Změnu podpořilo 46 ze 67 přítomných senátorů. Návrh ještě musí potvrdit prezident Petr Pavel.
Krajům a obcím by se měly zvýšit v příštím roce příjmy z daňových výnosů podle dosavadních odhadů o 32,4 miliardy korun.
„Čeká nás výrazný demografický pokles,“ řekl Bek. Původní model financování byl podle něj nastaven spíše na dobu demografického růstu.
„Pokud má k převodu dojít, musí kraje dostat dostatečné finanční zdroje,“ varovala šéfka senátorů ANO a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová. Dopad převodu financování nepedagogických pracovníků na kraje podle ní bude nejméně 1,2 miliardy korun, které budou chybět jinde, a možná až 1,5 miliardy korun. „Kraje to budou muset doplácet z vlastních zdrojů,“ tvrdila Mračková Vildumetzová.
„Jsem připraven s kraji o těchto číslech diskutovat,“ reagoval Bek. Nebyl si ale jist, co všechno je v číslech krajů, s nimiž přišla šéfka senátorů ANO zahrnuto.
„Přišla jste s tabulkou, která nesedí,“ oponoval rovnou Mračkové Vildumetzové předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra.
Senátor za TOP 09 Jan Grulich z volebního obvodu Rychnov nad Kněžnou řekl, že změnil názor a že převod financování na obce a kraje podpoří, protože věří, že zřizovatelům škol bude na školních kuchařkách záležet více než státu a postarají se o to, aby měly větší výplaty než dosud.
„Já si skutečně myslím, že je lepší, když větší odpovědnost nesou obce a kraje,“ řekl ministr školství Bek už při schvalování zákona ve Sněmovně. Jde podle něj o základní politický střet, kdy si někteří jiní myslí, že se má o všechno starat stát.
Petici proti převodu podepsalo přes 70 tisíc lidí
Petici proti záměru vládní koalice převést financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje podepsalo přes 70 tisíc lidí, na její přípravě se podílely školské odbory.
„Některé obce se mohou dostat do problémů,“ varoval jejich šéf František Dobšík. „Může to vést k vážným diskriminačním rozdílům,“ řekl také. Některé obce totiž podle něj nemusí mít dost peněz, aby nepedagogické pracovníky zaplatily.
Ministr školství po kritice původní plán korigoval koalice se dohodla, že k převodu financování dojde až od ledna příštího roku, nikoli už od začátku příštího školního roku.
„Kde to nefunguje mezi zřizovatelem a ředitelem školy, tam se touto změnou zákona nic nemění,“ řekl senátor za STAN Jiří Drahoš, který změnu podporoval
Na konci dubna přijal Senát usnesení, že zásadní změna je řešena s nedostatečnou časovou rezervou na přípravu změn u zřizovatelů škol a bez projednané shody se zřizovateli, Svazem měst a obcí a Asociací krajů.
„Chtěli jsme znát dopadovou studii na kraje a obce a nemáme ji,“ řekl ve čtvrtek senátor za ANO a primátor Prostějova František Jura. Argumentoval, že s návrhem nesouhlasí ani zřizovatelé škol.
„Vláda jednoznačně preferuje dobrovolnou spolupráci obcí a chce ji podpořit. To je opravdu důležitý princip, který považujeme za závazný. Je ale důležité také říci, že v případě zřizovatelů, kteří mají více škol, tak navrhujeme kritickou minimální velikost druhé a další školy, která by byla zřizována, a to na hladině 180 dětí,“ řekl před senátory ministry Bek.
Novela tak počítá se slučováním škol s méně než 180 žáky do roku 2029.
„Věříme, že ta pozitivní motivace meziobecní spolupráce může přinést řešení právě tam, kde bude dostupnost vzdělávání nejvíce ohrožena. To jsou ty malé obce, často obce na periferiích krajů, kde čelíme celé řadě dalších problémů. A my hledáme cestu, jak vlastně integrovat ty stávající školy do větších právních subjektů, což neznamená zánik těch budov jako školních zařízení v těch jednotlivých lokalitách,“ uvedl ministr školství.
Pravidla fungování školských psychologů a speciálních pedagogů
Změna školského zákona má vést i k možnosti větší podpory škol, které vzdělávají například více dětí ze sociálně slabších rodin. Obsahuje také pravidla fungování školních psychologů a speciálních pedagogů.
Součástí novely je i zakotvení sociálního pedagoga jako pedagogického pracovníka, který bude pomáhat školám třeba s řešením šikany, nebo učitele pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami.
Novela obsahuje rovněž změny v přihlašování k přijímacím zkouškám na střední školy, například zrušení hybridní formy přihlášky. Do budoucna by si tak uchazeči mohli vybrat z elektronické nebo papírové formy. Zavést by novela měla mimo jiné i možnost takzvané komplexní profilové práce s obhajobou, která by mohla být alternativou školní části maturity.
