Premiér Petr Nečas (ODS) míní, že situace kolem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) nabývá skandálních rozměrů. Podle premiéra jde o ovládnutí Archivu bezpečnostních složek (ABS) a o to, aby informace z něj neohrozily budoucí vládní spolupráci ČSSD a KSČM. Nečas soudí, že opoziční sociální demokraté chystají po volbách menšinovou vládu s podporou komunistů, kteří za to prý budou požadovat místa ve státní správě. Nečas se dnes sešel s odvolaným ředitelem ÚSTR Danielem Hermanem. ČSSD jeho interpretaci opět odmítla.
Archiv bezpečnostních složek spadá pod ústav, v archivu jsou například materiály první správy komunistické rozvědky a vojenské kontrarozvědky.Archiv dokumenty digitalizuje. Podle Nečase je archiv bariérou, která brání pronikání komunistických kádrů do státní správy.
ČTĚTE VÍCE: |
Premiér si myslí, že komunisté budou po dohodě s ČSSD obsazovat posty" náměstků, vrchních ředitelů, ředitelů ministerských odborů a podobně". Tato místa by podle Nečase obsazovaly střední kádry KSČM, jejichž typickou podobu "s velmi exponovanou komunistickou minulostí" je možné vidět na krajské úrovni v radách krajů.
"Bývalí pohraničníci, politruci, zuřiví marxisté a komunisté. Jde o archiv bezpečnostních složek. Jde o to, aby tento archiv tady nestál jako bariéra silné penetrace budoucí státní správy prováděné těmito komunistickými kandidáty," myslí si předseda vlády. Proto bylo podle něj potřeba ÚSTR "vyčistit", obsadit archiv a neumožnit pravdivé informování o tom, kdo v případě příznivého volebního výsledku pro ČSSD a KSČM bude "penetrovat vrcholnou českou státní správu" v roce 2014.
Podle Hermana je situace kolem ÚSTR předem připraveným pučem. Odvolaný ředitel tvrdí, že má důkazy, že část ČSSD navolila nové členy rady, kteří ústav a archiv likvidují. Informace prý má od některých senátorů ČSSD, s nimiž stále udržuje korektní vztahy. "Minimálně 50 procent dnes šestičlenné rady je přímo kontrolováno ČSSD. A od senátorů ČSSD vím, že to bylo právě na popud komunistické strany v zádech," vysvětlil.
Předsedkyně rady Petruška Šustrová jej prý od počátku stavěla "pod nevybíravé personální tlaky" a určovala mu, kdo smí a kdo nesmí zastávat určité funkce. "Když jsem se jí přímo ptal, co je jejím cílem, tak mi řekla: 'Tvoje odvolání'," prohlásil dnes Herman.
Premiér přitom věří, že část ČSSD si uvědomuje, co sociální demokracii přinesla spolupráce s komunisty po roce 1948. Za situací podle něj stojí "několik exponentů", vysoce postavených členů ČSSD jako je místopředseda Sněmovny Lubomír Zaorálek či někdejší prezidentský kandidát a senátor Jiří Dienstbier.
Zaorálek Nečasovy a Hermanovy názory odmítl. V Ostravě novinářům řekl, že je to jen řada nepodložených obvinění. "Je na ně těžké reagovat, protože to jsou nesmysly. Žádné důkazy, žádné důvody, jednom dohady," podotkl Zaorálek. Absurdní je podle něj obvinění, že by ČSSD chtěla ovládnout Archiv bezpečnostních složek.
Herman podle něj v poslední době asi nebyl muž na svém místě. Zcela nový je prý pro místopředsedu ČSSD názor odvolaného ředitele, že v boji o ústav se rozhoduje, kdo bude mít monopol na českou historii, klíč k archivům bezpečnosti. ČSSD prý nikdy takový zájem neměla. Podle něj se obviněními vůči ČSSD jen odvádí pozornost od současných problémů v zemi.
Nečase ale znepokojuje, že rezignovali všichni členové poradní vědecké rady ústavu. Odchází také Hermanův 1. náměstek Eduard Stehlík, s novou ředitelkou Pavlou Foglovou se nedohodl na spolupráci. V ÚSTR končí, mimo jiné proto, že nesouhlasí se zvažovaným odvoláním ředitelky ABS Zlatuše Kukánové. Na její místo má nastoupit Světlana Ptáčníková, která už z ABS má zkušenosti a o funkci ředitelky dřív usilovala.
Vývoj okolo ústavu dnes Nečas označil za levicí spuštěný "dubnový puč". Pokud podle něj už nyní rezignovali prakticky všichni členové vědecké rady a "vyštván" byl renomovaný odborník na protinacistický odboj Stehlík, nabývá věc "nebývale skandálních rozměrů".
O situaci kolem ústavu se podle Hermana zajímají někdejší americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová či německý prezident Joachmim Gauck. "Myslím si, že dnešní radní poškozují dobré jméno ČR v zahraničí," míní odvolaný ředitel.
Premiér připomněl osobnosti odcházející z vědecké rady jako je profesor Bostonské univerzity Igor Lukeš, profesor z Harvardu Mark Kramer či bývalý šéf rady Michael Kraus z americké Middlebury College. Zmínil pak některé z lidí, kteří stáli za Hermanovým odvoláním, tedy členy správní rady Michala Uhla, Jana Bureše a Lukáše Jelínka. "Pátráme-li, kde je pravda, tak každý soudný člověk, položí-li tyto dvě trojice... na pomyslné misky vah, tak musí vědět, kde je pravda, o co ve skutečnosti jde," prohlásil Nečas.
Stehlíkův odchod a rezignace vědecké rady podle něj znamená, že nejde o vědu, historii, ale o politiku. "Tato politika má být brutálně prosazena i za cenu znásilnění vědy," dodal.
"Jestliže lidé, kteří sami nemají vzdělání na to, aby mohli kandidovat na funkci ředitele ústavu, jsou příčinou toho, že odchází světové kapacity, tak si myslím, že to hovoří samo za sebe," řekl novinářům Herman.
ÚSTR byl zřízen zákonem s cílem zkoumat dobu nesvobody. Od jeho vzniku provázejí činnost instituce rozepře.
