Začátek školního roku se blíží a někteří rodiče začínají přemýšlet, zda by se měl jejich potomek stravovat ve školní jídelně, či ne. Odborníci přes výživu to doporučují. „Domů na oběd od maminky se většina školáků v poledne nedostane a občerstvení ve stánku nebo restauraci typu fast food většinou představám odborníků o zdravé výživě dětí příliš neodpovídá, stejně jako oběd u starostlivé babičky, která ve snaze dopřát dítěti to nejlepší dítěti naopak škodí,“ míní nutriční terapeutka z Poradenského centra Výživa dětí v Praze Jitka Tomešová. Z průzkumu Jak jedí české děti, který toto centrum provedlo minulý rok, vyplynulo, že víkendové jídelníčky dětí vypadaly podstatně hůře než ve školním týdnu. Odborníkům se navíc nelíbí, že děti o víkendech vstávají pozdě a nesnídají.
Tomešová uvádí, že se na Poradenské centrum s žádostí o pomoc obracejí rodiče, kteří nejsou spokojeni s nabídkou jídel ve školní jídelně svých dětí. „Při detailnějším rozhovoru se však v drtivé většině dobereme k závěru, že mají zkreslenou představu o tom, co by jejich děti měly ve škole k obědu dostávat. Někteří požadují, abychom ve školních jídelnách prosadili podávání oblíbených pokrmů, jako jsou hranolky, pizzy a sladká jídla. Jiní zase žádají veganské či makrobiotické pokrmy,“ vypráví Tomešová. Rodiče si také stěžují na „univerzální hnědé či bílé omáčky“ nebo že dítě začalo po školních obědech tloustnout.
Školní jídelny omezují obezitu Podle odborníků ale školní stravování naopak přispívá k prevenci rozvoje obezity. „Většina dětí, které se stravují podle vlastního uvážení, má energeticky nadměrný příjem. Problémem je také to, že některé děti oběd úplně vynechávají,“ říká Eva Šulcová, ze Společnosti na výživu, která se problematice školního stravování věnuje.
Problémem školních jídelen ale může být skutečnost, že množství živin a tím i energetického příjmu se liší podle věku. Například dítěti navštěvujícímu první třídu základní školy stačí denně menší energetický příjem než třeba třináctiletému dítěti. Obědy ve školách se ale vaří pro všechny děti stejné.
Podle Šulcové by tak měly kuchařky, které dětem porce servírují, přizpůsobit jejich velikost věku strávníka. Také podle ní platí, že čím větší porci dítě dostane, tím větší nechuť k jídlu může mít. Je tedy vhodné, když dítě dostane menší porci s tím, že pokud bude chtít, dostane přidáno. „Problém ale je, že si chodí přidat hlavně obézní děti. Jejich rodiče by se měli s kuchařkami dohodnout, aby jejich potomkům už nepřidávaly. Opravdu obézních dětí je málo, lze si je zapamatovat,“ míní Šulcová.
Někteří rodiče si stěžují také na to, že jídla ve školních jídelnách nejsou dostatečně pestrá. Ta se ale přitom řídí doporučením ministerstva zdravotnictví, které uvádí, kolikrát za měsíc by měla být podávána zelenina, sladká jídla, různé druhy polévek, rýže či brambory a podobně. Rodiče by ale měli kontrolovat, zda dítě chodí do jídelny pravidelně, nebo zda si vybírá jen určité pokrmy a ostatní dny obědy odhlašuje.
***
Doporučený denní energetický příjem
Předškolní věk: 1670 kcal (7098 kJ), bílkoviny 60 g, tuky 55 g, sacharidy 234 g * v mateřské škole z toho děti dostanou 60 až 65 % Mladší školní věk: 2150 kcal (9138 kJ), bílkoviny 75 g, tuky 65 g, sacharidy 316 g Starší školní věk: * chlapci 2510 kcal (10 668 kJ), bílkoviny 90 g, tuky 75 g, sacharidy 368 g * dívky 2270 kcal (9648 kJ), bílkoviny 80 g, tuky 70 g, sacharidy 330 g Dospívající: * chlapci studující: 2745 kcal (11 666 kJ), bílkoviny 95 g, tuky 85 g, sacharidy 400 g * dívky studující: 2150 kcal (9138 kJ), bílkoviny 75 g, tuky 65 g, sacharidy 316 g * chlapci fyzicky pracující: 2984 kcal (12 682 kJ), bílkoviny 105 g, tuky 95 g, sacharidy 428 g * dívky fyzicky pracující: 2390 kcal (10 157,5 kJ), bílkoviny 85 g, tuky 75 g, sacharidy 343 g * školní oběd by z toho měl vždy pokrýt 35 %
