O senátní křeslo po Okamurovi svede souboj ODS a lidovci

Třetí skončila kandidátka ČSSD Milena Kovaříková, kterou podpořilo 16,09 procenta voličů. Kovaříková ve vyrovnaném souboji zaostala za Lukášem o 97 hlasů. Až za sociální demokratkou skončil kandidát Úsvitu a otec Okamurovy přítelkyně Pavel Talaš, jehož podpořilo 12,92 procenta voličů.

Podle politologa Miroslava Mareše to ukazuje, že Okamurův úspěch v předchozích senátních volbách byl dán jeho osobností a zatím ho nedokázal přenést na pokračovatele. "Pro Okamuru je to výzva, že se musí více snažit rozvinout základnu svého hnutí," řekl dnes ČTK Mareš.

Na páté příčce skončila ziskem 12,84 procenta hlasů bývalá senátorka Jana Juřenčáková (Nezávislí). Zbylí čtyři kandidáti získali méně než deset procent hlasů.

"Druhé kolo je neméně důležité"

Kunčara i Lukáše výsledek mile překvapil. "Je to pro mě obrovský závazek. Chci ale voliče pozvat i na druhé kolo, které je neméně důležité," řekl ČTK Kunčar. "Voličům děkuji a doufám, že mě podpoří i ve druhém kole," uvedl Lukáš. Jeho úspěch soupeře překvapil. "Upřímně se přiznám, že jsem to nečekal, byť jeho jméno má v regionu zvuk. Ale jsem rád, že se voliči nepřiklonili k populistickým slibům," uvedl Kunčar. Podle Lukáše Kunčarovo vítězství v prvním kole potvrdilo, že lidovci mají v obvodě širokou základnu voličů.

Také politolog Mareš připomněl, že jde o tradiční lidoveckou oblast, přesto jsou výsledky voleb pro KDU-ČSL úspěchem. Naopak pro ODS jsou podle něj důkazem, že strana má ještě osobnosti, které mohou v některých krajích lidi oslovit. "Pro ODS je to taková dílčí vzpruha, že aspoň na komunální nebo regionální úrovni má částečnou podporu," doplnil Mareš.

Kovaříkovou těsná prohra mrzela. "Ale jsem na bedně, život jde dál. Výsledek Libora Lukáše mě nepřekvapil, to spíš odstup vítěze," komentovala volby kandidátka ČSSD. Zklamání netajil Talaš. "Tudy cesta nevede, ale je to rozhodnutí voličů," uvedl. Juřenčáková litovala, že ji nepodpořilo hnutí Starostové a nezávislí (STAN), za které byla dříve senátorkou. "Kdyby nepostavili protikandidátku, byla bych ve druhém kole," mínila Juřenčáková.

Prvním senátorem v obvodě 80 byl v letech 1996 až 2006 nynější krajský předseda lidovců Jiří Stodůlka. Ve volbách v roce 2006 ho ale porazila Juřenčáková. Předloni se tam stal senátorem Okamura.

Podle Zuzany Lapčíkové (STAN a Zlínské hnutí nezávislých) volby rozhodla nízká účast a stranická příslušnost, když podle ní "uspěli příslušníci renomovaných stran". "Lidé ještě nerozeznají, kdo pro ně chce něco udělat a kdo ne," nabídl svůj pohled na výsledek voleb kandidát komunistů Radomír Rafaja.

Voleb se zúčastnilo 23,33 procenta z 99.034 v seznamech zapsaných voličů. Sami kandidáti podobnou účast očekávali. Doplňující volby se totiž konaly osamoceně, lidé navíc tradičně o senátní volby jeví nejmenší zájem. Ve volbách v roce 2012, kdy byl zvolen Okamura, přišlo odevzdat svůj hlas 42,85 procenta voličů. Volby se ale tehdy konaly souběžně s volbami do krajského zastupitelstva.

Patrik Kunčar (40; KDU-ČSL)

• starosta Uherského Brodu (od 2010).
  Vystudoval obor andragogika na Univerzitě Jana Amose Komenského Praha, v letech 1991 až 1992 studoval i na zlínské technologické fakultě VUT Brno.
• V minulosti pracoval jako technický pracovník v České zbrojovce Uherský Brod, technik Geodetické kanceláře Bánov a geodet ve společnosti Geomma.
• Členem KDU-ČSL je od roku 2006, v současnosti je předsedou místní organizace Uherský Brod.
• Členem uherskobrodského zastupitelstva je od roku 2006. Je činný ve Svazu měst a obcí. Je ženatý, má tři syny.

Libor Lukáš (52; ODS)

• podnikatel, člen zastupitelstva Zlínského kraje, bývalý krajský hejtman.
• Po absolvování Střední průmyslové školy stavební pracoval jako stavební technik.
• Později vystudoval obor masová a sociální komunikace na Univerzitě Jana Amose Komenského Praha.
• Před kariérou krajského politika působil v různých orgánech obecní samosprávy a soukromě podnikal.
• V roce 1990 se stal tajemníkem radnice v Bojkovicích na Uherskohradišťsku a o čtyři roky později zasedal v obecní radě blízkého Pitína.
• Do krajského zastupitelstva byl poprvé zvolen již v roce 2000, o rok později se stal statutárním zástupcem hejtmana. Hejtmanem byl ve volebním období 2004 až 2008, v následujícím období 2004 až 2008 byl opět prvním náměstkem hejtmana.
• Členem ODS je od roku 1991, nyní je předsedou regionálního sdružení Zlínského kraje. Je ženatý, má dva syny.