Návrhem, který ÚS ve středu zpřístupnil na svém webu, se jako soudce zpravodaj bude zabývat Vojtěch Šimíček, který patří k expertům na volební problematiku. V době působení u Nejvyššího správního soudu předsedal volebnímu senátu.
Nejvíce pokut dostali odpírači roušek. Nákaza se šířila spíš v teple domovů než ‚řáděním‘ na veřejnosti |
Na ÚS se minulý týden obrátili senátoři za Starosty. Prezident Miloš Zeman podle nich neobvykle časným vyhlášením termínu voleb do Sněmovny zneužil svou pravomoc. Starostové poukazují na údajný zásah do férovosti volební soutěže a zvýhodnění vládních stran vůči vznikajícím opozičním koalicím. Pod návrhem je podepsáno 18 senátorů, kromě 15 členů klubu Starostů také lidovci Josef Bazala a Patrik Kunčar a Herbert Pavera (TOP 09).
Sněmovní volby se budou konat 8. a 9. října. Prezidentovo rozhodnutí spolupodepsal premiér Babiš. V médiích pak Babiš uvedl, že jej Zemanovo rozhodnutí překvapilo. Právě Babišova veřejná vyjádření, podle Starostů nejednoznačná a zmatečná, jsou důvodem, proč žádají ústní jednání a premiérův výslech.
„Lze očekávat, že toto jednání může ozřejmit, jak se podpis předsedy vlády na rozhodnutí prezidenta dostal, zda se tak vůbec stalo s jeho vědomím, případně zda s prezidentem premiér o stanovení tohoto termínu alespoň jednal, jak věc posoudil atp.,“ stojí v návrhu. ÚS koná veřejná ústní jednání jen výjimečně, loni plánoval jediné jednání, které kvůli koronavirové pandemii nejprve odložil, poté zrušil.
Do limitu 90 milionů korun na kampaň se po vyhlášení voleb započítávají veškeré náklady na volební propagaci. Strany a hnutí se ovšem musí do voleb přihlásit až začátkem srpna. Podle Starostů není důvod pro regulaci volební kampaně, když ještě nebude jasné, které strany budou kandidovat samostatně a které v koalici.
Rozhodnutí prezidenta podle Starostů zvýhodňuje vládní představitele, jejichž oficiální vyjadřování k vládní agendě se za kampaň samo o sobě nepovažuje.
