„Asi by mě víc překvapilo, kdyby pan prezident navrhl někoho kvalifikovaného – historika, metodika historické vědy, archiváře, právníka, ekonoma,“ okomentovala pro Lidovky.cz nominaci Procházkové předsedkyně Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Emilie Benešová. Rada je nejvyšším orgánem ústavu, která do značné míry určuje jeho podobu. V kompetenci rady je třeba jmenování či odvolání ředitele nebo schvalování plánu činnosti ÚSTRu.
Podepsala Chartu, teď píše pro KSČM. Zeman ji chce v ÚSTR, v Senátu bude živo |
Svým životním příběhem před rokem 1989 Procházková představu o členovi Rady ÚSTR jednoznačně splňuje, byla aktivní součástí disentu, podepsala Chartu 77 a publikovala v samizdatové edici Petlice. Její současné postoje však ve světle případného angažmá v radě budí rozpaky, otevřeně spolupracuje s KSČM, do značné míry zpochybňuje polistopadový vývoj a také vystupuje proti zapojení České republiky do západních struktur.
Procházková například opakovaně píše do komunistických Haló novin, současně byla mluvčí komunisty iniciované petiční kampaně za vystoupení z NATO. „Podotýkám, že Rada má sedm členů, jejichž názory jsou velmi různé. Pluralitu názorů považuji za velmi důležitou,“ poznamenala k tomu předsedkyně rady Benešová. Procházkovou zastávané postoje naopak považuje v kontextu s možnou prací pro ÚSTR za problematické jiný radní Jan Bureš.
Podle Uhla s Jelínkem nesmí politické názory nikoho diskvalifikovat
„Paní Procházková zastává dle mého názoru velmi krajní a radikální názory, které jsou navíc v příkrém rozporu s vědeckým poznáním o naší nedávné minulosti,“ sdělil serveru Lidovky.cz Bureš. „Kdybych já byl senátorem, paní Procházkovou bych rozhodně nepodpořil,“ dodal s tím, že radu byli měli tvořit především historici. Současně však deklaroval ochotu s Procházkovou v případě jejího zvolení standardně spolupracovat.
Prakticky totožně se pak k nominaci staví další dva členové rady Lukáš Jelínek a Michal Uhl. Prezidentova volba podle nich zapadá do personální politiky, jak ji hlava státu už dlouho naplňuje. „Jsem si vědom toho, že prezident rád sází na provokativní osobnosti,“ sdělil serveru Lidovky.cz Jelínek. „Je to nominace rozporuplná kombinující jasnou kvalifikaci, která vychází z minulosti a aktivního podílu v disidentském hnutí, a zároveň postoj, který dnes nepatří do mainstreamu a pražského salonu,“ dodal Uhl.
Oba připouští, že jim některé názory publicistiky nekonvenují. Současně ji však odmítají kádrovat. Podle nich nesmí být politický názor něčím, co by mělo bránit vykonávat takovou funkci. „Její názory nejsou můj šálek čaje, ale rozhodně jsem ochotný přijmout za kolegu či kolegyni kohokoliv, koho senátoři schválí,“ uvedl Jelínek. „Nechtěl bych se dostat do situace, kdy by ‚správné‘ názory na současnou složitou společenskou situaci měly být kvalifikačními, nebo diskvalifikačními předpoklady,“ poznamenal Uhl.
  |
„Myšlenku komunismu nezavrhuji, ale vadí mi, čeho se dopustili v 50. letech“
Naopak právě kvůli postojům Procházkové se před časem ozvali odboráři z ústavu. Její jmenování může prý narušit už tak ne zrovna efektivní chod ústavu. „Pokud se stane nepsaným pravidlem, že kvalifikací pro člena Rady Ústavu bude krajní stranický a politický aktivismus, potom bude i nadále pokračovat nejen krize Ústavu, ale i dalších podobných institucí a společnost bude stále hlouběji politicky rozdělována,“ uvedli v otevřeném dopise historici Petr Blažek a Miroslav Vodrážka
ÚSTRÚstav pro studium totalitních režimů je instituce určená k objasňování období dvou totalitních režimů na českém území - nacistického a totalitního. Zřízen byl v roce 2007, při ústavu byly zpřístupněny a jsou spravovány archivy Státní bezpečnosti například. |
Server Lidovky.cz kontaktoval i zbylé dva členy Rady ÚSTR, historika Eduarda Stehlíka a faráře Zdeňka Bártu, oba se však komentáře zdrželi. Řada komentářů však jistě zazní ve středu z úst senátorů. Někteří z nich už avizovali, že s nominací Procházkové zrovna nesouzní. „Nedokážu pochopit, jak někdo s proklamovanou vazbou na KSČM může jít do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů,“ řekl už dříve serveru Lidovky.cz senátor Tomáš Grulich. Hlasování o spisovatelce přijde na řadu jako 30. bod jednání.
Procházková představu o své roli v Radě ÚSTR ozřejmí až senátorům, veřejně o ní nechce zatím mluvit. Ale poměrně čerstvě se vyjádřila ke svému vztahu ke komunismu. „Myšlenku komunismu jako takového nezavrhuji. Ale mně vadilo, jakým způsobem to pak bylo vykonáváno a čeho všeho se dopustili, u nás třeba v 50. letech,“ řekla v rozhovoru pro DVTV. V interview se ale distancovala od názorů představitelů ultrakonzervativního křídla KSČM Marty Semelové a Josefa Skály.
