Vyčuhuje mu sláma z bot, tohle rčení adresátovi příliš nelichotí. Když ale čouhá z bot seno, je to doslova výhra pro nohy. „Taková obuv má lepší vlastnosti než moderní trekingová a zaručeně si v ní neuděláte puchýře,“ říká docent Petr Hlaváček z Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
Ví, o čem mluví, jeho tým zrekonstruoval a poté otestoval v laboratořích i přímo v terénu repliku obuvi pravěkého muže zvaného Ötzi. Ten žil před 5300 lety a tělo zakonzervované v alpském ledovci včetně oblečení a obutí poskytlo vědcům dokonalý obraz o „módě“ tehdejší doby.
Medvědí muž Podešev byla vykrojena z medvědí kůže, nárt z jelenice, šňůrky z teletiny a kostru boty tvořila síť z lipového lýčí, vnitřek vyplňovalo seno. „Překvapil mě materiál použitý na podešev. Medvědí kůže je poměrně tenká, daleko vhodnější by bylo vyříznout ji z mnohem trvanlivější teletiny,“ říká docent Hlaváček.
Podle propočtů odborníků mohla medvědí kůže vydržet tak tři čtyři týdny. Pak se prodřela a nezbývalo nic jiného než ji vyměnit. Ten, kdo boty vyráběl, už na tuto nezbytnost myslel a vytvořil velmi jednoduchý systém pro obměnu podešve. Stačilo vytáhnout úzký proužek kůže z koncových ok v síti i ze zářezů v podešvi a nahradit opotřebovanou medvědici novou.
Vysvětlení, proč nosil Ötzi boty s tenkou podrážkou, nabídl rakouský profesor Konrad Spindler, vedoucí mezinárodního týmu, který se mužem z ledovce zabýval. Podle jeho teorie šlo o jakési rituální obutí. Tuto hypotézu podporuje také fakt, že pravěký muž z ledovce měl na hlavě čepici zhotovenou rovněž z medvědí kůže. Patrně tím vyjadřoval úplné propojení s nejsilnějším predátorem v Alpách.
Řemesla v pravěku?
Ötzi se dožil asi třiceti let a jeho tělo bylo nalezeno na hranici mezi Rakouskem a Itálií. Diskutovalo se proto, odkud pocházel.
Mezinárodní tým vědců zkoumal mimo jiné zubní sklovinu, ve které se celý život ukládají soli obsažené v potravě a vodě. Podle tohoto „klíče“ se ukázalo, že zejména mládí prožil na severní rakouské straně Alp, a nikoliv na jižní, kde se určité typy solí nalezené ve sklovině nevyskytují.
V Ötziho cévách a žilách objevili vědci usazeniny, které vznikají při konzumaci většího množství tuku. Patrně se tedy živil lovem zvěře. Ovšem jeho zuby jsou zároveň silně obroušeny. To vypovídá o tom, že měl na jídelníčku často placky nebo kaše připravené ze zrní rozdrceného nahrubo na primitivních mlýnských kamenech. Mohl se tedy živit také jako pastevec či usedlý zemědělec, který si přilepšoval lovem.
Pozoruhodný detail ze života pravěkého obyvatele severních Alp zjistili odborníci podle růstu nehtů. Odhalili, že Ötzi asi dva týdny před svou smrtí několik dní hladověl.
Zajímavou informaci poskytl mezinárodní tým i lidem okolo docenta Hlaváčka. Obuv i legíny pravěkého muže zhotovil velmi pravděpodobně profesionál. Pracoval velmi jemně, jak ukázala například analýza jednotlivých stehů, při které se měří vzdálenosti mezi jednotlivými vpichy do materiálu. Zároveň lze nalézt na legínách i na botách stopy značně amatérských oprav provedených hrubým stehováním. Je jasné, že jsou dílem jiného člověka, než který oblečení a obuv zhotovil. Ten by to takhle primitivně neudělal ani v obtížné situaci v horách.
