KOMENTÁŘE LN
Předvolební klání v Iowě dopadlo víceméně tak, jak se čekalo. Konalo se v malém státě na Středozápadě, kde žijí pouhé tři miliony lidí a jehož složení neodpovídá zbytku USA. A někteří prezidentští kandidáti včetně republikánského favorita Rudyho Giulianiho jej úplně vypustili. Zaslouží si tedy výsledky čtvrtečních předvolebních shromáždění vůbec tolik pozornosti? A o čem vlastně vypovídají?
Odpověď na první otázku je jednoduchá: ano. Uchazeči o Bílý dům měli vůbec poprvé možnost střetnout se naostro. Druhá otázka se dá zodpovědět dvěma způsoby - tříbením ve stranických táborech a chováním Američanů jako celku. V Iowě byla totiž zaznamenána nebývale vysoká účast (byť i tak se do klání zapojilo celkově jen přes 300 tisíc lidí, tedy pouhé promile celých USA). A aktivizace voličů nemusí svědčit jen o zvýšeném zájmu o politiku, ale spíše o tom, že existuje pocit nejistoty, či rovnou krize. Jinými slovy řečeno, že se něco děje. V americkém případě je to neobvykle otevřený výsledek prezidentských voleb.
A co znamenají samotné výsledky? Interpretovat vítězství Baracka Obamy v demokratické části klání touhou po změně je ovšem trochu banální. Jelikož Amerika není Rusko a George W. Bush vysokou politiku opravdu opouští, ke změně musí dojít tak jako tak. Ovšem tím, že Obama předstihl politicky zkušenější Hillary Clintonovou, dali voliči najevo touhu po změně velké.
Stejně tak ukázali, že jsou ochotni riskovat - bývalé první dámě nepomohlo ani ohánění se tím, že může tváří tvář republikánskému vyzyvateli uspět ve finále klání o Bílý dům. Prohra Clintonové stejně jako neúspěch republikána Mitta Romneyho také zpochybnily klišé, že v americké politice hraje hlavní roli manažerské umění a množství peněz sehnaných na kampaň.
Důležitým sdělením z Iowy tak nejsou ani tak samotné výsledky - na ně se koneckonců brzy zapomene -ale spíše chování jednotlivých kandidátů a skutečné tužby Američanů. Víc napoví další díl volebního seriálu, který je na pořadu už v úterý ve státě New Hampshire. Dvojí prohra už totiž může být pro slabší nátury fatální.
Čtěte „Volební klání....“ na str. 8
