Čechy štvou skiareály, kde neberou karty. Proč horám stále vládne hotovost

Zatímco na sjezdovkách hučí nejmodernější sněžná děla za desítky milionů a lanovky polykají stovky lyžařů za hodinu, u pokladen a bufetů se zastavil čas. Kdo si do hor nevzal dostatečnou ruličku bankovek, riskuje, že zůstane o hladu nebo pod kopcem.

O tom, že v mnoha skiareálech stále preferují „cash“, se reportéři iDNES.cz přesvědčili na vlastní kůži. Prověrka náhodně vybraných menších a středních skiareálů potvrdila, že zcela bez hotovosti se návštěvník neobejde téměř nikde. A to i tam, kde bezhotovostní platby běžně akceptují.

Papírové peníze zde obvykle člověk potřebuje na zálohy skipasů a nákup občerstvení. Že Češi v drtivé většině preferují platbu kartou, přitom dokazuje průzkum společnosti Response Now pro společnost Visa z přelomu prosince a ledna. Z průzkumu mezi 1022 lidmi ve věku 18 až 60 let vyplývá, že kartou nebo mobilní peněženkou raději platí 86 procent lidí. Obchody, které nepřijímají digitální platby, riskují ztrátu tržeb.

Polovina lyžařů a snowboardistů s hotovostí utrácí méně, vybírají si jiné místo, nebo se dokonce neplánují v budoucnu vůbec vrátit.

Bez cashe na hory nelez

Ale zpátky do lyžařských středisek. Bez hotovosti si reportéři nezalyžovali a neobčerstvili se třeba ve skiareálech Chotouň poblíž Jílového u Prahy, středočeských Kvasejovicích, středisku Troják na Hostýnských vrších na Zlínsku, lyžařském středisku v západočeské Aši, skiareálu Filip v severočeské Smržovce, skiareálu Křemešník na Vysočině ani podkrkonošských areálech Zlatá Olešnice a Rejdice. Důvody jsou leckdy bizarní.

Ceník ve Ski Kvasejovice zdobí výmluvná hláška: „Milujeme fyzickou českou korunu a cizinec aspoň vidí, jak taky vypadá.“ „Dělá to binec v účetnictví,“ zdůvodňuje žena na kase ve skiareálu Troják na Zlínsku. Karty tu přitom akceptují, ale hotovost musí člověk vytáhnout jako zálohu na skipas. Jinde se vymlouvají na špatný internetový signál. „Nám tu nejde, nemáme tu internet,“ krčí rameny mladík na pokladně skiareálu Křemešník na Vysočině. Nenápadně u toho schovává mobilní telefon, kde před okamžikem prohlížel jakási videa. Internetový signál přitom funguje i na redakčních telefonech i mobilech lidí, kterých se reportéři iDNES.cz tážou.

Jiné důvody, proč provozovatelé některých skiareálů neakceptují bezhotovostní platby, mohou leckoho zaskočit, ne-li rozesmát. „Budujeme památník nejslavnějšímu českému šlechtickému rodu. Tím pádem jsme hrdí na fyzické české platidlo,“ argumentuje Petr Kroužil z Kvasejovic ve středních Čechách. Jde o svérázného muže, který vystupuje pod jménem Vítek z Prčice. Pod tímto pseudonymem se věnuje popularizaci historie rodu Vítkovců.

Tak ještě že se v Kvasejovicích nemusí platit denáry, které v době, kdy žil zakladatel rodu Vítek z Prčice, byly hlavní měnou. Lidé, kteří do Kvasejovic přijíždějí lyžovat, si musejí zajet pro hotovost do pět kilometrů vzdáleného města Sedlec-Prčice, kde je bankomat. „Poznám to. Platí takovými pěknými novými bankovkami, jaké bankomat dává,“ popisuje žena na kase skiareálu.

Za hotové? Pak to je dražší

Hned za kopcem od Kvasejovic je skiareál Monínec, kde jdou opačnou cestou. Hotovost zde nechtějí, byť ji akceptují. Zvýhodňují lidi, co si skipas koupí online, celodenní je o 170 korun levnější než na místě v hotovosti. „Nám to přijde normální. Dneska lidi platí telefonem nebo chytrými hodinkami. A já chci mít účetnictví průhledné, abych do něj viděl a měl přehled,“ vysvětluje ředitel areálu Jaroslav Krejčí. Kartou si tu jde koupit i jedinou věc, která se jinak platí hotově – zálohu na skipas. Jen stojí o dvacku víc a čip pak lyžaři zůstává. A možná se to Monínci vyplácí.

