Ministr práce Marian Jurečka nedávno uvedl, že pro stabilizaci důchodového systému v České republice je důležité zapojit lidi v důchodovém věku do aktivního života.
„Ztrácíme mnoho lidí, kteří by mohli alespoň částečně pracovat. Lidé v důchodovém věku v současnosti v drtivé většině končí s prací či podnikáním. Pro společnost je to škoda, nepředávají se zkušenosti a stát také přichází o příjmy z daní,“ řekl pro server Penize.cz s tím, že stát by měl nastavit podmínky tak, aby se zaměstnavatelům vyplatily zkrácené úvazky.
V praxi to ale není tak jednoduché. I ti senioři, kteří chtějí pracovat, totiž čelí na trhu práce diskriminaci.
„V nás zabudované předsudky vůči stáří a vůči tomu, co starší člověk umí a může, jsou tak silné, že někdy jsou radši místa neobsazená, než abychom přijali šikovnou důchodkyni,“ popsala Lucie Vidovićová, socioložka z Masarykovy univerzity, která se zabývá ageismem.
Své o tom ví dnes dvaašedesátiletá Věra z Olomoucka. Ta práci začala hledat poté, co byla z administrativní pozice v cestovní kanceláři propuštěna na jaře 2021, když se již firma nedokázala dál vypořádávat s poklesem zájmu o cestování kvůli pandemii covidu-19. Ačkoliv má vysokoškolské vzdělání a desítky let praxe, když rozeslala životopisy, nedostala skoro žádné odpovědi.
Setkali jste se při hledání práce s diskriminací podle věku?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00čtvrtek 5. května 2022. Anketa je uzavřena.
„A to jsem pak začala psát i na pozice, na které jsem byla překvalifikovaná,“ popsala. Na pohovor jí pozvali jen ve dvou případech. „Na jednom z nich mi otevřeně řekli ‚ale vy nám stejně za pár let odejdete‘. Nakonec mě ale nevybrali ani v jednom případě,“ řekla. Hledání práce po nějaké době vzdala a odešla do předčasného důchodu.
„Stejně nám za pár let odejdete“
Že je takový scénář běžný, potvrzuje Kateřina Musilová, koordinátorka projektu Zlatá práce nadace Krása pomoci, který pomáhá lidem starším padesáti let v hledání práce. „Bohužel i v dnešní době, kdy by člověk čekal, že se zaměstnavatelé budou chovat ke kandidátům jako k rovnocenným partnerům, se našich klientů dotýká diskriminace kvůli věku,“ uvedla.
Žádný zaměstnavatel podle ní otevřeně nenapíše, že daného člověka nepřijme kvůli věku. „Ale když čtete mezi řádky, tak to pochopíte. Podívejte se například na nabídky práce: ‚nabízíme mladý dynamický kolektiv‘ nebo ‚ahoj, pojď mezi nás‘ a podobná klišé mohou starší kandidáty odradit. A co si budeme povídat, je to pravděpodobně i záměr. Asi každý chápe, že nový kolega musí do kolektivu zapadnout,“ míní.
Mezi klienty je podle ní řada lidí, kteří jsou schopni pracovat aktivněji než kdejaký třicátník. Nemohou to ale předvést – nedostanou se totiž ani na pohovor. „V Česku takový výzkum nevznikl, v zahraničí ale výzkumníci zkoušeli rozesílat životopisy s různými charakteristikami, kde hlavní rozdíl spočíval ve věku dané osoby. Víme tak, že se méně odpovídá na nabídky starších lidí, případně se hledají zástupné důvody,“ souhlasí Vidovićová.
A když se daný člověk na pohovor dostane, setkávají se s dotazy na věk a na plánovanou dobu odchodu do důchodu. „Je jasné, že si zaměstnavatel kapacity musí plánovat. Na druhou stranu nyní, kdy je nedostatek volných lidí na trhu práce a k tomu stárne populace, budou firmy muset začít lépe pracovat se všemi věkovými kategoriemi,“ říká Musilová.
Podle Tomáše Ervína Dombrovského ze společnosti LMC, která provozuje třeba portál Jobs.cz, je tento fenomén poznat i v datech o roční fluktuaci zaměstnanců. Mluví přitom o fenoménu „vynucené loajality“. „Práci v loňském roce změnilo patnáct procent zaměstnanců. Čím mladší, tím více jich bylo,“ popsal s tím, že starší zaměstnanci ví, že práci si nenajdou. Proto to ani nezkouší.
Upozorňuje však, že to neplatí plošně. Existují zaměstnání, typicky inženýrské pozice ve strojírenství či v energetice, kde je mladých lidí s potřebným vzděláním málo. Tam tak firmy starší zaměstnance přijímají. Naopak problémy jsou se středním managementem či v administrativě.
„Jednou si mě pozvala headhunterka z firmy, která zprostředkovává zaměstnání, a řekla mi: ‚Já tady mám celý štos životopisů středního managementu padesát plus a jsou naprosto neudatelní, protože vyšší management je typicky mladší a neví, jak šéfovat staršímu člověku.‘ Takže důvody pro odmítání starších jsou různé,“ uvedla Vidovićová.
Donuceni k práci zdražováním
Je přitom také otázkou, zda starší lidé pracovat chtějí. „Když jsme to zkoumali, vyšly nám z toho tři skupiny: lidé, kteří jsou orientovaní na důchod, lidé orientovaní na aktivitu a pak ti ‚mezi‘,“ uvedla Vidovićová.
V krajních případech se lidé, pokud to je jen trochu možné, přizpůsobí svým preferencím. Buď jdou do důchodu a odpočívají, nebo pracují, dokud to jde, protože zaměstnání vnímají jako zdroj společenského vyžití a potřebují každodenní aktivitu a jasnou strukturu dne.
„Co se týče těch uprostřed, jejich vůle pracovat je daná vnějšími podmínkami – zda pro ně existují vhodná pracovní místa, jestli musí pracovat, protože potřebují přivýdělek k důchodu, jestli nemají náročné pečovatelské povinnosti o partnera, nebo jaký je jejich zdravotní stav,“ popsala.
Právě těch, u kterých nakonec převáží potřeba pracovat, může nyní přibývat. A to kvůli zdražování. Ne všichni ale na trhu práce uspějí. „Dost často chtějí práci na zkrácený úvazek, což není lehké, protože firmy moc takových pozic nenabízí. Někteří chtějí pracovat ve stejné specializaci, ve které se celý život pohybovali, ale nabídka takových pozic může být omezená. Snazší to mají ti, kteří rádi zkusí i něco mimo svůj obor,“ řekla Musilová.
