Alexandr Vondra (ODS) – z patnáctého na druhé místo
Velký návrat jedné z ikonických tváří ODS z dob, kdy byla strana na vrcholu. Díky své disidentské minulosti požíval vždy Alexandr Vondra ve své straně velkou úctu a patřil k hlavním protagonistům jejího liberálního proudu.
Z pozice zahraničně-politického poradce Václava Havla v letech 1990 až 1992 si odnesl klíčové zkušenosti, které dále úročil na ministerstvu zahraničí, kde se stal v první Topolánkově vládě později dokonce ministrem v barvách ODS. V těch usedl i na post ministra obrany, kam si ho vybral tehdejší premiér Petr Nečas. Tam odstartovaly také kauzy spojené s jeho osobou, ať už šlo o nákup minometů pro českou armádu, nebo kauza Promopro. Koncem roku 2012 z politiky odešel.
Nyní ho ale voliči občanských demokratů vykroužkovali až z patnáctého místa kandidátky až do Evropského parlamentu. Kde hledat příčiny? „Je to signál, že se k ODS vrací její staří tradiční voliči,“ myslí si například sociolog Jan Herzmann. Podle politologa Daniela Kunštáta zase zafungoval étos demokracie a odkazu Václava Havla, který je s Vondrou spojený. ODS se prý také možná obávala Vondrových škraloupů z minulosti a proto ho nenasadila výš.
Ať už to bylo jakkoliv, skokan roku z číslem patnáct nasbíral 29 536 preferenčních hlasů, které ho katapultovaly až do křesla europoslance. Sám Vondra v rozhovoru pro LN uvedl, že pokud jde o mezinárodní politiku, cítí se silný v kramflecích. „Myslím si, že mám po sedmiletém půstu, co nabízet,“ řekl během své vítězné noci jeden z autorů petice Několik vět.
Hynek Blaško (SPD) - z osmého na druhé místo
Ještě než pověsil generálmajor Hynek Blaško bagančata na hřebík a odešel v roce 2012 do zálohy, byl velitelem Spojených sil Armády České republiky. Už necelé čtyři roky po svém odchodu do civilu se ale rozhodl angažovat politicky.
Učinil tak nejdříve na kandidátní listině Strany práv občanů - Zemanovci, za niž se stal v roce 2016 krajským zastupitelem na Vysočině. Mandátu se však vzdal a pokusil se proniknout za Zemanovce i do Poslanecké sněmovny, což skončilo neúspěchem. Štěstí vyzkoušel ještě v barvách SPD, ačkoliv první pokus v podobě senátních voleb nedopadl. V barvách uskupení okolo Tomia Okamury tak jako volený zástupce usedne až v europarlamentu.
Že zrovna Blaško imponuje voličům SPD, u kterých odborníci často poukazují na sklony k autoritářství a nacionalismu, zřejmě není až tak překvapivá informace. „ Motiv silné osobnosti vystupující hodně vlastenecky je zde zřetelný a odpovídá to i mentalitě voličů, kteří od SPD očekávají, že zajistí především ochranu a obranu České republiky před vnějším nebezpečím,“ ohodnotil Blaškovo zvolení sociolog Herzmann.
To potvrzují i jedny z prvních slov Blaška k veřejnosti po svém zvolení. „Pro mě je na prvním místě moje vlast, až poté je všechno ostatní,“ řekl na tiskové konferenci.
I podle politologa Daniela Kunštáta má díky své armádní minulosti u voličů SPD přirozený respekt, často a výrazně se prý navíc prezentuje na sociálních sítích, kde umí oslovit cílovou skupinu voličů. Právě jeho aktivita na sítích bývá často kritizována některými organizacemi, které se zaměřují na ověřování informací. Server Manipulátoři.cz o něm například tvrdí, že na svém profilu sdílí dezinformace a hoaxy, chová se prý navíc agresivně.
Příštích pět let bude zasedat v europarlamentu spolu s kolegou a lídrem kandidátky SPD, psychiatrem Ivanem Davidem, kterého díky svým 47 505 hlasům dokonce přeskočil.
Tomáš Zdechovský a Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) – dvojka a trojka kandidátky si polepšily o jedno místo
KDU-ČSL se stala jedinou stranou letošních voleb, která do europarlamentu vyšle někoho jiného než svého lídra. Smutný osud potkal jedničku jejich evropské kandidátky Pavla Svobodu, kterého přeskočil nejen z druhého místa Tomáš Zdechovský, ale také z třetího Michaela Šojdrová. A protože lidovci tři mandáty z voleb 2014 neobhájili, Svoboda se do lavice europoslance nevrátí.
„Upřímně řečeno tomu mechanismu nerozumím, nevím, proč pan Svoboda neměl takovou podporu jako pan Zdechovský a paní Šojdrová,“ řekl serveru Lidovky.cz těsně po uveřejnení výsledků expert na předvolební průzkumy Jan Herzmann.
Přes čtyřiadvacet tisíc preferenčních hlasů si připsal Zdechovský, Šojdrová překročila hranici dvaadvacet a půl tisíc. Na to necelých 22 tisíc Pavla Svobody nestačilo. „Otevřeně ale říkám, že chci s Pavlem dál spolupracovat a pevně věřím, že až opadnou prvotní emoce, najdeme cestu, jak spolu dál spolupracovat,“ přispěchal s ujištěním Zdechovský ihned po zveřejnění výsledků.
Jeho úspěch by se dal připsat především obratné komunikaci skrze sociální sítě i přímému kontaktu s jeho voličskou základnou. Jméno Michaely Šojdrové je zase dobře známé třeba díky aféře sirotků, které chtěla do česka z válkou zmítané Sýrie europoslakyně přivézt. Dostala se přitom do konfliktu s premiérem Andrejem Babišem.
Luděk Niedermayer (Spojenci pro Evropu) – z třetího místa na první
Když nejužší vedení TOP 09 opouštěl její zakladatel Miroslav Kalousek, mluvilo se o Luďku Niedermayerovi jako o jednom z možných nových předsedů. Ten ale takové ambice neměl, seděl tou dobou ve svém prvním volebním období v europarlamentu. Místo něj se do čela strany postavil čerstvý straník a bývalý politik ODS Jiří Pospíšil.
A právě toho se Niedermayerovi povedlo v evropských volbách zcela suverénně přeskočit. V součtu preferenčních hlasů se se svými 67 430 hlasy stal dokonce „nejkroužkovanějším“ politikem letošních voleb. A protože Pospíšil získal sotva polovinu (37 231) preferenčních hlasů Niedermayera, mohou se ve straně, jíž čestně předsedá Karel Schwarzenberg, otevřít staré rány.
„Jeho pozice (Pospíšilova) jediného kandidujícího předsedy se dost otřásla,“ myslí si o výsledcích koalice STAN a TOP 09 sociolog Jan Herzmann. Podle něj ve straně téměř jistě dojde k pnutí a volání po novém vedení, do kterého se tak třeba podívá i bývalý viceguvernér České národní banky Niedermayer.
