Osměluji se připojit drobnou poznámku k Úhlu pohledu pana Čeňka Zlatníka. Všimněte si nenápadné věty v předposledním odstavci textu. Zde spočívá, domnívám se, nereflektovaná motivace členů Českého klubu skeptiků s mytologickým názvem Sisyfos: Vadí jim především humanitní větev lidského poznání a vědění, jež označují jako „jakousi ,spiritualizaci‘ vědy, školství nebo zdravotnictví“. Ta je podle nich nebezpečná, přestože řada lidí ji po letech vědeckého komunismu a obecně totalizačních tendencí ve vědě vítá jako spojenou nádobu svobody - svobody poznání i svobody jakožto základního lidského „atributu“. Zmíněný klub stále představuje člověka a svět redukovaně karteziánsky na materiální rozměr a popírá jejich další dimenze.
Nečiní tak navíc skepticky a vědecky, jak proklamuje, nýbrž typicky aktivistickým způsobem. Členové tohoto klubu, zdá se, nechtějí rozlišovat mezi komerčním zneužitím spirituality a spiritualitou jako takovou. Podobné rozlišení například v současné lékařské (farmaceutické) sféře jim však nevadí.
Myslím, že by měl při veřejné prezentaci činnosti Českého klubu skeptiků Sisyfos zaznít také hlas proti jeho redukčnímu pojetí vědy a že by jeho členové neměli být v novinářském prostředí - jak se často stává - bráni jako jediní reprezentanti „skeptického“ vědeckého myšlení. Věda a obecně lidské vědění má více různých stejně platných podob. Zmíněný klub se však neustále snaží prosadit jako platnou jen jednu ryze materialistickou výseč vědy.
O autorovi| Jan Tejkal, Ostrava-Heřmanice
