PRAHA/BRUSEL Plán na devět městských spaloven v Polsku, magistrála Via Baltica tamtéž a rychlostní silnice z Brna do Vídně.
To jsou z hlediska rizik pro životní prostředí tři vůbec nejproblematičtější projekty, o jejichž výstavbě se ve střední Evropě uvažuje. Tvrdí to bruselská ekologická organizace Friends of the Earth Europe (Přátelé země), která mapovala rizikové infrastrukturní projekty na území střední Evropy.
„Antižebříček“ má dohromady padesát míst a ekologové nyní chtějí přesvědčit Evropskou komisi, aby financování některých projektů z „top 50“ raději zastavila.
Za Českou republiku se do žebříčku dostalo devět projektů za téměř čtyři miliardy eur. Je mezi nimi například plán na vybudování jezu na Labi či pražského městského okruhu. Za vůbec nejhorší nápad ekologové označili plán na rychlostní silnici R52 spojující Brno s Vídní. Tato silnice se dostala dokonce mezi tři nejrizikovější projekty za celou střední Evropu, kterou ekologové mapovali.
Čím je silnice tak problematická? Měla by totiž protnout chráněnou krajinu kolem Pálavy, která je v seznamu UNESCO. Silnice má rovněž podle plánů vést Mikulovem, což by jej nevratně poškodilo. Pokud se silnice postaví, škodám se zřejmě nevyhne ani unikátní Lednickovaltický areál, který by zaplavily kamiony.
Ekolog: Existují alternativy „R52 je absurdní projekt. Zničí chráněnou krajinu okolo Pálavy, zničí Mikulov, ačkoli existuje alternativní řešení, které je navíc nejméně o polovinu levnější,“ uvedl Martin Konečný z organizace Přátelé země. Podle něj by měla silnice vést místo historického Mikulova přes sousední Břeclav.
„Využil by se tím okruh okolo Břeclavi, který se tak jako tak bude stavět. Silniční spojení by bylo kratší a neničila by se unikátní krajina,“ říká Konečný.
Ekologové z Přátel země upozorňují, že k většině rizikových projektů existují i šetrnější varianty. Chtějí proto přesvědčit Evropskou komisi a Evropskou investiční banku, aby financování zátěžových plánů ještě zvážila.
Stavba padesáti nejrizikovějších infrastrukturních projektů má přijít dohromady na 22 miliard eur. Naprostou většinu mají tvořit buď půjčky z Evropské investiční banky, nebo přímé dotace z Evropských strukturálních fondů.
Evropská komise má ohledně projektů právo veta. Pokud se tedy například rozhodne, že u silnice Brno–Vídeň převažují zápory nad klady, Česko na její stavbu žádné evropské peníze nedostane.
Z dalších projektů, které podle ekologů zbytečně poškodí životní prostředí, se do 50místného žebříčku dostaly například spalovny v Záhřebu a Vilniusu, budapešťský městský okruh, letiště v Rize či dostavba dálnice D 1 na Slovensko.
***
Tři nejhorší projekty
1. Devět městských spaloven odpadu v Polsku 2. Magistrála Via Baltica, která má spojit Varšavu s Rigou, Tallinem a Helsinkami 3. Silnice R52 na trase Brno–Mikulov–Vídeň, která zničí krajinu kolem Pálavy
