Komunistická propaganda byla v mnoha ohledech úspěšnější, než jsme si ochotni připustit. Dokládá to způsob, jakým prezident ve svém novoročním projevu dezinterpretoval Dykovu báseň Země mluví. Verše „Opustíš-li mne, nezahynu. / Opustíš-li mne, zahyneš.“, jak na této stránce již včera vyložil kolega Martin Weiss, se vůbec netýkají emigrantů či exulantů – tento význam do nich vložila až komunistická propaganda padesátých let. Báseň napsaná v dubnu 1917 byla myšlena jako apel na tehdejší české poslance, aby před prvním válečným zasedáním říšské rady nezapomněli na svou odpovědnost vůči národu. „Aktualizovat“ ji proti lékařům, kteří odcházejí do ciziny za lepšími platy, je tak nonsens na druhou.
Okolnosti vzniku básně jsou pozoruhodné: Viktor Dyk ji psal ve vídeňském vězení. Rakousku se sice přezdívalo „žalář národů“, kriminály, do kterých ale zavíralo své politické odpůrce, se s těmi pozdějšími – nacistickými a komunistickými – nedají vůbec srovnávat. Dyk během věznění vedl bohatou korespondenci, psal básně, přispíval do novin, a dokonce redigoval časopis Lumír. V base také podepsal „vlastizrádný“ Manifest českých spisovatelů, který po poslancích požadoval konec loajality k Rakousku a sjednocení na programu národního sebeurčení. Jan Zahradníček nebo Bedřich Fučík mohli o čtyřicet let později o takovém zacházení jen snít.
Zatímco za první republiky a ještě v prvních poválečných letech pronášel prezident své poselství k občanům na Vánoce, komunisté jej v 50. letech přesunuli na Nový rok. Šlo o součást stejného procesu, v jehož rámci měl být „buržoazní“ a křesťanský Ježíšek nahrazen ateistickým a sovětským dědou Mrázem. Zatímco ruský stařík se u nás nikdy neuchytil, projev prezidenta již na Nový rok zůstal. Proč jsme se po sametové revoluci nevrátili k prvorepublikové tradici? Proto, že Václav Havel byl poprvé zvolen 29. prosince 1989, takže by vánoční projev již nestihl?
Smiřme se s tím, že i tradice, na kterých ulpívá jisté ódium, jako na novoročním prezidentském projevu, tu s námi budou žít dál. Po osvobození Češi také nezačali jezdit znovu vlevo jen proto, že pravosměrný provoz nařídil Hitler. Upřímně řečeno, kdo by chtěl na Boží hod vánoční poslouchat politické projevy?
Příští týden to bude dvacet let od návratu kapitalismu do Československa. Na sněmu Občanského fóra v Hostivaři 12. a 13. ledna 1991 využil Václav Klaus své převahy a prosadil přeměnu hnutí v politickou stranu s programem, jenž výslovně odmítal i reformní komunismus a přihlašoval se k vytváření systému, který „je obvykle nazýván kapitalismem“.
Naše noviny tehdy radikální změnu nezaznamenaly. Ve zpravodajství ze sněmu (Jana Šmídová, Jaroslav Veis) se slovo kapitalismus vůbec nevyskytuje (LN 14. 1. 1991). Profesionální pochybení? Nebo se k nám kapitalismus vrátil tak diskrétně, že si toho tehdy nikdo nevšiml?
O autorovi| PETR ZÍDEK, redaktor LN
