV obrazu, reaktory, kotle, přístroje a mechanické nástroje.
  • Nejvýznamnějším českým obchodním partnerem Tchaj-wanu je výrobce elektronických součástek Foxconn CZ. Je to zároveň největší investice Tchaj-wanu v ČR, neboť českou pobočku vlastní tchajwanská mateřská společnost. Český Foxconn byl založena v roce 2000, nyní zaměstnává téměř 5000 lidí a jeho tržby se pohybují kolem sta miliard ročně, což jej dlouhodobě řadí mezi desítku největších firem v ČR. Zakladatel společnosti Foxconn Technology Terry Gou u Kutné Hory vlastní zámek Roztěž, který koupil v roce 2002, poblíž si postavil také golfové hřiště.
  • Druhým nejvýznamnějším domácím vývozcem na Tchaj-wan je Škoda Auto, která má na tomto ostrově přímé obchodní zastoupení od roku 2015. Přímo na Tchaj-wanu jsou činné například i firmy Moser, Botanicus či TOS Varnsdorf, který tam staví multifunkční obráběcí stroje. Na tchajwanský trh pronikli výrobce designového osvětlení Lasvit či sklářská firma Preciosa.
  • V Česku působí kromě Foxconnu také tchajwanské počítačové firmy Acer nebo Asus či producent elektroniky Tatung. Ročně navštíví ČR zhruba 190.000 občanů Tchaj-wanu, což je třetina všech čínsky hovořících turistů.
  • Česko-tchajwanské vztahy v poslední době vyvolaly bouřlivou debatu na nejvyšší politické úrovni a zvýšily napětí mezi Prahou a Pekingem. Praha letos v lednu podepsala partnerskou smlouvu s Tchaj-pejí, kromě toho zástupci Prahy a tchajwanské metropole uzavřeli další tři dohody ohledně spolupráce zoologických zahrad, turismu a výměny zkušeností v chytrých technologiích. V reakci čínská Šanghaj pozastavila oficiální styky s Prahou.
  • Velmi diskutovaná je od konce loňského roku cesta předsedy Senátu ČR na Tchaj-wan. Čínské velvyslanectví před cestou na Tchaj-wan varovalo Vystrčilova předchůdce Jaroslava Kuberu (ODS). Během lednového setkání s prezidentem Milošem Zemanem a předsedou Sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO) na Pražském hradě dostal Kubera dopis, který prezidentská kancelář podpořila dvěma přípisy. Zhruba o týden později Kubera náhle zemřel na infarkt. Bylo to několik dní poté, co navštívil i čínské velvyslanectví. Dokument z čínské ambasády byl nalezen v Kuberově pozůstalosti. Okolnosti vzniku dopisu a jeho předání zůstávají nevyjasněné.
  • Vystrčil už po nástupu do čela horní komory řekl, že bude o cestě na Tchaj-wan uvažovat. Po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem 19. května oznámil, že pokud bude Čína diktovat ČR a Senátu, co mají dělat, stává se jeho cesta reálnější. Dnes prohlásil, že Tchaj-wan navštíví. Mise, na které ho doprovodí zástupci firem kvůli posílení česko-tchajwanské obchodní spolupráce, by se měla uskutečnit od 30. srpna zhruba do 5. září.
Autor: