Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Sex není hračka pro děti

Česko

Příručka o sexuální výchově vyvolává veřejnou diskusi.

Jenže nejde ani tak o otázku, zda sexuální výchovu ano, či ne, ale o to, co děti učit v té či oné třídě.

Ministerstvo školství pod tlakem lobbistických skupin připravilo příručku pro sexuální výchovu. Za ní stojí především Společnost pro plánování rodiny a sexuální výchovu, jejímž předsedou je známý sexuolog Radim Uzel. Ten též adresoval dopis novému ministrovi školství, kde oroduje nejen za tuto příručku, ale i za výuku sexuální výchovy od prvních tříd základní školy.

Dopis se tváří, jako by na straně sexuální výchovy stála odborná veřejnost - sexuologové, psychologové, pedagogové - a proti nim jediná banda hlupců - tzv. hluboce věřící. Bohudík tak jednoduché to opravdu není. Nejde ani tak o otázku, zda sexuální výchovu ano, či ne, ale co děti učit v té či oné třídě. Příručka typu „jak na to“ Postoje Radima Uzla a lidí kolem něho jsou velmi svobodomyslné a zde je zřejmě zakopaný pes. On je jeden z hlavních propagátorů iluze, že sex je něco neškodného, kde není třeba mít žádné obavy. Bohužel sex není hračka pro děti. Platí pro něj stejná logika jako pro řidičský průkaz.

Desetileté dítě dokáže řídit auto technicky stejně dobře jako táta, ale bohužel nemá dostatečnou životní moudrost, abychom ho pustili s autem do ulic. Stejně tak patnáctiletá holka dokáže souložit stejně vášnivě jako třicetiletá žena, ale bohužel na rozdíl od ní nemá rozum z pohlavních chorob a nevychová případně počaté dítě. Zrádné jsou i všudypřítomné nabídky prodejného sexu a tzv. internetová stopa, kterou za sebou nechávají mnohé „hříchy mládí“. Dívky se naivně nechávají fotit nahé, což jim pak později brání třeba v politické kariéře.

Sexuální výchova do puberty, se kterou příručka počítá, má jednoznačně návodnou funkci. Bude akcelerovat sexuální život dětí. To je ovšem nežádoucí. Především prepubertální děti nemají pod sexuálními termíny žádnou představu. Neříká jim nic orgasmus, vášeň, touha, nadrženost atd. Všechny tyto termíny ožijí samy, když jim v pubertě do hlavy začnou proudit hormony. Vykládat prvňákům o sexu má asi tolik logiky jako jim vykládat o orbitalech transuranů.

Jedna holčička šla do školy v termínu, a byla tak sexuálně nevyzrálá oproti svým spolužačkám, které nastupovaly až o dva roky později. Na školní besídce vyspělejší dívky získávaly sexuální vyzývavostí přízeň kluků. Tato dívka ale nechápala a ztrácela se v předivu narážek. Velice ji trápilo, že s ní kluci nechtějí tancovat. Navrhovaná sexuální výchova zvýhodňuje takto předčasně vyspělé děti, ale my potřebujeme spíš opak - ty předčasně dospívající trochu pozdržet. Školní sexuální výchova nemá předcházet pubertu - to je místo pro poučení rodiči. Role školy je namístě, spíš když puberta končí, tj. 13-14 let, ke konci základní školy. Tam všichni už budou vědět, o co jde, bude je to bavit, nikoho to nebude handicapovat.

V minulých dobách se bránilo předmanželskému sexu především proto, aby nevznikaly nemanželské děti a svobodné matky, které doslova umíraly hlady a zimou. I když v tomto směru doba pokročila, přesto není žádoucí, aby naše děti měly náhodné sexuální styky mimo vážné vztahy. Řekneme-li si, že vážný vztah je takový, který vydrží alespoň rok, zjistíme, že většina lidí má první takový vztah až v 18 letech. V tomto věku by samozřejmě už měly děti znát techniku sexuálního styku a zásady antikoncepce, ale bylo by dobře, kdyby se do tohoto věku vyvarovaly pohlavního styku. To je mimo zdravý rozum!

Bohužel s počtem vztahů se nezískávají jen dobré zkušenosti, ba zdá se, že ty špatné převládají. Platí totiž závislost, že čím více vztahů člověk v životě má, tím větší je pravděpodobnost, že i ten následující bude krátký. Tuto korelaci vytvářejí především bolestné rozchody. Problém s nimi je podobný jako u sexuální výchovy. Když o nich začnete vyprávět šestnáctiletým, koukají na vás znuděně. Pozorné posluchače naleznete v mladých až na vysokých školách, protože ti zpravidla již mají jeden či dva rozchody za sebou.

Sexuální výchova v prvních třídách základních škol, jak navrhuje dr. Uzel, se míjí zdravým rozumem. Potřebná je výchova k partnerským vztahům, a to především ve výuce na vysokých školách či kompromisně na konci středních škol (respektive povinné školní docházky).

Potkávám řadu lidí s problémy se vztahy, nevěrami, rozchody a musím konstatovat, že sexuální problémy jsou naprosto minoritní. Pokud je problém v sexuální oblasti, je to nejčastěji těžko řešitelná asymetrie v míře potřeby. Komplikace vyplývající z neznalosti techniky jsem neviděl nikdy, výjimečně řeším otázky citového sladění se partnerů. Problémy partnerů jsou typicky čtveré: jak někoho sbalit, jak s ním pak vydržet, jak přežít nevěru, popř. rozchod. Ani u nevěr není problém až tak sex jako dlouhodobé psychické následky - především se lidé nedokážou zbavit vtíravé představy milenky či milence

Filozofie dr. Uzla je již tradičně vedena bojem proti sexuálním předsudkům. To býval hit ještě za minulého režimu, ale dnes už je sexuální pruderie anachronismem, který mladí znají jen z vyprávění. Tedy dnes nejde o to, bránit mladým, aby si o přestávce mezi chemií a matikou pořádně užili, ale především aby se jim později v dospělosti podařilo navázat a vybudovat pevný partnerský vztah, který vydrží, alespoň než vychovají své vlastní děti. Takový cíl prokazatelně hatí například počet předmanželských vztahů, ve kterých zažijí nevěru partnera.

Každý, kdo zažil „šílený rozchod“, dosvědčí, že tu bolest nevyváží ani sto erotických dobrodružství. Lidé totiž počítají šílené rozvody, ne božské orgasmy. Našim dětem prospěje, když je budeme v předmanželském sexu spíše bránit než povzbuzovat a implementovat jim iluzi, že sex je nevinná hračka. V této životní naivitě je budována i příručka včetně pubertálních vtípků: Učitel na začátku hodiny podává žákům ruku navlečenou v prezervativu. To už mohou žáci s učitelem rovnou házet z okna šprcgumy napuštěné vodou. Vzpomínám si, že je to docela dobrá prča. Na gymplu určitě, možná by mě s tím doktor Uzel zaujal i v první třídě...

***

Platí závislost, že čím více vztahů člověk v životě má, tím větší je pravděpodobnost, že i ten následující vztah bude krátký

O autorovi| JERONÝM KLIMEŠ, klinický psycholog

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!