Zatímco minulá generace rodičů pohlavkování používala jako standardní prvek výchovy, dnes k pohlavku nebo plácnutí přes zadek sáhnou rodiče jen výjimečně. "Čtvrtina z nich fyzické tresty striktně odmítá, 54 procent takový výchovný prostředek použije jen výjimečně," říká Hana Říhová ze společnosti GfK, která výzkum mezi rodiči zpracovala.
Čtěte také |
Z repertoáru fyzických trestů navíc zmizely výprasky vařečkou. Když už se matka či otec rozhodnou dítě fyzicky potrestat, zpravidla volí plácnutí přes zadek nebo ruce. Z ankety navíc vyplývá, že pro tělesné trestání lidé musí mít závažný důvod, jako je třeba fyzický útok na rodiče nebo jiné dítě. Naopak pouhé neuposlechnutí nebo poznámky ve škole rodiče řeší alternativně. Například zákazem oblíbené činnosti.
Pro zvětšení prosím klikněte na grafiku
Nejčastěji se lidé uchylují k fyzickým trestům u nejmenších nebo u pubertálních dětí. Mírné fyzické usměrňování u nejmenších obhajují i někteří psychologové. "Když je dítě v předškolním věku, tak může být drobné fyzické pobídnutí celkem užitečné," myslí si psycholožka Václava Masáková.
Ačkoli Češi odmítají vychovávat své děti pohlavkováním, s nápadem, aby fyzické tresty zakazoval zákon, nesouhlasí. "Obávají se, že by takový institut mohl být zneužit," vysvětluje Říhová.
V loňském roce zaznamenaly orgány pro sociálněprávní ochranu dětí 5787 oznámení o týraní dětí. Skoro v pěti tisících případech šlo o tělesné a psychické týraní. Zhruba v osmi stech dalších o sexuální zneužívání.
Pohlavky neuznávám, ty dítě ponižujíRodiče, kteří týrají své děti, jsou citově nevyzrálí, myslí si dětská psycholožka Václava Masáková. LN Je podle vás pohlavkování a plácání přes zadek přijatelná výchovná metoda? |
