K požáru v pavilonu opic, který nepřežilo přes třicet orangutanů, šimpanzů a goril, ale i ptáků, se ve čtvrtek s omluvou přihlásily tři ženy. Matka a její dvě dospělé dcery, které na Silvestra vypustily pět lampionů vynášených horkým vzduchem ze zápalných parafínových náplní.
To v pražské zoo našli na Nový rok uvízlý nebeský lampion na plotě areálu slonince, jen pět metrů od suchého okusu. „Proti lidské hlouposti a bezohlednosti nemohou být žádná opatření dostatečná,“ napsal serveru Lidovky.cz ředitel místní zoologické zahrady Miroslav Bobek na dotaz, zda jsou tamní protipožární opatření dostačující.
Požár, který strávil pavilon opic v Krefeldu a stál život mj. gorily a orangutany, podle všeho způsobily lampióny štěstí.
Podobné, ne-li stejné lampióny štěstí, jako je tenhle na snímku.
Vyfotografoval ho kolega Martin Kristen - a to v Zoo Praha, v areálu našeho slonince.
Martin píše: “Lampion štěstí, který dnes ráno uvízl na plotě našeho dvora. Stačilo pět metrů a dopadl na hromadu suchého okusu.”
Komentovat to raději ani nebudu, ale poprosím o sdílení. Snad se alespoň někdo z těch, kdo se tímto způsobem baví, nad svým počínáním zamyslí...
V Praze umíraly labutě
O kousek dále Pražané na vltavském nábřeží oslavovali příchod nového desetiletí. A pracovníci Záchranné stanice hlavního města Prahy pro volně žijící živočichy se museli činit, neboť vyděšené labutě se totiž z vody snažily před hlukem uletět, zmateně ale narážely do trolejí na Mánesově mostě či přímo do kamenných pilířů Karlova mostu. Lámaly si křídla i nohy.
Přihlásily se ženy, které zřejmě způsobily požár v německé zoo. Do vzduchu pustily pět lampionů štěstí |
„Byl to velmi tragický silvestr. Vyjížděli jsme pro sedm labutí, jedna zahynula, další se nenašla, jedna má trvalé následky a ostatní se snad za nějakou dobu uzdraví. Vždy ale najdeme méně zvířat, než jich je skutečně zraněných,“ řekla serveru Lidovky.cz Zuzana Pokorná ze Záchranné stanice hlavního města Prahy pro volně žijící živočichy v Jinonicích. Kvituje, že pražský magistrát zrušil hlavní městský ohňostroj, který v minulosti způsoboval zvířatům úrazy.
Mělo by být omezení
„Druhá věc je ale neřízená drobná pyrotechnika, které je najednou všude hrozně moc, což je pravděpodobně ještě horší. Praha burácela celá a deset hodin v kuse. Není to jen půlnoc, začíná se hned po setmění. Dokonce i v lese v Košířích, kde jsou běžně srny, jsou koše narvané petardami,“ dodává. „Že si jde někdo uprostřed lesa zastřílet, je průšvih,“ zlobí se Pokorná. Užívání zábavní pyrotechniky by podle záchranné stanice mělo být více omezeno časově a také prostorově. Vedle lesů a parků je problematické rovněž centrum Prahy podél Vltavy.
Pokorná zdůrazňuje, že nejde jen o labutě, ale i o srny, zajíce a další zvěř, která v panice utíká a naráží do aut. Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody k tomu dodává, že nálezy labutí jsou jen špičkou ledovce. „Většina zvířat uhyne někde v skrytu. Pozitivní je, že se stále více lidí od této ,zábavy‘ distancuje, a to se odráží i v konání politiků, kteří už tolik netouží utrácet za ohňostroje veřejné prostředky,“ míní.
Tato mladá labuť narazila do tramvajového vedení na Mánesově mostu v 1 hodinu po půlnoci. V té době ještě Praha stále burácela ohňostroji. Utrpěla otevřenou zlomeninu křídla, ze které silně krvácela.
O poznání pozitivnější zprávy z letošního silvestra hlásí zvířecí útulky. Pravděpodobně vlivem včasné osvěty a prevence majitelů domácích mazlíčků měly letos oslavy poklidný průběh. „Z pohledu nálezů a ztrát byl toto nejlepší rok, protože jsme měli jen devět psů v útulku,“ sdělila za Útulek pro opuštěná zvířata a odchyt v Troji mluvčí pražských strážníků Irena Seifertová. Podobná situace byla například i v Brně.
Hroši jsou citlivější
V zoologických zahradách žádná speciální opatření před silvestrovským hlukem nekonají. Kupříkladu v jihlavské zoo, která je blízko centra města, jsou prý zvířata na městský ruch zvyklá celoročně, byť jim zábavní pyrotechnika způsobuje více stresu.
„Ale nemají z toho trauma, které by bylo na hranici týrání. Zvířata, u nichž víme, že by to mohl být problém, zavíráme. Nízké hluboké zvuky, jako právě při ohňostrojích nebo koncertech, vadí třeba hrochům liberijským,“ sdělil portálu Lidovky.cz mluvčí jihlavské zoo Martin Maláč. „Nadšení z toho nejsme, dunění trvá v zimě skoro měsíc, ale chovatelé mají malé možnosti, jak se hluku účinně bránit,“ dodává.
Normy přísnější než u rodinných domů
Pokud jde o protipožární opatření, která by měla případně zabránit podobným tragédiím jako vyhoření pavilonu opic v zoologické zahradě v Krefeldu, vystačí si s těmi běžnými. „Většina zoo musí splňovat normy přísnější, než mají rodinné domy. Nepředvídatelným situacím jako v Německu se asi nedá úplně zabránit. Běžná protipožární ochrana a ani ta super zvýšená se, troufám si říct, na to neumí připravit,“ myslí si Maláč. „Zde je spíše apel na občany, jestli je opravdu nutné pouštět hořící lampiony a střílet rachejtle v blízkosti zvířat,“ dodává.
Ani zvířata v Zoo Praha nejsou na Silvestr nijak připravována, neboť jsou podle mluvčí Lenky Pastorčákové schována ve svých ubikacích a silvestrovský hluk do areálu zoo tolik nedoléhá.
Podobně jsou na tom i v Safari parku ve Dvoře Králové. „Dlouho jsme neměli žádná úmrtí či zranění v souvislosti s rachejtlemi. Máme ale velmi konzervativní zvířata, která jsou zvyklá na určitý režim a nečekaná přítomnost ošetřovatelů by pro ně znamenala jen další stres,“ okomentovala pro server Lidovky.cz silvestrovský provoz mluvčí Safari parku Markéta Grúňová s tím, že zvířata samozřejmě na ohňostroje reagují, ale ne v přemrštěné míře. „Je to i tím, že je zoo dále od města a zvířata jsou uvnitř,“ dodala.
