Středa 19. ledna 2022, svátek má Doubravka
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Sekulární muslimové pro reformu islámu

Česko

V březnu se ve floridském St. Petersburgu konal Summit sekulárního islámu. Souběžně se rozbíhají výbušné iniciativy tzv. ex-muslimů v Německu a Velké Británii. Být „muslimského původu“ a veřejně popřít svou příslušnost k náboženství nebo kritizovat jeho dogma je dodnes neobvyklá a občas nebezpečná záležitost. Dosud se konflikt s islámem týkal jednotlivců, jako třeba Salmana Rushdieho; nedávné iniciativy představují první skupinová vystoupení proti radikálnímu a konzervativnímu pojetí islámu. Jejich úsilí se ale ukazuje jako velmi ambivalentní.

Islám neschvaluje odpadlictví ani mezináboženské svazky, jeho prorok je nedotknutelný a Korán platné slovo boží. Mnozí věří, že podporuje nerovnost mezi ženami a muži a obsahuje výzvy k násilí. Podobné názory převládaly mezi křesťany v Evropě ještě před dvěma sty lety. Skupina nazývající se Sekulární islám se domnívá, že mladší islám, stejně jako křesťanství, potřebuje projít fází osvícenství, v níž se Korán bude, podobně jako Bible, studovat kriticky, tzn. jako literární dílo určité historické epochy. To má oprostit muslimy od dogmat a otevřít prostor svobodnému názoru na vlastní náboženství a sekularizaci islámu, tedy privatizaci náboženských názorů a jejich vyčlenění mimo politickou sféru.

Řečníci na setkání v St. Petersburgu byli vesměs intelektuálové narození v některé muslimské zemi, kteří emigrovali na Západ, kde dosáhli jistého úspěchu a známosti hlavně díky kritickým publikacím o islámu. Odsouzení politického fundamentalismu celou řadou jedinečných osobností bylo jedním z hlavních témat setkání: spisovatel Ibn Warraq kritizoval ideologii terorismu; Taufik Hamid, bývalý radikál a spolupracovník dvojky Al Kajdy Ajmána Zavahrího, poukázal na indoktrinaci radikálů založenou na absenci vlastního myšlení. Oba řečníci právě v tomto momentu vidí širší problém, týkající se islámu vůbec, a považují kritické myšlení a zkoumání dogmat za první krok k reformě islámu.

„Příští islámské osvícení začíná dnes“

Cílem setkání bylo podepsání memoranda odsuzujícího násilí a vyzývajícího k podřízení zásad islámu racionálnímu pohledu: ty, které neodpovídají lidským právům, musejí být opuštěny; politika pak musí být oddělena od náboženství. V představě konkrétní cesty k reformě ovšem nepanuje jednota. Podle psychiatričky Wafy Sultan, alawitky ze Sýrie, která se často objevuje jako host na CNN, to znamená naprostou přeměnu islámu. Podle jiných ale nejde o to, islám shora reformovat: bohatá islámská tradice podle nich už tak zahrnuje vlastní racionalismus, humanismus a také odloučení náboženství od státu. Dnešní muslimové tedy spíš potřebují impulz, který by je k těmto tradicím přivedl. Iršad Mandžíová, úspěšná kanadská žurnalistka, jedna z hlavních organizátorek summitu, ve své knize Potíže s islámem vyzývá k racionálnímu postoji v náboženství a hlavně k oproštění islámu od fanatismu a tzv. tribalismu, pozůstatků etnických tradic. Těmto, spíše než Koránu, přičítá Mandžíová nemoderní postoje v otázkách cti, manželství, práv žen a postojů k menšinám. Cestu k reformě vidí v posilování svobodného, individuálního myšlení aktivací tradice tzv. idžtihádu, samostatného, racionálního zkoumání náboženských otázek, které, jak se všeobecně věří, bylo mezi sunnity z různých důvodů zastaveno ve středověku.

Výzvy k reformě islámu zdaleka nejsou nové, dnes však narážejí na nepříznivé politické podmínky. Islámský reformismus se začal vyvíjet před více než sto lety v Egyptě a osmanské říši a obsahoval i teorie sekularismu. V postkoloniálním kontextu se ale islámský modernismus silně politizoval a soustředil se nikoli na přizpůsobení modernitě, ale spíš na zachování islámské autenticity tváří v tvář dravé modernizaci. Jeho nejrozšířenějším potomkem je dnes salafismus, tendence hledat nápravu politické a ekonomické slabosti dnešních muslimů ve slavné minulosti, v tradici prvních generací islámu.

Islámský svět nepostrádá pokusy podřídit náboženská témata racionálním, hermeneutickým či historickým metodám. Ty však mezi muslimskými teology narážejí na odpor. Na konzervativních univerzitách, jako je nejslavnější Al Azhar v Egyptě, převládá se salafismem spojený literalismus: přihlížení pouze k liteře náboženských textů a odmítání jejich „svobodné“ interpretace. U politických skupin naráží moderní badatelé na podezření z odpadlictví či ze zaprodání se „kolonialistickému Západu“.

