Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Lex Ukrajina i s trestným činem neoprávněná činnost pro cizí moc míří na Hrad

  6:55aktualizováno  17:05
Lex Ukrajina s delší ochranou pro ukrajinské uprchlíky a s novým trestným činem neoprávněná činnost pro cizí moc míří na Hrad. Chybí už jen podpis prezidenta Petra Pavla. Senátoři zákon neschválili, nezamítli a neshodli se ani na pozměňovacích návrzích.

Prodloužení dočasné ochrany uprchlíků z Ukrajiny před válkou, kterou rozpoutalo Rusko, projednával Senát skoro celý den. Horní komora parlamentu novelu lex Ukrajina nejprve neschválila, opoziční hnutí ANO pak neprosadilo ani její zamítnutí.

Uprchlíci z Ukrajiny před Putinovou válkou mají zatím garantovanou dočasnou ochranu do 31. března 2025, prodloužena jim má být podle návrhu vlády o další rok. Součástí novely je i návrh zavést nový trestný čin neoprávněná činnost pro cizí moc, za který by mělo hrozit pětileté vězení.

Měl by se vztahovat na lidi, kteří by „pracovali pro cizí zemi nebo organizaci v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky“.

Musíme mít možnost se bránit ruským hybridním útokům, řekl Rakušan

„Musíme mít možnost se bránit ruským hybridním útokům,“ hájil návrh v Senátu ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan.

Ministr jako příklad uvedl bývalého pracovníka ministerstva zahraničí, který informace z diplomatické pošty předával ruské zpravodajské službě, nebo skupinu cizinců, která shromažďovala informace o obchodních a nákupních centrech nebo mapovala pohyb předních politiků a novinářů. Žádný z nich podle platného práva nemohl být potrestán.

„Jsme tady proto, abychom dělali všechno pro to, aby naše země byla v bezpečí,“ vyzval kolegy předseda Senátu Miloš Vystrčil z ODS, aby normu podpořili i proto, v jaké situaci se dnes Evropa nachází.

Už ve Sněmovně proti novému trestnému činu protestovali poslanci opozičních hnutí ANO a SPD. „Nejasná definice tohoto trestného činu dává prostor pro zneužití,“ prohlásil předseda ANO Andrej Babiš. I poslanec SPD Radek Koten tvrdil, že je změna trestního zákoníku formulována vágně a hrozí zneužití proti lidem, který mají jiný názor na vládní politiku.

Postavil se proti tomu i sociální výbor Senátu. Podle šéfky senátorského klubu ANO Jany Mračkové Vildumetzové je nový trestný čin zneužitelný vůči opozici a ANO prosazovalo zamítnutí lex Ukrajina. Ale neuspělo.

Němcová je unavena z toho, jak málo čelíme ruské agresi

Naopak schválení novely lex Ukrajina neúspěšně navrhovala senátorka Miroslava Němcová z klubu ODS a TOP 09. Řekla, že souzní s návrhem zákona.

„Mám únavu ze slabosti světa proti Ruska, z toho jsem unavena, z naší malé aktivity, z toho, jak málo čelíme ruské agresi a jak málo chápeme to, jak nás to velmi ohrožuje. Z toho začínám být unavena, ale nevzdávám to. Rusko si nemůže osobovat to, že nás znovu obsadí a budeme znovu jeho gubernií,“ řekla v Senátu Miroslava Němcová.

Michael Canov z klubu Starostové a nezávislí ohlásil, že se v případě přijetí novely lex Ukrajina pokusí získat podpisy dalších senátorů pro návrh, aby Ústavní soud zrušil zaváděný trestný čin neoprávněná činnost pro cizí moc, který pokládá za ústavně nepřípustný přílepek. Vadí mu, že za obdobný trestný čin podvracení republiky byli odsuzováni odpůrci komunistického režimu.

Čelíme hybridním hrozbám, musíme mít nástroje, jak se lépe bránit, řekl ministr Rakušan

Výbor pro lidská práva Senátu zase odmítl zpřísnění podmínek pro ruské žadatele o české občanství.

„Nabytí občanství znamená možnost působit v bezpečnostních sborech a daná osoba podléhá i mobilizaci. Státní občanství není součást azylového práva, dává občanovi všechna práva občanů České republiky,“ upozornil senátory ministr vnitra Vít Rakušan.

„Vzdání se ruského občanství není podmínka nesplnitelná,“ řekl ministr.

I zpřísnění podmínek pro ruské žadatele o české občanství ministr hájil tím, že žijeme v době, kdy Česká republika čelí silným hybridním hrozbám, ruským vlivovým operacím a je proto namístě, aby naše země přijímala instrumenty, které jí umožní se lépe bránit.

„Je to diskriminační v tom, že je to plošné opatření,“ namítala senátorka Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09. Argumentovala, že se dotkne i ruských občanů, kteří Rusko dříve opustili kvůli nesouhlasu s Putinovým režimem.

Nevzala v potaz, že právě pro ně nemusí být problém vzdát se občanství Ruské federace, která okupuje část Ukrajiny i Gruzie a otevřeně vyhrožuje dalším zemím.

Senátní výbory se před projednáváním normy v horní komoře parlamentu shodly na zrušení možnosti vypsat pro děti ukrajinských uprchlíků zvláštní termín pro zápis do první třídy základních škol. Možnost zvláštních zápisů v období od 1. června do 15. července je podle senátorů diskriminační a pro školy administrativně náročná.

Žádná ze tří Senátem zvažovaných změn ale nezískala podporu potřebného počtu senátorů, a tak dostane prezident Petr Pavel návrh novely lex Ukrajina beze změn oproti tomu, jak jí podpořili poslanci.

Ekonomicky soběstační uprchlíci budou moci získat v Česku zvláštní dlouhodobý pobyt

Novela lex Ukrajiny počítá s tím, že ekonomicky soběstační uprchlíci budou moci podle návrhu vlády získat v Česku zvláštní dlouhodobý pobyt.

„Jedna z podmínek bude ekonomická soběstačnost, práce, nezávislost na státním systému podpory. Takoví lidé určitě dostanou nějaký typ dlouhodobého pobytu,“ řekl už dříve ministr Rakušan.

Uprchlíci s dlouhodobým pobytem by měli po pěti letech požádat o trvalý pobyt, tak jako jiní cizinci s dlouhodobým pobytem.

Lex Ukrajina by se podle vlády nemusel do budoucna měnit každý rok. Dočasná ochrana by se nově prodlužovala automaticky podle rozhodnutí na úrovni celé EU.

Stát bude moci získat soukromé pozemky pod vojenskými objekty

Senát také umožnil státu získat do budoucna soukromé pozemky pod vojenskými objekty včetně muničních skladů. Novela má umožnit, aby vlastníkům pozemků, na kterých objekty stojí, mohlo ministerstvo obrany nově nabídnout vyšší odkupní ceny. V krajním případě může přistoupit k vyvlastnění.

Novelu připravilo ministerstvo obrany kvůli tomu, že některé pozemky pod vojenskými objekty vlastní třeba v důsledku restitucí soukromé osoby.

Předpis má podle ministerstva především napravit situaci, kdy stát není vlastníkem všech pozemků pod muničními sklady v Týništi nad Orlicí, Dobroníně, Čermné nad Orlicí a Travčicích. Úřad tento stav považuje za bezpečnostní riziko, protože majitel může pozemek například pronajmout nebo prodat a stát proti tomu nemůže zasáhnout.