Během pondělní návštěvy reportérů iDNES.cz tu lyžovaly stovky lidí, zatímco o pár kilometrů dál v Kvasejovicích sotva desetina. Troják, rodinné středisko v Hostýnských vrších na Zlínsku, vyžaduje vratnou tisícikorunovou zálohu na půjčení lyží pouze v hotovosti, bankovky důrazně preferuje i u zálohy na čipovou kartu, na niž se skipas nahrává. Třicátnice Linda se zrovna přesně tyto informace dozvídá od obsluhy. Do mobilu horečně ťuká poznámky. Dělá průzkumníka pro větší skupinu kamarádů, co druhý den vyrazí na hory.

„Tady za rohem je restaurace, tam chce paní taky raději hotovost. Jenže tu z nás prakticky nikdo u sebe běžně nenosí. Před první lyžovačkou, navíc s dětmi, se vám prostě nechce řešit, že vám chybí peníze na zálohy a musíte hledat nejbližší bankomat,“ dodává. Otočka autem k bankomatu by v tomto případě spolkla asi půl hodiny času, je šest kilometrů daleko.

Tu dvoutisícovku schovejte

Rovnítko mezi malým skiareálem a častější platbou v hotovosti se ale podle zkušenosti reportérů iDNES.cz položit nedá. Například od Trojáku na Zlínsku asi dvacet kilometrů vzdálená Rusava, sjezdovka s pomou a dětským vlekem, přijímá platby kartou i za kávu, pivo nebo vratné zálohy na skipasy. „Prosím vás ne, tu dvoutisícovku si zase schovejte. Zvládneme to kartou, co říkáte? Zálohu vám po lyžování přepinknu na účet. Je to mnohem jednodušší než se každý den zásobit stokorunami. Už tak skoro nemám drobné,“ vysvětluje obsluha na Rusavě právě platícímu lyžařovi.

Ten s pochopením vytahuje mobil a platí. „Jsme se u toho bankomatu nemuseli zdržovat,“ směje se na kamaráda. Podobnou praxi mají i na Stupavě, lyžařském středisku poblíž Uherského Hradiště. Platit i za zálohy se dá kartou také v tamní půjčovně, servisu či restauraci. Jedinou výjimkou je bufetové okénko přímo pod vlekem. Tam hladoví sportovci uspějí jen s hotovostí. Paradoxně tak na jedné straně pultu lidé cinkají drobnými, zatímco na druhém konci zrovna snowboardisté zakoupili večerní skipas chytrými hodinkami.

Česko, ráj platebních karet

Obliba bezkontaktních plateb mezi Čechy stoupá. Dokládá to loňská statistika České národní banky. Podle ní má Česko pět tisíc bankomatů a jejich počet setrvale klesá, zatímco počet platebních karet každým rokem roste. Loni jich Češi měli 16,6 milionu kusů. V roce 2008 to byla polovina. Počet platebních terminálů v Česku stoupl loni o 11 procent na 32 na tisíc obyvatel, což Česko staví před Německo, Polsko, Slovensko, Finsko, Dánsko, Norsko, Švédsko i Belgii. Počet digitálních plateb v Česku již činí 59 procent všech transakcí. V roce 2020 to bylo 53 procent. Lidé dnes kromě platebních karet mohou využívat platby přes aplikace v mobilech nebo chytrých hodinkách, už dva roky fungují platební prsteny.

Je to keramický nebo kovový šperk s NFC čipem, který funguje stejně jako karta. „Takové měnící se návyky ukazují, jak technologie ovlivňují nejen platební preference, ale i obecné rozhodování o cestování. Technologický pokrok změnil způsob, jakým utrácíme, spravujeme své finance a žijeme své životy. Tento trend je mezi Čechy patrný i při plánování dovolených. Loni si z těch, kdo plánovali zimní dovolenou, pětina vybrala zahraniční zážitek, zatímco letos je to již více než čtvrtina,“ poukazuje country manager společnosti Visa pro Českou republiku Petr Polák.