Mnozí muslimští intelektuálové, jako hermeneutik Egypťan Nasr Abu Zayd, tak byli nuceni vystěhovat se z vlasti a pracují na Západě; jiní, jako filozof Sádik al-Azm, žijí ve státech se sekulární ideologií, jako je Sýrie. Dalším příkladem je Íránec, kritik náboženské filozofie doktor Soruš, který se v poslední době také zdržuje mimo Írán.

Proč nejsem muslim

Pozice nových reformních projektů islámu je obtížná také proto, že někteří z těch, kdo se na Západě vyslovují pro radikální sekularismus, otevřeně prohlašují, že od islámu odpadli: Ibn Warraq, druhý hlavní představitel skupiny Sekulární islám, vydal v USA knihu s názvem Proč nejsem muslim, v níž prohlašuje samotný islám za zdroj násilí a hájí potřebu bránit „západní hodnoty“. Wafa Sultán zase na obrazovce televize Al-Džazíra tvrdí, že probíhá střet mezi (západní) civilizací a (muslimským) zpátečnictvím. Výsledkem je, že tyto hlasy, volající po reformě islámu, se mezi muslimy setkávají s tvrdou kritikou: podle mnohých odpadlíci, žijící jako Ibn Warraq na Západě, do islámu už nepatří a nemohou k němu nic říct, nebo jako Mandžíová postrádají dostatečné teologické vzdělání, aby mohli hovořit o reformě. Podobný názor vyjádřil i Ahmed Bedier, předseda Rady pro americko-islámské vztahy (CAIR), který označil celé setkání v St. Petersburgu za irelevantní.

Obhajobou Západu tito tzv. sekulární muslimové navíc v očích svých odpůrců demonstrují své zapojení do současné západní politiky na Středním východě, kterou muslimské masy považují za americký koloniální projekt. Iršad Mandžíová se snaží vnést do politické debaty kolem Izraele tabuizovaný pohled z druhé strany -tvrdí například, že budování zdi oddělující palestinská území je legitimní. Názory reformistů jsou navíc často identické s postoji amerických neokonzervativců a celé řady amerických intelektuálů - „orientalistů“, kteří stáli za projektem prezidenta Bushe k transformaci Středního východu. O politizaci celé skupiny svědčí to, že mnozí ze signatářů mají mezi neokonzervativci velmi dobré ochránce.

V každém případě otevřená a často nepromyšlená kritika nahrává dnes rozšířeným negativním klišé o islámu. Někteří sympatizanti projektu reformy islámu proto tvrdí, že je kontraproduktivní islám jako takový hrubě kritizovat a zároveň od muslimů očekávat zájem, či dokonce začátek jakéhosi hnutí za reformu islámu.

Ohlas v arabském světě ukazuje na zájem spojený s obavami. O události referovaly arabské televizní stanice více než americké. Vlivná dubajská stanice Al-Arabíja například natočila reportáž a rozhovor s Nonie Derwishovou, zakladatelkou skupiny Arabové pro Izrael. Spojení úsilí o sekulární myšlení v islámu s výbušnými politickými tématy, jakým je Palestina, představuje ovšem formu propagace, která celé reformní hnutí nesmírně komplikuje. O události referovala i katarská stanice Al-Džazíra, která sama organizuje debaty o liberálním islámu s názvem „Opačný směr“. Jako hosty ale raději zve méně profilované místní osobnosti, podporující určitou formu sekularismu, spíše než radikální sekularisty ze Západu. V pořadu se pak zabývají především otázkami, zda liberální islám nutně musí být spojován s „americkým“ projektem a zda do islámu vůbec patří.

Revoluce nebo reforma

Slibný je jiný typ iniciativ. Spíše než ostrou a nesnášenlivou voltairovskou kritiku dogmat, kterou provádějí američtí radikální sekularisté, „reforma“ vyžaduje spíše pozvolný a důsledný posun v adaptaci islámských věd na modernitu, dělaný lidmi, kteří patří mezi insidery. Něco takového se snažilo podporovat například Vědecké kolegium (Wissenschaftskolleg) v Berlíně programy pro výzkum a výměnu mezi islámskými a židovskými učenci a experty v moderních metodách interpretace Písma. V islámském světě pracuje celá řada učenců, kteří pracují na podobných tématech, z politických důvodů ovšem bez publicity. Evropa skýtá možnost spojit se a spolupracovat s místními a v Berlíně třeba i izraelskými vědci: pokud se autority na vlastní půdě vysloví pro reformní myšlení, bude to mít větší vliv.

