Vrchní strážmistr Arazím z Četnických humoresek, pracovitý principál, kterému se podařilo resuscitovat Divadlo Na Fidlovačce, i prosperující podnikatel, to všechno je pravda. Teď je ale v první řadě ctihodným senátorem. Však mu taky maminka kdysi dala křestní jméno Tomáš. Aby prý byl jednou bohatý jako Baťa, chytrý jako Edison a oblíbený jako Masaryk.
Zajímalo by mě, pane senátore, jestli máte rád inspektora Columba - trochu mi ho totiž připomínáte.
Jako že mám jedno oko přivřený?
To ani ne. Ale říkával jste v rozhovorech, a teď vás cituju - že nejste nijak zvlášť chytrý, že pracujete, aby nikdo nepoznal, že jste líný, ale že byste se nejraději ze všeho válel v trávě a nechal se poslintávat svými psy, nebo lelkoval v kavárně. Zkrátka taky klamete tělem - a nakonec to všem natřete.
No právě. To pak už můžete jedině překvapit. Proto měli Columba rádi policajti, vypadal jako nekňuba, a nakonec byl chytrej. Oni ale někteří policajti taky vypadají jako nekňubové, a nakonec na nic nepřijdou.
Vzpomenete si ještě na okamžik, kdy vás napadlo, že byste se mohl stát senátorem?
Určitě. Ale to nebylo tak, že by si člověk řekl: Já budu senátorem. Pro mě prostě nastal životní okamžik, že jsem chtěl přiložit ruku k nějakému dílu. Protože to nejhorší, co se může stát, je, že prostě budete sedět, mít blbou náladu a nadávat. No a když to nepůjde, budu mít aspoň čistý svědomí. Znáte, co říká nakonec MacMurphy v Přeletu nad kukaččím hnízdem?
"Aspoň jsem to zkusil.“
No on teda říká: "Aspoň jsme to, kurva, zkusil.“ Což vypadá napsané hrozně... Ale že to bude zrovna senátorství, to jsem neměl ani v úmyslu. Jinak lidi od kumštu obecně málokdy chtějí projevit svoji příslušnost k nějakému politickému proudu z obavy, aby neztratili druhou část publika.
Celý rozhovor najdete v magazínu Lidových novin Pátek!
