Premiér Petr Nečas (ODS) věří, že koalice ve sněmovně senátní veto přehlasuje. Potřebovat bude nejméně 101 hlasů, při červencovém hlasování jich měla jen 93.
ČTĚTE TAKÉ: |
Kritici zejména z ČSSD návrhu vyčítali, že způsobí neústavní nerovnost mezi restituenty, neboť církvím umožní vrátit prakticky všechen majetek v držení státu. Náhrady za ostatní majetek jsou podle ČSSD nadhodnocené o 54 miliard korun.
Opozice zpochybňovala také rozsah vydávaného majetku, varovala před prolomením restituční hranice 25. února 1948. Vadilo jí také, že majetek má dostat i sedm církví, které před rokem 1990 v Česku neexistovaly. Oponenti argumentovali tím, že mnohé výtky svědčí o neznalosti předlohy.
Zákon o církevních restitucíchZákon počítá s tím, že církve by měly dostat asi polovinu svého historického majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který je v držení státu. Musely by prokázat, že na majetek mají nárok a že jim byl zabrán mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990. Za nemovitosti, které náleží obcím, krajům nebo soukromníkům, mají církve získat náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této částce by se ovšem připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně. |
Podle katolického arcibiskupa a předsedy České biskupské konference Dominika Duky získají 20 procent nekatolické církve a Federace židovských obcí, dalších 20 procent pak připadne klášterům, jež se podílejí na životě církve nejen v pastorační činnosti, a 60 procent římskokatolickým diecézím.
Za ostatní majetek stát doplatí během 30 let 59 miliard (po započtení inflace by se suma měla vyšplhat na 78,9 až 96,24 miliardy korun). V roce 2030 by také mělo skončit financování církví ze státního rozpočtu, přechodné období, během něhož se bude postupně snižovat státní příspěvek, má začít příští rok.
Církev majetek nikdy nevlastnila, tvrdí kritici
Proti vydání majetku se ale zvedla vlna nevole, a to nejen ze strany opozičních ČSSD a KSČM. Kritici s odvoláním na normy přijaté za Josefa II. například tvrdí, že církev ani před rokem 1948 majetek nevlastnila, ale pouze jej jako veřejnoprávní korporace spravovala, v nakládání s ním totiž byla omezena požadavkem státního souhlasu. Proti tomuto názoru stojí zejména argument, že jednotlivé církevní právnické osoby byly podle občanského zákoníku z roku 1811 uvedeny v pozemkových knihách jako vlastníci. O správnosti knih ale též existují pochyby. Terčem kritiky je také klíč pro vydání majetku nebo jeho ocenění.
Senátor a prezidentský kandidát ČSSD Jiří Dientsbier
Sociální demokraté například při debatě v horní komoře uváděli, že náhrady jsou údajně nadhodnoceny o 54 miliard korun. Spisovatelka Lenka Procházková, jedna z nejviditelnějších kritiček nové normy, upozorňuje na to, že přímo v zákoně není uveden konkrétní majetek. "Ten zákon je skořepina, do níž se má vejít všechno, co budou chtít," řekla dokonce.
Dlouhá léta se táhnoucí jednání o majetkovém vyrovnání přitom není důležité jen kvůli odluce církví od státu. Od počátku 90. let, kdy byla část majetku vrácena takzvanými výčtovými zákony, totiž platí omezení v nakládání s někdejšími církevními nemovitostmi. Kvůli němu mají potíže se svým dalším rozvojem stovky českých obcí. Premiér Petr Nečas (ODS) v této souvislosti hovořil o 1500 městech či vesnicích, které mají například ztížené možnosti územního plánování.
