Sám název je vodítkem k pochopení, jakým směrem se uvažování Jana Šerých ubírá, a tím i k jeho tvorbě: Šifra, kód, rébus, klíč k něčemu... jsou základními východisky jeho uměleckého myšlení a cítění. Šerých pozorovatele nutí přemýšlet, hledat motiv, pointu, záměr nebo se dobrovolně nechat zamotat a zmást spletí písmen, číslic, souřadnic a čar. I to je záměr: ponechat každému jeho rozhodnutí, zda chce pochopit, účastnit se, nebo raději vše ignorovat.
Restart zanesené paměti Jan Šerých čerpá inspiraci z okolního světa a jeho neúprosného vývoje, v němž jen někteří přežívají, zatímco jiní se „nechytají“.
V Poznámkách výtvarník přibližuje okolnosti vzniku svých děl. Někdy jde o příběhy skoro detektivní, někdy o návod k pochopení: „Video Paralelní deník je přehlídka útržkovitých vzpomínek – torzo hudebních textů, starých poznámek z diáře, adres..., které se mi během několika minut rodily v hlavě a které jsem zapisoval, aniž bych se snažil je jakkoli třídit.
Jediným společným jmenovatelem je jakýsi triviální pokus o seberekonstrukci, restart vlastní zanesené paměti. Texty ovšem nelze číst obvyklým způsobem, který předpokládá řazení znaků v ploše – každá z pozic je v podstatě samostatným sdělením probíhajícím v čase, opakujícím se bez zřejmého začátku a konce.“
