Václava Klause naopak Steinbachová nepřímo pozvala na oslavy 60. výročí přijetí Charty německých vyhnanců. „V ní přece stojí, že dotyční chtějí přispět k obnově Evropy, ve které by spolu národy žily v míru. Kdyby třeba přijel český prezident a pronesl řeč, udělalo by mi to radost a sudetským Němcům zvlášť,“ řekla.
K vysídlování Němců poznamenala, že ze svých domovů jich byly z Československa nebo Polska vyhnány tisíce „tím nejagresivnějším a nejvíce barbarským způsobem“ už před přijetím Postupimské dohody, v níž vysídlení humánním způsobem posvětili Spojenci.
Humánní podle ní není už vyvlastnění majetku bez náhrady. To přitom umožňovaly Benešovy dekrety, které jsou trnem v oku sudetským Němcům.
Steinbachová připustila, že „nebýt třetí říše, tak by se vyhnání v této podobě nikdy nemohlo uskutečnit“. Zdůraznila však, že jedno bezpráví „nikdy neospravedlňuje jiné bezpráví“.
