Senátoři předlohu poslali k podpisu prezidentovi navzdory kritice změn mysliveckého zákona, na jejichž základě bude moci stát regulovat počty spárkaté zvěře, která se podílí na ničení sazenic stromů. Převážil názor, že horní komora by měla vlastníků lesů umožnit čerpání peněz co nejrychleji.
Kritizovaná úprava mysliveckého zákona se dostala do vládní novely ve Sněmovně. Předpokládá, že myslivecké úřady by určovaly plán mysliveckého hospodaření v honitbách místo jejich majitelů a myslivců. Důvodem je snaha omezit počty přemnožené spárkaté zvěře, tedy například jelenů a srnců, která se živí mimo jiné sazenicemi listnatých stromů a jedlí. Podle kritiků jsou změny byrokratické a omezují práva vlastníků honiteb i myslivců.
  |
Novela počítá s tím, že opatření podporující boj s kůrovcem budou moci nově stanovit ministerstvo zemědělství, krajské úřady a obce s rozšířenou působností. Opatření by měla okamžitou platnost, projednávána by byla následně. Stát by například mohl udělit výjimky pro kácení v nedostatečně vzrostlém lese.
Kůrovec letos způsobí škody za 40 miliard korun. V budoucnu jsou ohrožené smrky za 600 miliard |
Ministerstvu také vládní novela dává právo udělovat výjimky pro použití sazenic v případě nedostatku vhodného pěstebního materiálu. Žádat o ně bude moci vlastník lesa. Nedostatek materiálu však vždy bude muset doložit Ústav pro hospodářskou úpravu lesů. Ministerstvo má mít podle předlohy také možnost, podobně jako krajské a obecní úřady, opatřením obecné povahy zakázat lidem vstup do lesů kvůli jejich bezpečnosti. Zákaz by mohl platit až tři měsíce a mohl by být ještě prodloužen.
Sněmovna v předloze zakotvila zákaz privatizace státních lesů. Netýkalo by se to například směny lesů nebo prodeje ve veřejném zájmu. Omezit by se také mělo odvážení těžebních zbytků tam, kde lesy nemají dostatek živin.
