Pohled na mapu volebních obvodů na Praze 9 musí nutně vyvolat rozpačité reakce. Do jednoho volebního obvodu totiž spadají oblasti, které spolu nesousedí, navíc se nacházejí na opačných stranách městské části. Obvody tvoří jakýsi sendvič, dva z nich prokládají ten třetí, který je složeninou ze dvou spolu nesousedících čtvrtí.
Znázornění volebních obvodů Prahy 9.
Volební obvod s číslem 1 se skládá ze čtvrtí Prosek a Krocínka (na mapce červeně), obvod číslo 3 z Vysočan a Libně (na mapce žlutě). Záhadný je ale především obvod číslo 2 (na mapce modře), který je složen ze Střížkova a Hrdlořez, které spolu ale vůbec nesousedí. „U volebních obvodů obecně platí, že by měly být geograficky kompaktní a neměly by být rozděleny do více částí,“ upozorňuje pro server Lidovky.cz politolog Tomáš Lebeda z olomoucké univerzity Palackého. Podle toho by k rozdělení jednoho obvodu do tří samostatných částí musela nastat skutečně výjimečná situace, například když se volí na nějakém souostroví.
Olomoucký politolog však pochybuje o tom, že by takto výjimečná situace nastala právě na Praze 9. „Buď to může být výsledek urputné a neodůvodněné snahy o to, aby si ty obvody byly co nejvíce podobné, a nebo je v tom úmysl,“ komentuje Lebeda.
Bydlíte v paneláku? Jste jiní než ti ve vilové čtvrti
Obec Lišov a volební obvodyV Lišově u Českých Budějovic budou obyvatelé také volit ve volebních obvodech, konkrétně ve dvou. V obvodu číslo Lišov-město s číslem jedna se bude volit 15 zastupitelů. V tom druhém, Lišov-venkov, zvolí obyvatelé zastupitelů šest. Podle tajemníka městského úřadu Jana Kudlaty se tím zajistilo, aby početnější první obvod zcela nepřehlasoval ten druhý. |
Podle odůvodnění zastupitelstva, na které server Lidovky.cz odkázal radní za Hnutí pro Prahu Zdeněk Davídek, je však dělení Prahy 9 tradiční a její obyvatelé si už na obvody zvykli. „Některé zájmy a problémy voličů nebo jejich intenzita se liší podle toho, zda žijí v blokové zástavbě panelových domů (např. Prosek), blokové zástavbě starých Vysočan a Libně nebo tradiční vilové zástavbě,“ píše se v zápisu ze zasedání zastupitelstva Prahy 9 z letošního června. Zastupitelé si tak de facto zaškatulkovali obyvatele podle toho, v jakém typu domu bydlí.
„Je to chytře obhájené tak, že občané mají podle místa svého bydliště různé zájmy, což objektivně mají. Samozřejmě ale také člověk ze sídliště bude patřit do jiné sociální třídy než ten, kdo bydlí ve vilové zástavbě. A logicky bude volit jiné subjekty, o čemž se už ale zastupitelé pochopitelně nezmíní,“ okomentoval vysvětlení zastupitelů Lebeda.
Volební obvody se v roce 2014 nelíbily například Straně zelených, která je u Městského soudu v Praze napadla pro jejich údajný rozpor s poměrným volebním systémem. Soud tehdy ale žalobu zamítl s tím, že k porušení zákona nedošlo.
Gerrymandering aneb překreslování hranic obvodů
§ 88 zákona č. 131/2000 Sb.
|
Podle litery zákona si mohou obce v podstatě stanovit svůj volební systém 85 dní před konáním voleb. Zastupitelé mají totiž možnost podle politologa Lebedy vyměřit to nejdůležitější - velikost volebních obvodů.
„Problém není Praha 9, ale znění příslušného zákona. Samotný volební orgán si pro každé volby může upravit svůj volební systém, to je těžko přijatelné. Dokonce ani sněmovna a senát si nemohou samy upravit volební obvody, potřebují své schválení navzájem. Přitom velikost obvodu si naše zastupitelstva mohou nastavit samy. A to je špatně,“ upozorňuje Lebeda s tím, že záměrným kreslením obvodů sice nikdo hranice zákona nepřekročí, ale legislativa by to zastupitelstvům umožňovat neměla.
Sám politolog z univerzity Palackého se možným gerrymanderingem, tedy úmyslným překreslováním obvodů, zabýval již v minulosti. „Zkoušeli jsme na toto téma dělat několik prací, ale přímý úmysl někoho zvýhodnit se nám nikdy prokázat nepodařilo,“ řekl serveru Lidovky.cz Lebeda.
Obvody neustále ubývají, nejsou totiž třeba
Podle něj je navíc jejich neustále se snižující počet znamením, že v české komunální politice zkrátka nejsou potřeba. Ještě v roce 1998 mělo obvody deset městkých částí, podle podobného klíče se volilo i do zastupitelstva magistrátu či v Olomouci a pochopitelně i v tradičním Lišově.
Počet městských částí s volebními obvody klesl ještě o čtyři roky později o dvě, v roce 2006 už bylo do obvodů rozděleno jen šest městských částí. Do posledních komunálních voleb v roce 2014 už šli v obvodech jen Lišov, Praha 9 a Praha 4, která si je pro letošek rozhodla zrušit a zavést jediný volební obvod.
„Dělení mělo výhodu v menších a přehlednějších kandidátních listinách, ale zároveň připravilo čtyři pětiny občanů o možnost zvolit si starostu. Rozhodli jsme se, že je dobré vrátit tohle právo lidem,“ vysvětlil serveru Lidovky.cz starosta Prahy 4 Petr Štěpánek.
Komunální volby a první kolo senátních voleb se uskuteční 5. a 6. října 2018, výsledky budou zveřejněny 6. října 2018 večer. Druhé kolo senátních voleb se koná 12. a 13. října.
