LIBEREC K nevídanému výkonu se vzepjali čeští skokani v soutěži družstev v závěrečném závodě na Ještědu. Zatímco favorizovaní Němci se nedostali ani do finálové osmičky, podceňovaný český kvartet zůstával takřka do poslední chvíle v reálné hře o medaili.
Nakonec skončil pátý, což znamenalo promíchání pocitů radosti a smutku. Z vítězství se podle očekávání již potřetí za sebou radovali nedostižní Rakušané.
Nejzachmuřenější tvář měl po závodě Roman Koudelka. Při posledním skoku totiž doplatil na nepříznivé podmínky a tým tak definitivně ztratil naději na zisk bronzu.
„Rozjetý jsme to teda měli parádně,“ věděl dobře. „V posledním kole mě to ale sfouklo a už jsem s tím nic neudělal. Přitom jsem se cítil před skokem dobře, hezky uvolněně. Když jsem ale zaregistroval, jak se za letu propadám, hned mě napadlo, že je po všem... Neříkám, že bych doletěl pro medaili, ale čtvrté místo jsme mohli mít.“ Koudelka přemlouval trenéra Koudelka, který se v obou individuálních závodech prosadil do první desítky, zároveň přiznal, že se mu příliš nechtělo skákat jako poslednímu z českého týmu.
„Když jsem se dozvěděl, že mě Ritchie (reprezentační trenér Richard Schallert) postavil jako posledního, volal jsem mu, aby mě tam nedával,“ pokračoval Koudelka. „Jenže mně řekl, že zkrátka poslední pojedu... Myslím si, že Kuba Janda by na tom místě byl lepší, protože je přece jen zkušenější. No, nakonec se ukázalo, že to zase tak špatný tah snad nebyl.“
„Rozhodnutí bylo velmi jednoduché,“ usmíval se Schallert. „ Protože Kuba taky nechtěl skákat poslední. A Roman je silný. Třeba v prvním kole na něm bylo vidět, že je naprosto klidný. Při posledním skoku měl ale velmi špatné podmínky. Když začalo foukat, napadlo mě, že stát se v téhle loterii může skutečně snad všechno...
Velký den ale tentokrát prožíval především Janda, z něhož jakoby spadla psychická „deka“ z individuálních závodů.
„Po pátečním závodě jednotlivců na velkém můstku jsem byl hodně zklamaný,“ říkal. „Ale v družstvech jsme neustále stoupali výš, bylo to fantastické. Před druhým kolem jsem kluky hecoval, že to máme rozjetý na medaili. Nakonec to málem vyšlo.“
Janda prý před družstvy přemýšlel, že na severské turné ani neodletí, ale sobotní výkon ho natolik povzbudil, že se prý na závody ve Skandinávii začal těšit.
A pak připomněl, proč se možná Češi tak slušně předvedli. „Pavel Ploc povídal, že jak začne foukat, všichni se začnou bát. Kromě Čechů. Možná měl pravdu...“
