Senátoři v úterý navázali na požadavek Sněmovny, která před měsícem uložila kabinetu žádat od norských úřadů vysvětlení, proč byli David a Denis Michalákovi před téměř čtyřmi lety odebráni své matce.
Členové horní komory nepřistoupili na návrh Zuzany Baudyšové (za ANO), aby bylo předmětem jednání přímo vrácení obou chlapců jejich matce či české rodině. Baudyšová také chtěla, aby Zaorálek hovořil se svými norskými protějšky ještě před 20. lednem, kdy by se prý už mohlo začít jednat o adopci obou chlapců norskými zájemci. I Baudyšová nakonec dala přednost Štěchovu návrhu, který byl přijat téměř jednomyslně.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.
Zuzana Baudyšová (ANO)
Proti podrobnějšímu požadavku se postavil mimo jiné ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). „Rozhodujeme o něčem, o čem nemáme přesné informace, neznáme všechny důvody pro odebrání dětí,“ upozornil ministr.
Baudyšová ale s dosavadním postupem českých úřadů spokojena nebyla. Argumentovala úmluvou o právech dítěte, podle níž má dítě právo být v péči rodičů, má právo na zachování státní příslušnosti, jména a mateřského jazyka a stát má bránit zadržování dětí v cizině. „Co vlastně Česká republika mimo nějakou bezzubou korespondenci pro navrácení těch dětí udělala,“ tázala se. „Jsou to české děti, proč by to měli řešit Norové?“ dodala.
Předseda senátního zahraničního výboru František Bublan (za ČSSD) podotkl, že Zaorálek má s norskými diplomatickými partnery už domluveno na počátek února jednání na téma Michalákových.
Michaláková se se zástupci norské sociální služby setká v úterý 20. ledna dopoledne. Schůzky se zúčastní mimo jiné také advokát rodiny Pavel Hasenkopf. Podle něj by měli sociální pracovníci rodině sdělit, zda i nadále zvažují adopci dětí. Matka chlapců bude také prý žádat konkrétní termín další schůzky s dětmi.
„Podle rozhodnutí soudu má mít Eva Michaláková právo své děti vidět dvakrát za rok. Přesto tuto možnost dostala loni pouze jednou, a to v březnu. První požadavek mířený na Barnevern proto bude navýšení počtu návštěv v roce letošním,“ uvedl Hasenkopf. Právní zástupci Michalákové také chtějí norské úředníky seznámit s novou žalobou v níž matka opětovně žádá navrácení synů do péče.
Norská sociální služba odebrala českému páru syny v květnu 2011 po udání z mateřské školy pro podezření z pohlavního zneužívání, které se ale neprokázalo. V únoru 2012 norské úřady přesto zbavily rodiče práva na péči. Děti se dostaly ke stálým pěstounům, každé teď žije v jiné rodině. Matka může syny vidět dvakrát ročně po dvou hodinách. Norské soudy její dřívější odvolání odmítly.