Zjistilo se také, že Ötzi byl pravák. „Síť z lipového lýčí přitom vytvořil levák, jak jsme poznali podle vzhledu uzlíků a také ověřili při výrobě replik,“ říká docent Hlaváček. Co z toho všeho vyplývá? Je velmi pravděpodobné, že už před více než pěti tisíci lety nastávala v Evropě dělba práce a mohly patrně existovat řemeslnické profese.
Seno je někdy lepší než Gore-Tex Boty vycpané senem nevypadají podle současných měřítek zrovna esteticky, ale právě tento rostlinný materiál dává Ötziho obuvi vynikající vlastnosti, které poskytují nohám dokonalý tepelný komfort.
„Otzi měl stébla obtočena podélně okolo nohy, aby ho nepíchala. To je zároveň nejlepší uspořádání, aby teplo z boty co nejméně unikalo,“ říká člen Hlaváčkova týmu docent Antonín Blaha. Jak ukázala měření v laboratoři, má i mokré seno stejné, a někdy i lepší tepelně izolační vlastnosti než Gore-Tex nebo jiné materiály pro trekingovou obuv. „Když jsem při zkouškách v alpském terénu šlápl do rozbředlého sněhu, ucítil jsem nejprve prudké ochlazení, ale po několika krocích chlad pominul. Přitom chránit nohu při chůzi vlhkým sněhem je to nejtěžší,“ říká docent Hlaváček.
Noha pohybem vyrábí energii a zahřívá seno v botě, což stačí k tomu, aby se uvnitř udržovala teplota okolo 20 °C. Když musel tým odborníků při terénním pokusu na delší dobu zastavit, nacpal si do bot trochu více sena. „Vlastně to bylo podobné, jako když si vezmete troje ponožky, ale podstatný rozdíl je v tom, že ze sena voda vyteče, zatímco ponožky kapalinu nacucají,“ dodává docent Blaha.
„Sláma rovněž dokonale rozložila všechny tlaky doléhající na celou nohu při chůzi. Díky tomu si v takové botě nemůžete udělat žádné puchýře,“ pochvaluje si docent Hlaváček.
Pro výrobu repliky bylo nutné určit, jak silnou vrstvu sena do boty nacpat. Ötzi odpovídal vzrůstem dnešnímu dvanáctiletému chlapci. Odborníci tedy hledali modelového jedince ve školách. „Došli jsme k poznatku, že mezi sítí z lýčí a nohou je potřeba mít vrstvu sena silnou jeden a půl až dva centimetry,“ říká docent Hlaváček.
Jenže normální seno tlačilo, protože mělo příliš mnoho stébel. Pak si jeden člen týmu vzpomněl, že na Valašsku cpou do slamníků druh sena zvaný medvědí tráva. „Má hodně listů a velice málo stonků,“ vysvětluje odlišnost tohoto materiálu docent Blaha. Medvědí tráva z Valašska fungovala skvěle.
Nohám diktuje móda Při zkoušce v Alpách se Ötziho boty osvědčily i při minus deseti stupních a ostrém větru. Měkká podešev kopíruje všechny nerovnosti. Koeficient tření je srovnatelný s dobrou trekingovou podešví.
Podle docenta Hlaváčka by nebyl problém vyrobit takové boty i moderním postupem. Místo sítě vláknina, seno by nahradila pěnová hmota. Ovšem obuv je už několik staletí vnímána nejen jako ochrana před chladem a drsným povrchem, ale hlavně jako módní prvek a vizitka sociálního postavení.
„Pochybuji, že by si někdo koupil sebepohodlnější boty vyložené dvoucentimetrovou vrstvou měkkého materiálu,“ dodává docent Petr Hlaváček.
***
30
20
10
replika sportovní trekingová
Ötziho obuvi obuv obuv
Boty z pravěku
Muž zvaný Ötzi žil před 5300 lety. Jeho tělo včetně oblečení a obuvi se zachovalo v prohlubni alpského ledovce. Tým vedený docentem Petrem Hlaváčkem z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně pravěké boty podrobně prozkoumal a zhotovil jejich kopie, které podrobil sérii testů.
