Komise zřejmě schválí český plán obnovy v hodnotě 180 miliard. V Praze jej představí šéfka von der Leyenová |
Jako posel dobrých zpráv s plným měšcem skutečných financí do Prahy přijíždí šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Česko před pár měsíci odevzdalo domácí úkol, kde popsalo, jak chce covidem otřesenou ekonomiku zase revitalizovat. Von der Leyenová přiváží dokument oznámkovaný: republika zdárně prospěla.
„Měli bychom společně navštívit Státní operu a mít tiskovou konferenci v Národním muzeu, což je symbol naší historie,“ popsal aranžmá návštěvy premiér Andrej Babiš (ANO). Celková alokace, jež připadá na Česko a bez národního plánu obnovy by se neodemkla, činí asi 180 miliard korun.
Nejedná se o klasickou dotační sedmiletku, jež se rovněž rozjíždí, jde o oddělené programy. Společné však mají to, že akcent se musí klást na digitalizaci a nízkouhlíkové, zelené úsilí. Ve víceletém finančním rámci – tedy dotační sedmiletce – čeká na republiku 964 miliard korun, zdroje na pocovidové otřepání se jsou navíc.
Pokud Maďarsko nezruší zákon proti LGBT skupinám, čeká ho soudní řízení, oznámila von der Leyenová |
Vedle toho ještě vzniká Fond spravedlivé transformace, který přináší prostředky územím obzvláště zasaženým odklonem od uhlí. V rámci Evropy jde především o Polsko, v rámci Česka se balík dělí mezi Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj. Hejtmani museli vypracovat zevrubnou vizi, co s penězi udělají, aby jejich domovy našly po havířské minulosti obdobně lukrativní budoucnost, jen mnohonásobně čistší.
Další finanční nástroj, v němž se projevuje unijní zelené úsilí, představuje Modernizační fond, krmený například z prodeje povolenek. Z něj se mají třeba modernizovat teplárny, jež zahřívají miliony zdejších domácností.
  |
Finanční podpora úzce souvisí s úsilím unijních představitelů udělat z Evropy ekologického tahouna zeměkoule a se skepsí některých států, aby se tak světadíl nepřipravil o schopnost konkurovat dravcům z Číny nebo Indie, odkud se valí neekologické, ale levné zboží.
Na ozdravení ekonomik má jít 18 bilionů korun
Zhruba půlka evropských států už má své národní plány obnovy schválené. Oficiálně je musí „orazítkovat“ souhlas pléna unijních ministrů financí, ale jde spíše o formalitu, jíž se Česko dočká až v září, kdy se odehraje nejbližší zasedání. Stěžejní je ale souhlas Evropské komise, jejž von der Leyenová vládě zvěstuje.
S očkováním do EU. Američané dostanou zelenou pro cesty do Evropy, říká von der Leyenová |
Její návštěva v rámci kolečka po starém kontinentu – do Prahy zamířila z Dublinu – indikuje, že Brusel má za dostatečné tuzemské pojistky proti zneužití evropských peněz, střetu zájmů a korupci. V případě Česka to není samozřejmost, jelikož s Komisí vede svár o vypořádání střetu zájmů premiéra Babiše a o celkovém ošetření české pobočky dotačního molochu, aby nebyl vůči zneužití zranitelný. Brusel v tomto ohledu pořád není spokojený, ale debata se vede ve vztahu k řádným programům v rámci víceletého finančního rámce. Parametry kolem národního plánu obnovy jsou zřejmě v pořádku.
Na postpandemické uzdravení ekonomik dalo společenství starého kontinentu dohromady macatý bank o těžko představitelných 18 bilionech korun. Štědrá evropská ruka zůstane rozevřená, když členská země ve svém rozpisu projektů dodrží pětinový podíl do oblasti digitalizace a alespoň 37 procent klimaticky šetrných, enviromentálně zlepšujících záměrů.
Vláda rozčlenila obnovu do šesti pilířů, na ekologické úsilí směřuje 41 procent alokace, digitalizaci pokrývá 23 procent. Premiér klade největší důraz na modernizaci zdravotnictví. Ostatně je na to určena jedna ze šesti nohou, na nichž se má země po covidu vztyčit do vzpřímené polohy.
