Odbory nesouhlasí s navrhovaným růstem základů platů učitelů o osm procent, na kterém se tento týden domluvili Babiš a Plaga. Odboráři požadovali zvýšení tarifů o deset procent, od konce září jsou kvůli tomu ve stávkové pohotovosti.
Dlouhodobě usilují o nárůst platů učitelů na 130 procent průměrné mzdy, chtěli toho docílit do roku 2020. V letošním prvním čtvrtletí učitelé brali v průměru 36.224 korun, tedy kolem 112 procent průměrné mzdy.
Ve stávkách učitelů nevidím důvod, platy jim porostou, tvrdí Plaga |
O vyhlášení stávky chtěly odbory původně informovat v pondělí na základě reakcí z krajů na návrh stávkovat příští středu. „Máme nyní už z regionů velkou podporu stávky, takže ten termín 6. listopadu na vyhlášení stávky platí,“ řekla ČTK místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová. Zmocnění vyhlásit stávku, pokud by vyjednávání o platech neskončilo úspěšně, podle ní schválilo předsednictvo odborů 11. října. Nyní vedení odborového svazu už jen vybralo termín.
Některé školy se možná nestihnou na stávku úplně připravit, protože nyní mají kvůli podzimním prázdninám ředitelské volno, uvedla Seidlová. Školské odbory dnes podle ní poslaly ředitelům a ředitelkám škol dopis, ve kterém je o stávce informují. Na pondělí přichystali odboráři briefing, kde chtějí novináře seznámit s dalšími detaily k podobě stávky.
Odboráři v krajích vyjednávání o platech považují za nedůstojné a jsou zklamáni Plagovým postupem, zjistila ČTK. K celodenní stávce jsou připraveni připojit se učitelé v Moravskoslezském, Královéhradeckém, Zlínském, Jihočeském nebo Olomouckém kraji.
„Nejde jen o platy, jde taky o to, že ministr svým postupem velice znehodnotil postavení učitele ve společnosti,“ uvedla předsedkyně moravskoslezských školských odborů Dagmar Bobková Regelová.
Podle šéfky školských odborů v Plzeňském kraji Věry Volfové se učitelé „velmi zlobí“ a trvají na slíbeném desetiprocentním zvýšení tarifů. Šéf Českomoravského odborového svazu pracovníků školství na Vysočině Rudolf Kočí kritizoval, že Plaga nejprve podporoval patnáctiprocentní růst platů, pak desetiprocentní a poté přicházel s dalšími návrhy včetně plošného přidání konkrétní částky všem pracovníkům. Ke stávce se nevyjádřily školské odbory z Prahy a Ústeckého kraje, odůvodnily to nedostatkem relevantních informací.
Nechápavý Babiš
„To, že na škole probíhá stávka, ještě neznamená, že musí být zavřena celá škola. Bude záležet na tom, jaké části pedagogického a nepedagogického sboru se stávka bude týkat,“ řekl při narychlo svolané tiskové konferenci Plaga.
Odbory podle něj nemají ke stávce důvod. Vláda počítá se zvýšením sumy na platy učitelů o deset procent, tedy o 11 miliard korun. Podle Plagy růst tarifů o osm procent představuje téměř tři čtvrtiny sumy a čtvrtina by byla na odměny. Podle odborářů ale desetiprocentní zvýšení platového základu odpovídá 78 procentům částky a na odměny by zbylo 22 procent peněz. Ministr i odboráři tvrdí, že druhá strana počítá se špatnými čísly.
Premiér Andrej Babiš uvedl, že odborářské hrozby stávkou nechápe. Podle něj výdělky pedagogů rostou a do voleb v roce 2021 překročí v průměru 45 000 korun. „Nechápu výhrůžky stávkou. Vůbec. A jsem zvědav, jak budou odboráři vysvětlovat rodičům dětí, proč chtějí právě teď zavřít na den školu. V době, kdy se o učitele tak staráme. Po důchodcích jsou nejvíc preferovaní,“ uvedl Babiš.
V českém školství se stávkovalo už dřív. Na počátku školního roku v roce 2003 pedagogové při jednodenní výstražné stávce mimo jiné žádali zachování 13. a 14. platů v plné výši. V prosinci 2007 školské odbory odpověděly stávkou na neúspěšné jednání o zvýšení rozpočtu na rok 2008. Kvůli platům se ve školách stávkovalo v červnu 2008.
