Šéf žalobců Zeman kvůli tlaku Benešové rezignoval. Řešení půtek mu prý bralo čas a sílu na práci

Datum a místo narození: 18. listopadu 1972, Plzeň.

Vzdělání: vystudoval fakulty právnickou (obor právo) a filozofickou (obor politologie) na Univerzitě Karlově v Praze.

Profesní kariéra: v letech 1998 až 2001 působil jako právní čekatel Okresního státního zastupitelství Plzeň-město, po jmenování státním zástupcem v roce 2001 působil na Okresním i Krajském státním zastupitelství v Plzni, poté nastoupil na Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) v Brně do jeho mezinárodním odboru; v letech 2004-2011 byl prvním zástupcem ČR u Eurojustu (instituce Evropské unie pro právní spolupráci se sídlem v nizozemském Haagu), byl zároveň nejmladším zástupcem v této právní organizaci ze všech členských zemí; od 1. ledna 2011 je nejvyšším státním zástupcem (jmenován byl 27. října 2010).

Ostatní:

• Možnosti zrušit rozhodnutí níže postaveného žalobce o zastavení stíhání Pavel Zeman využil jen v několika procentech případů, při posuzování využití tohoto mimořádného kasačního oprávnění "vždy zvažuje i účelnost takového rozhodnutí pro další řízení a postavení obviněného". Například V roce 2018 dostal Zeman k přezkoumání 1007 usnesení a zrušil jich 35, o rok dříve do bylo 32 z 1047 zkoumaných.
• Zeman se specializuje na legislativu, analytiku a metodiku a mezinárodní justiční spolupráci v trestních věcech.
• Jako český člen Eurojustu se podílel například na zatčení a předání Barbory Škrlové, jedné z obviněných v kauze týrání chlapců z Kuřimi. Spolupracoval také při zadržení uprchlého odsouzeného vraha Romana Čabrady ve Francii.
• K nejdiskutovanějším Zemanovým krokům ve funkci nejvyššího státního zástupce patřil návrh na odvolání Vlastimila Rampuly z funkce vrchního státního zástupce v Praze v roce 2011 (o Rampulovi se tehdy v médiích opakovaně hovořilo v souvislosti s údajným "zametáním" některých politicky citlivých kauz). Tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil Rampulu odvolal, v médiích se pak objevily informace, že tento krok velmi zhoršil vztahy mezi Pospíšilem a premiérem Petrem Nečasem (tehdy oba ODS). Zeman také navrhl jmenovat do funkce vrchní státní zástupkyně v Praze ústeckou krajskou státní zástupkyni Lenku Bradáčovou. Ministr Pospíšil byl před jejím jmenováním odvolán z funkce. Spekulovalo se o tom, že právě chystané jmenování Bradáčové bylo důvodem Pospíšilova konce na ministerstvu. Nově jmenovaný ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) Bradáčovou do funkce jmenoval.
• Po rezignaci ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO) v roce 2019 Zeman České televizi řekl, že se nebojí svého případného odvolání, před kterým varovali někteří zástupci opozice (část opozice pokládala Kněžínkův odchod za vynucený a výměnu v čele ministerstva za Marii Benešovou dávala do souvislosti s kauzou Čapího hnízda, v níž předseda vlády Andrej Babiš čerstvě čelil návrhu na podání obžaloby). Zeman řekl, že státní zastupitelství podle něj funguje dobře a pod jeho vedením prokázalo, že všem měří stejným metrem. "Přestože mě vláda může odvolat na návrh ministra takzvaně bez důvodu, tak si dokážu těžko představit, že by to v současné době snad udělali. To by postrádalo nějaký trošku demokratický prvek," podotkl Zeman.
• Zeman v prosinci 2019 po přezkumu obnovil stíhání premiéra Babiše a další obviněné v Kauze Čapí hnízdo, podle něj bylo řízení v jejich případě zastaveno nezákonně a předčasně. Zároveň potvrdil, že stíhání Babišových blízkých definitivně skončilo.
• Zeman loni v červenci oznámil, že nepodá správní žalobu proti rozhodnutí Středočeského krajského úřadu ohledně údajného střetu zájmů premiéra Babiše kvůli vlastnictví médií, protože k tomu neshledal závažný veřejný zájem.
• V posledních měsících vzbudila pozornost zejména jeho vyjádření v kauze Vrbětice. Například 6. května řekl, že si v souvislosti s vyšetřováním kauzy Vrbětice není vědom žádného pochybení ani překročení svých kompetencí při veřejném vystupování. Doplnil, že o záměru ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) podat na něj kárnou žalobu se dozvěděl pouze z médií. Benešové vadilo i to, že a jakým způsobem informoval o kauze výbuchů ve Vrběticích, která vyvolala diplomatickou roztržku s Ruskem. Podle ní tak zasahoval do věci, ve které nevykonává dozor ani dohled. V tomto ohledu se ale Zemana zastal jak premiér Andrej Babiš (ANO), tak i šéf dozorového Krajského státního zastupitelství v Brně.
• Server Neovlivní.cz také 6. května napsal, že Benešová měla už minulý týden připravený návrh na Zemanovo odvolání a chtěla jej předložit vládě, což jí podle serveru rozmluvil vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).
• Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) také 29. dubna v deníku E15 připustila, že může vládě navrhnout odvolání Zemana kvůli kauze vydání majetku rodu Czerninů. Benešová dva měsíce zkoumala Zemanovo vyjádření, o které ho požádala v souvislosti s kauzou. Zeman v něm vysvětluje, proč Nejvyšší státní zastupitelství třikrát podalo dovolání v kauze dvou úřednic pražského magistrátu, které byly nakonec Městským soudem v Praze pravomocně odsouzeny za to, že neoprávněně udělily občanství Josefíně Czerninové, na základě čehož došlo k restitucím rozsáhlého majetku. Tyto restituce jsou nyní zpochybněny a stát už začal konat kroky k tomu, aby nemovitosti za půl miliardy korun získal zpět. Zeman ale odmítal, že by v souvislosti s trestním řízením měl vztah k věci, jelikož řízení, v němž byly odsouzeny dvě úřednice, se netýkalo Jana Czernina ani Petra Habersbergera.
• Loni v říjnu se Zeman přihlásil do výběrového řízení na soudce Evropského soudu pro lidská práva (ESLP).