Daňový balíček nebude mít v Senátu na růžích ustláno, upozornil Vystrčil |
Úpravy by se podle Hamáčka týkaly zrušení superhrubé mzdy, zachování rovnosti mezi zdaněním živnostníků a zaměstnanců, výše slevy na poplatníka a míry kompenzace krajům a obcím. „Je shoda, že by ta oprava měla být při zachování všech těchto čtyřech parametrů,“ uvedl vicepremiér.
Předmětem diskusí je, jak velká by po zrušení superhrubé mzdy měla být snížená sazba daně z příjmů fyzických osob, zda Sněmovnou schválených 15 procent, nebo 19 procent, které chce ČSSD, nebo „něco mezi“. ODS v úterý navrhla možnost snížení jen na 16 procent, Piráti by podle poslance Mikuláše Ferjenčíka šli na 17 procent při zvýšení slevy na poplatníka o 4000 na 28 800 korun.
„Z mého pohledu cokoli, co navrhne Senát, bude lepší než to, co schválila Sněmovna, protože to je opravdu katastrofa pro státní rozpočet a veřejné služby,“ uvedl Hamáček. Řekl také, že nebude moci hlasovat pro návrh ANO a ODS, které ve Sněmovně prosadily spolu s SPD 15procentní sazbu daně z příjmů. „My pro program ODS hlasovat nemůžeme,“ řekl.
SKOŘEPA: Vyhlídky veřejných financí jsou čím dál horší. Nový daňový balíček tomu dává korunu |
ČSSD prosazuje daňové sazby 19 a 23 procent, zvýšení daňové slevy na poplatníka z 24 840 na 30 000 korun a obcím a krajům chce zvýšit podíl na příjmech z výběru daně od fyzických osob. Podle Hamáčka je to „spravedlivější a z hlediska nákladů státu levnější“.
Předseda vlády a ANO Andrej Babiš spolu s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) by si přáli, aby Senát schválil zavedení sazby daně z příjmu ve výši 15 a 23 procent a odmítl zvýšení základní daňové slevy na poplatníka. Vedení ODS chce v Senátu prosazovat zavedení sazeb daně z příjmu fyzických osob 15 a 23 procent, případně 16 a 23 procent. Krajům a obcím chce kompenzovat polovinu výpadku jejich příjmů.
