Zdá se, že se vracejí špatné časy. Úroveň nezaměstnanosti se dá přirovnat k začátku minulého roku, kdy se také pohybovala těsně pod úrovní deseti procent. Před rokem panovala pořádně temná nálada a na zaměstnance čekalo spoustu nástrah. Byl to doslova boj o práci jak pro nezaměstnané, tak pro ty, kteří jimi nechtěli v brzké době být.
Podobná čísla o zaměstnanosti se objevila v době, kdy vrcholoví manažeři už hledí vstříc lepším zítřkům a ze všech stran se dozvídáte pozitivní výhledy. Podle bezpočtu faktorů a ohlasů klíčových osob krize už skončila. Člověk tak vlastně ani neví, jestli má propadat panice. Jak je možné, že na konci roku 2010 byla 9,6 procentní míra nezaměstnanosti a průzkumy ukazují, že ani v roce 2011 to nebude o moc lepší? Navíc analytici začali tvrdit, že míra nezaměstnanosti se v letošním roce bude pohybovat nad devíti procenty.
Vždyť to vše je v protikladu ke konejšivým řečem, které manažeři vedou.
Ve skutečnosti to do sebe zapadá. A v protikladu je to jen zdánlivě. Firmy se nejdříve musí ozdravit než začnou nabírat nové zaměstnance. Síly se začínají přeskupovat. Komu se nedaří, musí propouštět, aby následně mohli nabírat ti, kterým se dařit začne.
