Čtvrtek 8. prosince 2022, svátek má Květoslava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Česko

Senát schválil daň z mimořádných zisků, chybí jen podpis Zemana

Ministr financí Zbyněk Stanjura a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. (26. září 2022) foto: Úřad vlády ČR

Výrobci elektřiny budou muset zřejmě platit odvody z nadměrných příjmů za její prodej. Novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici cen elektřiny u výrobců, takzvané zastropování, schválil ve čtvrtek Senát. Svůj souhlas vyslovila horní komora Parlamentu i s daní z mimořádných zisků, která dopadne na energetické firmy a banky. Vše ještě musí podepsat prezident Miloš Zeman.
  16:33aktualizováno  18:02

Stát plánuje na odvodech z nadměrných příjmů vybrat asi 80 miliard korun ročně. Mají sloužit ke kompenzacím za vysoké ceny energií. Odvod se má vztahovat už na elektřinu vyrobenou od letošního 1. prosince do konce příštího roku.

Bude tvořit 90 procent z rozdílu mezi prodejní cenou a zákonem stanovenou cenou za megawatthodinu. Maximální ceny u výrobců elektřiny se budou lišit podle zdroje a měly by zaručit i přiměřený zisk. Správu odvodu bude mít na starosti Energetický regulační úřad s výběrem by mu měla pomáhat finanční správa.

Novela ve schválené podobě také vládě umožní zavést horní hranice cen elektřiny a plynu i pro velké firmy. Podobu zastropování cen pro tyto společnosti by kabinet stanovil svým nařízením. Bude muset být v souladu s pravidly veřejné podpory a bude podléhat souhlasu Evropské komise.

Zákon před senátory obhajoval ministr financí Zbyněk Stanjura. „Často se objevuje otázka, proč jsme nezvolili tu zastropovanou cenu nižší,“ řekl před horní komorou Parlamentu s tím, že důvodem jsou jednak fiskální možnosti rozpočtu, jednak motivace spotřebitelů k šetření.

„Rozhodujícím faktorem pro úspory je mnohdy cena, tak to prostě je,“ dodal. „Nikoho z výrobců elektrické energie neženeme zákonným opatřením do ztráty,“ konstatoval Stanjura.

Proti návrhu vystoupila senátorka Daniela Kovářová, podle které vysoké ceny energií způsobila snaha o ochranu klimatu. Zákon podle ní povede k blackoutům. „Je to strašení. Necháváme výrobcům marži nejen na pokrytí všech nákladů, ale i na rozumný zisk. Pokud budeme takto strašit lidi, budou už věřit čemukoliv,“ reagoval senátor Tomáš Goláň, předseda ústavně-právního výboru horní komory. Pro zákon hlasovalo 55 ze 62 přítomných senátorů.

Takzvaný strop tržního příjmu bude zakotven přímo v zákoně. Pro větrné, solární, geotermální a vodní elektrárny bude představovat 180 eur (asi 4 400 korun) z prodeje jedné megawatthodiny elektřiny. Z plynného paliva z biomasy to bude 240 eur (asi 5 800 korun) , z pevného paliva z biomasy 210 eur (asi 5 100 korun), z energetického využití odpadu s výjimkou biomasy 100 eur (asi 2 430 korun), z jaderné energie 70 eur (asi 1 700 korun), z minerálních olejů a z rašeliny 180 eur (asi 4 390 korun).

U hnědého uhlí bude sazba u zdrojů do instalovaného výkonu 140 MW činit 230 eur (asi 5 600 korun), nad 140 MW bude sazba 170 eur (asi 4 100 korun). V případě uhelných elektráren bude vláda moci cenový limit zvýšit, pokud vzroste cena emisní povolenky.

Kurzy pro přepočet budou vycházet z úpravy v zákoně o daních z příjmů a odvíjet se budou od kurzu České národní banky. Nadměrným příjmem se pro účely odvodu bude rozumět rozdíl mezi tržním příjmem a takzvaným stropem tržního příjmu za odvodové období.

Senátoři schválili i windfall tax

Zastropování cen u výrobců elektřiny jde ruku v ruce s daní z mimořádných zisků, takzvanou windfall tax. I tu senátoři ve čtvrtek schválili, pro bylo 38 z nich.

Tato daň dopadne na energetické firmy a banky. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Vláda v návrhu státního rozpočtu na příští rok uvedla, že oba nástroje by měly do státního rozpočtu společně přinést 100 miliard korun. Z toho u daně z neočekávaných zisků předpokládala původně příjem 85 miliard a zbytek měly být odvody z elektřiny.

V důvodové zprávě k návrhu na zavedení odvodů však snížila odhad příjmů z daně. Podle vlády může klesnout až na 45 miliard korun. Pokud by na odvodech stát vybral 80 miliard, pak by mohl celkový výnos představovat 125 miliard korun.

Senátoři se před hlasováním přeli o fakt, že výnosy z daně jsou vyjmuty z rozpočtového určení daní. To znamená, že kompletně poputují do státní pokladny, naopak obce na peníze nedosáhnou. Za sdílení výnosů se u senátorů přimlouval i Svaz měst a obcí ČR.

Například senátor Michael Canov poukázal na to, že za doby bývalé vlády se samospráv zastávala tehdejší opozice, tedy současné vládní strany. Nyní tak ale nečiní. „To by jeden brečel. Záleží na nás, na Senátu, zda dokážeme tento běh zvrátit,“ řekl.

Ministr financí Stanjura v reakci na kritiku řekl, že o rozpočtovém určení daní se lze bavit, poprosil ale senátory, aby se to nedělo v rámci tohoto návrhu. Argumentoval také, že příjmy z daně z mimořádných zisků mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií.

Schválený odvod pro elektrárenské firmy by podle dřívějších vyjádření zástupců ministerstva financí neměl představovat dvojí zdanění. Odvod bude daňově uznatelným výdajem podle zákona o daních z příjmů.

Součástí daňového balíčku byly i další návrhy, například vyšší limit pro registraci k DPH. Ten se zvýší z jednoho milionu na dva miliony korun. Stejně tak se zvýší i limit umožňující podnikatelům využívat takzvanou paušální daň. Do konce příštího roku se prodlouží i možnost rychlejších odpisů firemního majetku. Všechny změny však ještě musí podepsat prezident Miloš Zeman.

Autoři: ,

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Mohlo by vás zajímat