27. září 2018 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Sendvič z volebních obvodů. Praha 9 jde do voleb s územím rozděleným ‚napřeskáčku‘

Znázornění volebních obvodů Prahy 9. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Znázornění volebních obvodů Prahy 9. | foto: Lidovky.cz

PRAHA Co má společného téměř šedesátitisícová Praha 9 se čtyřtisícovým Lišovem u Českých Budějovic? Do letošních komunálních voleb vcházejí jako pomníky dob minulých, s dělením na volební obvody. Lišov je často považován za dobrý příklad využití možnosti rozdělit obec do volebních obvodů, Praha 9 už je ale problematický případ, před čtyřmi lety se spory o rozdělení „devítky“ dokonce dostaly k soudu.

Pohled na mapu volebních obvodů na Praze 9 musí nutně vyvolat rozpačité reakce. Do jednoho volebního obvodu totiž spadají oblasti, které spolu nesousedí, navíc se nacházejí na opačných stranách městské části. Obvody tvoří jakýsi sendvič, dva z nich prokládají ten třetí, který je složeninou ze dvou spolu nesousedících čtvrtí.

Znázornění volebních obvodů Prahy 9.

Znázornění volebních obvodů Prahy 9.

Volební obvod s číslem 1 se skládá ze čtvrtí Prosek a Krocínka (na mapce červeně), obvod číslo 3 z Vysočan a Libně (na mapce žlutě). Záhadný je ale především obvod číslo 2 (na mapce modře), který je složen ze Střížkova a Hrdlořez, které spolu ale vůbec nesousedí. „U volebních obvodů obecně platí, že by měly být geograficky kompaktní a neměly by být rozděleny do více částí,“ upozorňuje pro server Lidovky.cz politolog Tomáš Lebeda z olomoucké univerzity Palackého. Podle toho by k rozdělení jednoho obvodu do tří samostatných částí musela nastat skutečně výjimečná situace, například když se volí na nějakém souostroví.

Olomoucký politolog však pochybuje o tom, že by takto výjimečná situace nastala právě na Praze 9. „Buď to může být výsledek urputné a neodůvodněné snahy o to, aby si ty obvody byly co nejvíce podobné, a nebo je v tom úmysl,“ komentuje Lebeda.

Bydlíte v paneláku? Jste jiní než ti ve vilové čtvrti

Obec Lišov a volební obvody

V Lišově u Českých Budějovic budou obyvatelé také volit ve volebních obvodech, konkrétně ve dvou.

V obvodu číslo Lišov-město s číslem jedna se bude volit 15 zastupitelů. V tom druhém, Lišov-venkov, zvolí obyvatelé zastupitelů šest.

Podle tajemníka městského úřadu Jana Kudlaty se tím zajistilo, aby početnější první obvod zcela nepřehlasoval ten druhý.

Podle odůvodnění zastupitelstva, na které server Lidovky.cz odkázal radní za Hnutí pro Prahu Zdeněk Davídek, je však dělení Prahy 9 tradiční a její obyvatelé si už na obvody zvykli. „Některé zájmy a problémy voličů nebo jejich intenzita se liší podle toho, zda žijí v blokové zástavbě panelových domů (např. Prosek), blokové zástavbě starých Vysočan a Libně nebo tradiční vilové zástavbě,“ píše se v zápisu ze zasedání zastupitelstva Prahy 9 z letošního června. Zastupitelé si tak de facto zaškatulkovali obyvatele podle toho, v jakém typu domu bydlí.

„Je to chytře obhájené tak, že občané mají podle místa svého bydliště různé zájmy, což objektivně mají. Samozřejmě ale také člověk ze sídliště bude patřit do jiné sociální třídy než ten, kdo bydlí ve vilové zástavbě. A logicky bude volit jiné subjekty, o čemž se už ale zastupitelé pochopitelně nezmíní,“ okomentoval vysvětlení zastupitelů Lebeda.

Volební obvody se v roce 2014 nelíbily například Straně zelených, která je u Městského soudu v Praze napadla pro jejich údajný rozpor s poměrným volebním systémem. Soud tehdy ale žalobu zamítl s tím, že k porušení zákona nedošlo.

Gerrymandering aneb překreslování hranic obvodů

§ 88 zákona č. 131/2000 Sb.

  • počet členů zastupitelstva městské části na příští volební období stanoví zastupitelstvo městské části nejpozději 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstev obcí
  • zastupitelstvo městské části při stanovení počtu členů zastupitelstva městské části přihlédne zejména k počtu obyvatel a velikosti územního obvodu městské části 
  • počet členů stanoví tak, aby zastupitelstvo městské části mělo v městské části nad 30 000 do 70 000 obyvatel 25 až 35 členů  
  • rozhodující pro stanovení počtu členů zastupitelstva městské části je počet obyvatel městské části k 1. lednu roku, v němž se konají volby

Podle litery zákona si mohou obce v podstatě stanovit svůj volební systém 85 dní před konáním voleb. Zastupitelé mají totiž možnost podle politologa Lebedy vyměřit to nejdůležitější - velikost volebních obvodů.

„Problém není Praha 9, ale znění příslušného zákona. Samotný volební orgán si pro každé volby může upravit svůj volební systém, to je těžko přijatelné. Dokonce ani sněmovna a senát si nemohou samy upravit volební obvody, potřebují své schválení navzájem. Přitom velikost obvodu si naše zastupitelstva mohou nastavit samy. A to je špatně,“ upozorňuje Lebeda s tím, že záměrným kreslením obvodů sice nikdo hranice zákona nepřekročí, ale legislativa by to zastupitelstvům umožňovat neměla.

Sám politolog z univerzity Palackého se možným gerrymanderingem, tedy úmyslným překreslováním obvodů, zabýval již v minulosti. „Zkoušeli jsme na toto téma dělat několik prací, ale přímý úmysl někoho zvýhodnit se nám nikdy prokázat nepodařilo,“ řekl serveru Lidovky.cz Lebeda.

Obvody neustále ubývají, nejsou totiž třeba

Podle něj je navíc jejich neustále se snižující počet znamením, že v české komunální politice zkrátka nejsou potřeba. Ještě v roce 1998 mělo obvody deset městkých částí, podle podobného klíče se volilo i do zastupitelstva magistrátu či v Olomouci a pochopitelně i v tradičním Lišově. 

Počet městských částí s volebními obvody klesl ještě o čtyři roky později o dvě, v roce 2006 už bylo do obvodů rozděleno jen šest městských částí. Do posledních komunálních voleb v roce 2014 už šli v obvodech jen Lišov, Praha 9 a Praha 4, která si je pro letošek rozhodla zrušit a zavést jediný volební obvod.

„Dělení mělo výhodu v menších a přehlednějších kandidátních listinách, ale zároveň připravilo čtyři pětiny občanů o možnost zvolit si starostu. Rozhodli jsme se, že je dobré vrátit tohle právo lidem,“ vysvětlil serveru Lidovky.cz starosta Prahy 4 Petr Štěpánek.

Komunální volby a první kolo senátních voleb se uskuteční 5. a 6. října 2018, výsledky budou zveřejněny 6. října 2018 večer. Druhé kolo senátních voleb se koná 12. a 13. října.

Michal Bernáth

Autor

Michal Bernáthmichal.bernath@lidovky.czČlánky