Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Skartace aneb Když StB dostala strach

Česko

Olikvidaci dokumentů StB kolují dodnes legendy. Jejich vznik umožnil prostý fakt, že sametoví revolucionáři – na rozdíl od kolegů v bývalé NDR – neblokovali pracoviště tajné policie. Ta se pak mohla v poklidu zbavovat materiálů, které by kompromitovaly ji a její konfidenty.

Zprávy ČTK o ničení dokumentů se objevily 8. prosince od Brna (Kanický les), poté od Plzně (lom Záluží) a z Rychnova nad Kněžnou (sběrna). Vůbec první zprávu otisklo Svobodné slovo už 6. prosince (pálení písemností v areálu pionýrského tábora Vatěkov u Votic). Ministerstvo vnitra reagovalo vždy stejně: jde o standardní skartaci materiálů podle směrnic o spisové službě.

Už těžko shrneme, co všechno se tehdy podařilo zlikvidovat. Tím více narážíme na aktuální důsledky dvacet let starých skartací. Mizely totiž především „živé svazky“, například takové, které by dnes pomohly objasnit možné konfidenty ve vznikajícím Občanském fóru.

Úřední rozhodování o skartacích zachytil Pavel Žáček v přehledu nazvaném Můžou přijít, jsme hotovi... (web.mvcr.cz/archiv2008/ministerstvo/oabs/clanky/lorencova_skartace. pdf). Polistopadovým vyšetřovatelům se sice nepodařilo jednoznačně doložit, kdo skartace přikázal, zato se podařilo zachytit atmosféru chvíle, kdy se StB začala bát.

„Pokud si vzpomínám, bylo tam hovořeno pouze o tom, že se něco pálí, a to bez bližšího určení kde a co,“ řekl o půl roku později do protokolu generál Alojz Lorenc, de facto hlava StB. (Formulaci „bylo hovořeno“ ocení i dnešní alibisté.) A poučný je i dialog mezi Lorencovým náměstkem Sedlákem a náčelníkem Veřejné bezpečnosti Vostárkem: „Do soboty 9. prosince nechci vidět v evidencích vůbec nic. To jim to chcete vydat?“ – „Koho máš na mysli?“ – „Copak jseš slepej, že nevidíš, kam vývoj směřuje? Nemysli si, že tě to zachrání!“

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!