Vedoucí a iniciátor projektu, sociolog Wolf Lepenies, dostal loni za projekt prestižní cenu německých knihkupců. Německo, Francie a Velká Británie stále více podporují vznik islámských vědeckých středisek v Evropě, kde by místní autority v budoucnosti měly mít možnost odpoutat se od konzervativního stavu teologie v zemích Středního východu, a dát tak možnost muslimským menšinám v Evropě najít vlastní cesty, jak přizpůsobit náboženství podmínkám emigrace. Příkladem francouzské muslimské mládeže se stal švýcarský teolog Tariq Ramadán, který se zasazuje o pravověrný, ale adaptovaný směr, nazývaný euroislám.

Složitá a pomalá adaptace tradičního náboženství na podmínky modernity ale neovlivňuje jen vztahy mezi menšinovými muslimy a evropskými zeměmi. Stejně ostré jsou střety mezi muslimy samotnými, když přijde na to, definovat, co dnes islám v podmínkách emigrace znamená. Mnohem radikálnější skupina tzv. ex-muslimů se na jaře zformovala v Kolíně a další následovala ve Velké Británii. Svým skandálním heslem „Odpadli jsme“ cílí skupina třiceti německých imigrantů na zboření tabu kolem volné volby náboženství v islámu.

Přestože Korán odmítá nucení k náboženství, prohlásit se veřejně za nevěřícího může být nebezpečné. Kolínská skupina postrádá schopné intelektuály kalibru Iršad Mandžíové, opakuje provokativní gesto Ibn Warraqa a publikuje velmi jednostranné názory na islám. Miha Ahadi z kolínské skupiny např. v rozhovoru pro Der Spiegel prohlašuje reformu islámu za nemožnou.

Jejich radikalismus ale odráží všeobecný fakt, že tzv. sekularizovaní muslimové žijící na Západě jsou buďto plošně stále ještě považováni za muslimy a zastupováni konzervativními náboženskými organizacemi nebo jako neangažovaní postrádají oddělenou kulturní identitu. Kdo má dnes v Německu turecké jméno, je automaticky považován za věřícího muslima. Sekularizovaní Turci jsou odsouzeni k neviditelnosti. Proto se také na plakátu s vlastními portréty a jmény „hlásí o slovo“ a snaží se posunout debaty kolem islámu v Evropě do kritičtějších poloh.

Přes skandální charakter těchto iniciativ roste potřeba změnit zjednodušený pohled na islám a muslimy - nejen na Západě, ale i v jejich rodných zemích - a v neposlední řadě vytvořit prostor pro nové aktéry, kteří dosud neměli šanci upoutat pozornost veřejnosti. Lze očekávat, že poměrně nové a ještě nezvyklé soužití muslimů s evropskými a americkými společnostmi se bude v příštích letech vyvíjet - s rostoucím počtem různých iniciativ - k lepšímu.

***

Trouble with Islam today

Irshad Manji Vydalo nakladatelství St. Martin's Griffin, New York 2005, 240 stran.

Roots of Jihad

Tawfik Hamid Vydalo nakladatelství Top executive media, Newtown 2006, 176 stran.

Why I am not a Muslim

Ibn Warraq Vydalo nakladatelství Prometheus Books, Amherst 1995, 402 strany.

www.secularislam.org http://arabsforisrael.com www.ex-muslime.de

„Sekulární islám“ byla donedávna fráze bez obsahu. Od jara tohoto roku se hromadí nebývalé veřejné iniciativy „bývalých“ a kritických muslimů s výhradami vůči vlastnímu náboženství.

Pozice nových reformních projektů islámu je obtížná také proto, že někteří z těch, kdo se na Západě vyslovují pro radikální sekularismus, otevřeně prohlašují, že od islámu odpadli

O autorovi| Zora Hesová, publicistka ; Autorka (* 1974) je doktorandkou v oboru islámská filozofie na univerzitě v Mnichově

Autor:

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nečekaný příbuzenský vztah. Vévodkyně Kate a Meghan pojí krev Přemyslovců

Premium Učebnice mluví jasně. Přemyslovci vymřeli po meči v roce 1306, kdy byl mladičký král Václav III. zákeřně zavražděn...

Češi investují do kryptoměn ve velkém. Stát řeší, jak je přinutit přiznat zisky

Premium Ještě nedávno byly virtuální měny jako bitcoin investicí především pro lidi, kteří chtěli experimentovat a nebáli se...

V obchodním centru Galerie Butovice vyřídíte vše, od pestrého nakupování až po vyzvednutí zásilky na poště
V obchodním centru Galerie Butovice vyřídíte vše, od pestrého nakupování až po vyzvednutí zásilky na poště

Navzdory nepříznivé situaci dnešní doby, otevřelo obchodní centrum Galerie Butovice několik dalších obchodů a rozšířilo svou pestrou nabídku o...

Mohlo by vás zajímat